Na dům obložený modřínovým dřevem a se zelenou střechou, který stojí ve vnitrobloku činžovních domů na Letné, už jste určitě někde narazili. Na iDNES.cz jsme o něm poprvé psali v roce 2017 (v článku se dočtete, jak dům vznikal, jak je postavený a za kolik). Je totiž opravdu unikátní.
S přibývajícími lety zraje jako víno, modřínová fasáda získává krásnou šedou patinu a dorůstá jí zelený kabát z popínavek. O krásně zapojené zarostlé a hlavně funkční mokřadní střeše nemluvě. Především je dům Michalovy rodiny živoucím důkazem toho, že kde je vůle, tam je cesta. I když na počátku mohl projekt budit zdání utopie, roky používání jeho fungování prověřily.
„Vždycky jsem chtěl mít pasivní dům s nějakou zelenou střechou. Vzhledem k tomu, že se zabývám kořenovými čistírnami, napadlo mě dát ji na střechu. A propojit věci, které kořenová čistírna umí – vyčistí vodu a zároveň na ní krásně rostou kytičky,“ popsal Michal Šperling pro Receptář prima nápadů.
Kytičkami myslí cíleně vybrané mokřadní rostliny, které mají podmínky na střeše vytvořené de facto na míru. „My jim tam s odpadní vodou posíláme živiny a ony si hydroponicky rostou v dané tenoučké vrstvě a krásně se jim tam daří,“ vysvětluje odborník, že kořínky mokřadních rostlin mají k dispozici nejen dostatek vody, ale i spoustu živin.
Dům a interiéry po výstavbě ve fotogalerii ZDE |
Jak to vypadá technicky? Odpadní voda z domu odchází do vícekomorového septiku, kde se mechanicky předčistí a pak se čerpá na střechu. Respektive čerpá se pod zelený povrch střechy (takže se nikde nemůže vzniknout třeba rezervoár pro líheň komárů a podobně). Nejen proto, aby dodala vláhu a živiny rostlinám, ale aby ji kořeny rostliny pěkně dočistily a dala se dál využít.
Střecha je koncipovaná de facto jako bazén, v němž pořád stojí 10 centimetrů vody, takže samozřejmostí je speciální izolace beze spojů, aby kořeny rostlin nemohly skrz fólii prorůstat. „Na jedné straně se tam ta odpadní voda pomaličku pustí, protéká kořeny těch rostlin, a na konci vyteče ven vyčištěná do nějaké zásobní nádrže,“ vysvětluje Michal Šperling, že tuto vodu pak v domě používají na splachování nebo na zalévání kytiček.
S dešťovkou a využíváním odpadní vody se dá ušetřit až polovina nákladů na vodu, na kolik ovšem taková mokřadní střecha přijde? Když Šperlingovi dům stavěli, vyšla je kořenová čistírna na dům se 130 m2 zastavěné plochy na 100 tisíc Kč. Dnes už by vyšla s veškerou technologií cca na 350 tisíc Kč.
Toto přírodní „perpetum mobile“ lze ovšem podle zkušeností Míchala Šperlinga podobně využívat i ve veřejném prostoru. „Vezmete vodu z kanalizace nebo nějakého objektu, odvedete ji do mokřadního záhonu, což je prostě zase takováto krásně sama rostoucí džungle,“ ukazuje na zelenou střechu svého vlastního domu. „Za prvé sám o sobě vytváří krásný prostor, kterým pomáhá svému okolí. A zároveň ještě může produkovat vodu třeba na závlahu trávníků, stromů a podobně,“ vysvětluje, že kořenovou čistírnu lze vždy vytvořit přesně na míru konkrétnímu prostoru a jeho potřebám.
I dešťovka pomáhá šetřit vodou, můžete s ní splachovat i prát:
5. června 2012 |