„Írán je úžasná země se spoustou vzdělaných lidí a zajímavou historií, takže jsem moc rád, že jsem měl možnost se finále účastnit. Organizátoři navíc celou akci pojali tak, že jsme měli prostor jak pro seznámení se s jednotlivými projekty, tak i navázání kontaktů s účastníky. Zejména setkání s odborníky z Indie mohu hodnotit velmi pozitivně a jsem zvědavý na to, jak se jim podaří můj projekt uchopit,“ chválí akci Šperling.
Díky jeho projektu domu s mokřadní střechou tak zřejmě budou moci Indové pěstovat na střechách svých domů zeleninu. Mokřadní střecha totiž dokáže kromě čištění odpadní vody zajistit také ideální podmínky pro pěstování rostlin.
Pro kořenovou čističku přitom mohou Indové použít stejné rostlinky, jaké má Michal Šperling na střeše svého pasivního domu v Praze na Letné. Zástupcům z Indie prozradil své know-how týkající se kořenových čističek a nabídl odbornou spolupráci na jejich výstavbě.
Kořenová čistička na střeše domu plní hned několik funkcí. Dokáže tepelně stabilizovat obydlí, chránit střechu před UV zářením, a především čistit odpadní vodu. Ta se pak používá na splachování nebo zalévání, a obyvatelé domu s mokřadní střechou tak mohou ušetřit až polovinu nákladů na vodu.
Právě tyto funkce zaujaly zástupce Ústavu sociálních věd Kalinga z Indie, kteří jsou zároveň vítězem Energy Globe Award v kategorii Oheň. Jejich cílem je postupné snižování ekologické zátěže na rezidenční škole KISS, jež slouží více než 12 000 studentů. Energii potřebnou pro vaření jim místo palivového dříví nebo plynu zajišťuje bioplyn a solární systém.
Podle Šperlinga byla návštěva tohoto ročníku prospěšná i z hlediska nabírání zkušeností z prezentací vítězných projektů. Projekt pasivního domu s mokřadní střechou totiž bude usilovat o stupně vítězů celosvětové Energy Globe Award v příštím roce.
Rodinný dům stojící ve vnitrobloku na pražské Letné loni zvítězil v národním kole soutěže E.ON Energy Globe. V pěti kategoriích: Kutil, Stavba, Obec, Firma a Mládež, se v něm o možnost reprezentovat Česko na celosvětovém finále utkalo celkem 262 projektů.
Pasivní dům Michala Šperlinga stojí na dvorku mezi činžáky
Sehnat v centru Prahy volný pozemek je už skoro nemožné. Michalovi Šperlingovi se to povedlo a ve vnitrobloku starších činžovních domů si nechal postavit pasivní, částečně soběstačný rodinný dům.
Tříčlenná rodina donedávna bydlela v bytě na pražské Letné. Karolína s Michalem si čtvrť oblíbili. Nebavilo je však často nesmyslné dohadování s družstvem v domě, kde bydleli. Michal, zakladatel sdružení Kořenovky.cz, odjakživa toužil po pasivním domě.
Je totiž vystudovaný stavař, odborník na izolace a několik let podniká v oblasti kořenových čističek. Karolína se ze čtvrti stěhovat nechtěla a řekla, že když dům, tak jedině tady, čímž brala záležitost za uzavřenou. Michal se nevzdal, uvědomil si, že kamarád postavil dům v jednom z pražských vnitrobloků.
Knihovna je kopií té z předešlého bytu. Lepené dřevěné trámy jsou záměrně přiznané. Díky světlíku mezi nimi je místnost světlejší.
Začal hledat a na stránkách realitky našel hned napoprvé nevšední pozemek. „Nikdo asi nic podobného nehledal a nám se zahrada jednoho z činžovních domů líbila. S majitelkou jsme se dohodli, že když zvládneme obnovit stavební povolení, můžeme stavět. Papíry jsme vyřizovali rok a půl, do roka jsme se pak stěhovali,“ vzpomíná Michal.
A dodává: „Stavbu jsme svěřili kamarádovi Františkovi Hamralovi. Je bývalým mistrem České republiky v bagrování, a jak jsme zjistili, rovněž excelentním logistikem. Do vnitrobloku se zajet nedalo, přesto tu jednou ráno stál minibagr a náklaďáček.
Aby se lidem neprášilo do bytů, všechno bylo zakryté, suť se překládala do kontejnerů zaparkovaných na ulici. „Byla dokonce určená přesná pracovní doba s volnými víkendy. Možná i proto nepřišla na stavební úřad jediná stížnost,“ vysvětluje Michal v článku, který podrobně popisuje jeho pasivní dům s mokřadní střechou.
