mávne křídly 200x za hodinu?

proč se tak fláká?

OMG...cibulí nebo octem..tj jak Babica...a blbě. Cibule a ocet je na vosí bodnutí, na včelí bodutí je nutná zásada - mýdlo, soda...Já to musím vědět

Já tot aky musím vědět. Cibule se na včelí bodnutí používá s úspěchem. Neotéká to.

Z Indie má zkušenost, že řeči o agresívních včelách je nesmysl. Jsou tu 2 druhy. Jedny jsou menší než ty naše a jsou šedivé. Uplně bez problémů se dá kokem nich chodit i n dezpostřední blízkosti. Nezaútočí. Pak je tu ještě jeden druh, a ty jsou větší než naše. Oranžové. Tady je jistá obezřetnost na místě, ale nejsou útočnější, než ty naše. Spíš míň. Hehlučet, nepobíhat a ndpoužívat parfémy. Do vzdálenosti tak 2 metrů jsou v klidu, prostě vás obletí. Jakmile se ale jen jedna zvencne dostanete žihadlo, tak vás taky označí svými poplšnými feromony. Ona totiž nemůže žihadlo vytáhnout a v bolestech po vytržení váčku umírá. Pak je na místě všeho nechat a rychle se vzdálit. Nikdo nechce mít 150 žihadel v hlavě.

Přirozená divokost včel je dána geneticky potřebou odradit v přírodě případné zájemce o sladkou potravu v jejich hnízdě, třeba medvěda a tak přežít. Je asi taková, že savec, který je včelám cítit, protože včely se nejvíc řídí čichem, je napadán ze začátku do cca 10 metrů od úlu a v jeho přímé viditelnosti desítkami včel.

Včelaři ale mnoho desítek let včely šlechtili na mírnost a netečnost, takže zvláště včely chované v obydlených oblastech by měly být mírné. Včely jsou i tak citlivé na pohyb v trase jejich výletů z česen úlů a bodají, pokud jim tam člověk při jejich letu překáží. Párkrát za rok za nevhodného počasí, dusno před bouřkou, moc horko, suchý horký vítr atd mohou útočit ve všech stranách od úlu. Jinak je z boků a zezadů úlů poměrně bezpečno. Pokud člověk včely nerozruší třeba vibracemi, které se do úlu přenesou půdou nebo hlukem či silným chemickým pachem.

Divokost včel se potom zvyšuje - navrací se k přirozenému normálu, pokud včelař v dalším chovu nevybírá včely podle mírnosti.

Taky když včelař neumí se včelami pracovat, pracuje s nimi nešetrně a chodí do nich často, se i včely vyšlechtěné a velmi mírné stanou poměrně rychle velmi divoké.

To je dost zjednodušené.

Hodně včelařů chová včely záměrně ostré. Jednak kvůli ochraně včelnice (i když nevím, jestli to není dost iluziorní), ale kvůli tomu, že věří, že ostré včely nosí víc medu.

Hodně včelařů (nevím, jestli můžu říct většina, to si asi netroufnu) nijak nešlechtí. Nemění matky za ty z lepších včelstev. Ani je nekupují. Nechávají to na samotné včely a na tiché výměny. Popravdě je pro ně problém, tu matku ve včelstvu najít. Zvlášť ve stáří, při zhoršeném zraku, to není lehké.

Další šlechtí, ale ne na mírnost. Šlechtí vcelku logicky na shromažďovací pud. Na snůšku. Jiní se zase snaží o variosenzitivní včelu. Nebo o něco jiného.

Jen opravdu velmi málo šlechtí hlavně na mírnost.

Nehledě na to, že s genetikou včely je to víc než složité.

Matka se při svatebním letu spáří s 8-10 trubci. Náhodnými trubci. Někde u shromaždiště, kde jsou trubci tak z 80km čtverečních.

Sperma ji potom vydrží po celou dobu života (2-5 let). Jenže to taky znamená, že včelstvo, které je na jaře klidné, může být za pár měsíců pěkně ostré, protože matka začne používat sperma jiného trubce. A je to pořád ta stejná matka. Ale vymění se včely. Staré klidné umřou a narodí se nové. S jiným otcem. Nežijí dlouho. V sezóně jenom pár týdnů (jak je to v článku).

A aby toho nebylo málo, tak záleží opravdu i na tom, jak se zrovna matka vyspí. Ta ovládá včelstvo svými feromony a pak se stávají takové věci, že otevřete jeden úl, ničím se nelišící od ostatních, kde ještě včera byly včely klidné, a v tu chvíli je jich půlka venku žihadlem napřed.

Není to tak s tou mírností jednoduché.