Řepka zabiják je v zimě pro srny jedinou zelení, kterou mohou spásat

aktualizováno 
Dokud se nezazelená tráva a osení, jsou od podzimu do jara rozsáhlá řepková pole jedinými stále zelenými plochami. Každoročně to má za následek úmrtí stovek kusů srnčí zvěře, která řepku s chutí spásá. Jen některé končí v záchranných stanicích a je jim ještě vůbec možné pomoci.

Stádo srnek na řepkovém poli brzy zjara. | foto: Profimedia.cz

První známkou otravy látkami obsaženými v řepce je u srn ztráta plachosti. "Srny jsou malátné, často přijdou až do vesnice, takže nám lidé volají, že někomu utekla ochočená srnka. Bohužel jde většinou o otravu řepkou a záleží už jen na tom, v jakém stádiu," konstatuje Luboš Vaněk ze záchranné stanice v Pátku u Poděbrad. V péči u nich každou zimní sezonu končí desítky srnců i srn.

Jenže to nejsou zdaleka všichni a šťastný konec má jen zlomek těchto případů. "Náš rajon sahá od Prahy po Mnichovo Hradiště a jen v této oblasti víme každou zimu o stovkách případů. A ne všechny srny, které umírají na selhání jater a ledvin způsobené otravou, se vůbec najdou," vysvětluje Vaněk, že ztráty lze jen těžko odhadnout.

Jindy lidé otrávenou srnku najdou pozdě. "Jakmile srna není schopna sama vstát, už jí není pomoci," vysvětluje Vaněk. V takové situaci na místo záchranářů nastupují myslivci, kterým většinou nezbývá než zvíře utratit, aby se zbytečně netrápilo. Příčinou jeho problémů je totiž celková otrava organismu, kvůli které selhává nervový systém, játra i ledviny a smrt je neodvratná. 

Otravu způsobuje vražedná kombinace látek obsažených v řepce: jedovaté kyseliny erukové, glukosinolátů (toxické jsou látky vznikající jejich rozkladem, které způsobují selhání jater) a dusíku (který přechází do rostlin z dusičnatých hnojiv). Ne že by řepka tyto látky dříve neobsahovala. Problém je v tom, že současné odrůdy vyšlechtěné na odolnost a co nejvyšší výnos srnám víc chutnají.         

Otravám nelze zabránit. Jen drahými pachovými ohradníky

Řepka olejka

Po druhé světové válce, kdy byla bída a hlad, se řepka jako zdroj potravinářského oleje pěstovala na necelém procentu osevní plochy (v roce 1946 to podle údajů Českého statistického úřadu bylo 0,9 %). 

V loňském roce se řepka především kvůli biopalivům u nás pěstovala na 401 tis. hektarech (podle ČSÚ, podle MZe to bylo 420 tisíc hektarů), což představuje 16,2 % celkové osevní plochy, letos se pěstuje na 411 tisících hektarech. Je tedy druhou nejčastěji pěstovanou plodinou po obilovinách.

Pro srovnání: například brambory se v roce 2012 pěstovaly na necelých 24 tisících hektarů.

Argument, že myslivci mohou otravám zabránit tím, že budou srnčí zvěři častěji zakládat do krmelců seno a jádro (více zde), v praxi neobstojí z jednoduchého důvodu. "Srny jsou přirozeně nastavené na pastvu a vždycky jí dají přednost nejen před senem, ale i před jádrem. Takže v tom to není. Navíc jim řepka prostě chutná, je pro ně lákadlo, takže pokud ji mají možnost spásat, jejich volba je jasná," vysvětluje ještě Vaněk.

Řešení problému je zatím v podstatě v nedohlednu. "Staré, málo výnosné odrůdy řepky, které zvěři nechutnají, dnes nikoho nezajímají. Majitelé pozemků, pronajímaných mysliveckým sdružením k honitbě, často patří sami mezi zemědělce, pro které je pěstování řepky výnosné," vidí situaci jednoznačně člověk z terénu, který k otráveným a umírajícím zvířatům vyjíždí.

Pomoci by přitom mohly pachové ohradníky, které by pole řepky ohraničily podobně, jako se využívají například podél exponovaných úseků silnic. 

Podle Jiřího Trnky ze sdružení BIOM, sdružujícího subjekty činné v oblasti využití biomasy, dávají zemědělci tuto situaci za vinu jednoznačně mysliveckým sdružením. "Zvěř způsobuje zemědělcům značné škody, proto mají například v západní Evropě myslivci povinnost svoji honitbu zabezpečit, aby jejich zvěř škody na zemědělských plodinách nezpůsobovala. U nás to systémově ošetřeno není. A na pachové ohradníky zemědělci dotace nedostávají."       

Autor:

Nejčtenější

V Africe vyfotili vzácného černého levharta. Prvního po 110 letech

Britský fotograf Will Burrard-Lucas zachytil v keňském parku Laikipia...

Britskému fotografovi Willu Burrardovi - Lucasovi se v Africe povedl náramný kousek. Podařilo se mu vyfotit vzácného...

Český kuchař si vyzkoušel, jak se vaří v nejlepší restauraci na světě

Stát se součástí týmu kuchaře a gastronomického vizionáře Reného Redzepiho (na...

Dva měsíce dřiny v kuchařském nebi. V restauraci, která byla čtyřikrát vyhlášena jako nejlepší na světě podle slavného...

Sázejte původní druhy dřevin, jinak ptáci nebudou mít co do zobáku

Kvetoucí dřišťál obecný - náš původní druh - je zdrojem potravy jak pro hmyz....

Ptáci ve městech strádají kvůli sázení exotických dřevin v parcích. Ty totiž vytlačují původní druhy, které jsou...

Drsný bengálský kocour Max potřebuje vybít baterky, radila trenérka

Před návštěvou Kláry byl Max postrachem domácnosti: napadal ostatní tři kočky...

Manželé Raškovi z Třince postupně poskytli domov čtyřem nechtěným šelmám. Ke třem klidným kočkám přibyl jako poslední...

Cihla budoucnosti ušetří přírodu i peníze. Vyrobí ji z hlíny a kalu

Cihly vyrobené z recyklovaného kalu z čistíren odpadních vod.

Se zajímavým nápadem přišli vědci z australské univerzity RMIT. Když se cihlářská hlína smíchá s deseti až pětadvaceti...

Další z rubriky

OBRAZEM: Užijte si krásný podzim, inspirujte se, ochutnejte dýně

Přes třicet druhů dýní, ať už jsou využitelné v kuchyni či určené pouze na...

Přes třicet druhů dýní, ať už jsou využitelné v kuchyni či určené pouze na okrasu, lze tento víkend a celý následující...

Sázejte původní druhy dřevin, jinak ptáci nebudou mít co do zobáku

Kvetoucí dřišťál obecný - náš původní druh - je zdrojem potravy jak pro hmyz....

Ptáci ve městech strádají kvůli sázení exotických dřevin v parcích. Ty totiž vytlačují původní druhy, které jsou...

Pando umírá. Jeden z nejstarších organismů zabíjejí jelenci a člověk

Oblast Fishlake National Forest

Velká kolonie topolu osikovitého nazývané Pando v americkém Utahu je ve vážném ohrožení. Podle vědců je to důsledkem...

Najdete na iDNES.cz