„Srnec z Kunratického lesa se nového roku už nedožije. Doplatil na lidskou neznalost, hloupost a nezodpovědnost,“ napsala stanice na svých facebookových stránkách. A vysvětlila, že srnec uhynul kvůli tomu, že snědl pečivo, které lidé ve velkém do lesa nanosili.
Řada lidí pak začala v diskuzi pod příspěvkem oponovat tím, že přece i myslivci nebo koňáci svá zvířata občas starým pečivem krmí a doplňovala to i vzpomínkami na základní školu, kde se taky zvířatům do lesa přece nosil chleba.
Zvíře zabije překyselení žaludku
Podle veterinářky Kateřiny Horáčkové je hlavním problémem pečiva jeho množství.
Srny v zimě ohrožuje i řepka. Jako jediná zeleň, kterou mohou spást |
„Je v něm totiž hodně sacharidů. Problém to dělá hlavně u přežvýkavců, jako jsou třeba srny nebo i zvířata často chovaná v zoo koutcích. Pokud takové zvíře dostane hodně cukrů, tak mu v jedné z části žaludku, kde probíhá důležitý proces trávení, v bachoru, začne kvasit,“ popsala.
To pak vede ke vzniku velmi kyselého prostředí, které zabije bakterie potřebné k metabolizování krmení, a přemnoží se ty, které škodí. Zvíře tak uhyne na překyselení.
Podobně jako srnec bojovala o svůj život i divoká klisna v Milovicích, kterou lidé také nakrmili pečivem.
Krmivo do lesa noste jen po konzultaci s myslivcem
Proto je lepší nosit jídlo do lesa až po konzultaci s myslivcem nebo lesním hospodářem. A popřípadě mu i seno, obiloviny či zeleninu a ovoce rovnou předat.
Vždy je totiž nutné znát vhodnou míru toho, co donést. Jak totiž myslivci upozorňují, zvířata se v zimě nekrmí, ale pouze přikrmují.
To znamená, že lesní zvěř si najde vlastní potravu a jednou za týden si může zajít ke krmelci, kde si přilepší, aby přežila zimu. V lesích jsou k tomuto účelu pro zvířata připravené krmelce.
Začínají fungovat zhruba od října do února, podle toho, jaké je počasí. Podle myslivce Miroslava Votruby se do nich dává jednou týdně kbelík s krmením, vždy tak sedm nebo osm kilogramů obilovin.
„Pro lesní zvěř používáme nejlépe oves. Lze přilepšit i ječmenem a potom maximálně produkty lesa, což znamená žaludy nebo rozdrcené kaštany,“ vysvětluje Votruba.
„Dbáme i na to, aby u každého toho krmného zařízení bylo slanisko, tedy položená kamenná sůl, kterou zvěř potřebuje k trávení a napomáhá k dobré kondici,“ uzavírá myslivec.
Jen zeleninu, ovoce či seno, nabádá záchranná stanice
A záchranná stanice znovu podotýká, že když už lidé v lese chtějí krmit sami, měli by nosit jen seno či ovoce a zeleninu, ale nikdy ne pečivo a obiloviny.
„Pamatujte na to, že lepší je nedat volně žijícím živočichům nic, než něco, co jim uškodí!,“ píše se na webu.
A s tím souhlasí i Votruba. „V lokalitách, kde bydlí více lidí, se množství krmení, které lidé zvířatům dávají, nedá ohlídat. Je tak jednodušší říct, že jim třeba obiloviny prostě nedělají dobře plošně,“ vysvětluje Votruba s tím, že by mezi lidmi a na školách měla být větší osvěta.
