Cílem pětiletého projektu, který potrvá do konce roku 2022, je kromě toho i ověření, zda jsou dostatečně chráněna. Ministerstvo kultury tento projekt podpořilo částkou dvaceti milionů korun.
Vědci ze Zahradnické fakulty Mendelovy univerzity v Brně spolu s Výzkumným ústavem geodetickým, topografickým a kartografickým už vybrali třicet nejhodnotnější ze zhruba tří set míst. Těmi se budou dál zabývat.
Prohlédněte si fotogalerii vybraných parků a zahrad |
Je mezi nimi například Botanická zahrada a arboretum Mendelovy univerzity v Brně, ale i krajinářská úprava pietního území v Lidicích nebo parkové úpravy okolí někdejšího Stalinova pomníku v Praze (kompletní seznam níže).
Přehled 30 vybraných parků a zahrad a kde je najdete:
|
Odborníci se už v minulosti zabývali zahradně-architektonickou tvorbou za první Československé republiky, která znamenala její pomyslný vrchol.
„Po únoru 1948 se tvorba předchozího období stala předmětem kritiky. Bylo na ni nahlíženo jako na buržoazní a kapitalistický symbol. Docházelo navíc k postupnému zániku všech původních podnikatelských a tvůrčích subjektů,“ uvedl Roman Zámečník ze Zahradnické fakulty Mendelovy univerzity, který je jedním z garantů projektu.
Cílem je zachránit maximum, i cenné zkušenosti z oboru
Podle něj se dosud nikdo obsáhle nezabýval tím, co vlastně za období totality v oboru vzniklo. Nedostatek informací o zahradně-architektonické tvorbě celé druhé poloviny dvacátého století tak mnohdy vede k nenahraditelným ztrátám.
Odborníci musí nyní zpracovat například osobní archivy konkrétních zahradních architektů. „Cílem projektu je shromáždit a často zachránit dostupné zdroje informací, kriticky je vyhodnotit a zpřístupnit je pro jejich další využití,“ uvedl Zámečník, který spolu s kolegy zahradně-architektonickou tvorbu vnímá včetně jejího přesahu do oblasti oborového výzkumu, školství, šlechtění a školkařství.
Součástí oborové scény byla i řada profesních organizací, jejichž činnost představuje doposud nevytěžený potenciál s možností jeho využití pro řešení aktuálních témat.
Zámecká zahrada zámku Kratochvíle u Netolic (Otakar Kuča, 1980–1992)
Památník Lidice (František Marek, 1947–1961)
Zámecká zahrada zámku Bučovice (Bohdan Wagner, 1960 – 1964)
Vědci už mají za sebou prvotní terénní průzkumy zahrad a parků v jednotlivých krajích. Na základě doporučení regionálních znalců z řad památkářů, historiků, pamětníků či na základě rešerší současné a dobové literatury prostudovali tři sta míst. Z nich pak vybrali třicítku těch nejzásadnějších.
„Při výběru objektů se přihlíželo zejména k zachovalosti historické kompozice objektu. Vybraná místa by měla svým aktuálním stavem, dobou vzniku a charakterem zahradní nebo krajinářské úpravy co nejlépe prezentovat zahradně-architektonickou tvorbu sledovaného období,“ uvedl Zámečník. Dalším faktorem výběru byla například osobnost tvůrce, kontext vzniku, možnost spolupráce se současným majitelem a další.
Cenná zahrada hodonínské nemocnice
Tímto způsobem se kromě již zmíněných do výběru dostala například zahrada nemocnice T.G.M. v Hodoníně, která je dílem Bohdana Wagnera, významné osobnosti zahradně-architektonické tvorby druhé poloviny dvacátého století a spoluzakladatele dnešní Zahradnické fakulty MENDELU se sídlem v Lednici.
Zahrada nemocnice T.G.M. v Hodoníně, založená v 50. letech 19. století. Je dílem významné osobnosti zahradně-architektonické tvorby 2. poloviny 20. století Bohdana Wagnera, spoluzakladatele dnešní Zahradnické fakulty Mendelovy univerzity se sídlem v Lednici.
Zahrada je v rámci Česka zajímavým a ojediněle zachovaným příkladem rané fáze tvorby období socialismu (padesátá léta dvacátého století). Zahradní úprava v sobě propojuje projevy prvorepublikové zahradní tvorby s pravidelnou, parterovou úpravou s nově nastupujícím přístupem k řešení zahradních úprav v obdobných objektech, tedy zjednodušenou krajinářskou úpravou.
Areál má výrazně zachovalou historickou kompozici, proto je vhodným příkladem pro další podrobné zkoumání, a to jak na úrovni analýzy archiválií, tak na úrovni studia kompozice na místě. „Zásadní je také to, že se k této zahradě zachovala komplexní plánová dokumentace z roku 1952,“ uvedl Zámečník.
Garant projektu také zdůrazňuje, že řada zahrad byla u nás v druhé polovině dvacátého století budována v izolaci od mezinárodního dění. Přesto v té době vznikala nadčasová díla, jako je Botanická zahrada a arboretum Mendelovy univerzity v Brně architekta Ivara Otruby. „Toto dílo se dodnes řadí k nejlepším svého druhu nejen u nás, ale i ve světě,“ dodal Zámečník a zmínil dál například park Přátelství na pražském Proseku nebo park Střed v Mostě.
Park Přátelství v Praze (Otakar Kuča, 1976–1983)
