Zahrada má být krásná po celý rok, tvrdila nám čtenářka z Kralovic už před dvěma lety, kdy vyhrála sekačku. A porovnáte-li fotky z té doby (viz článek zde) s těmi letošními, je jasné, že zahrada paní Hanušové se neustále mění.
Jak dopadla letošní soutěž o nejkrásnější zahradu, si můžete prohlédnout zde. |
Umění udělat z nouze ctnost
Celá zahrada Dany Hanušové není z největších, má pouze nějakých 460 m². Navíc je to doslova nudle, táhnoucí se od zápraží domu přes průchozí stodolu až do zadní části s jezírkem a skalkou, za nimiž je ještě na mírném kopečku plnohodnotná zahrada užitková, šikovně pohledově oddělená.
Zahrada Dany Hanušové |
Snad právě kvůli tomuto handicapu, že jde o úzký a dlouhý pozemek, zahradě nevadí, že se na ní v podstatě střídá několik stylů. "Jsem nevyhraněná a neschopná dodržet styl jednotný," sype si popel na hlavu paní Dana. Ale asi úplně zbytečně, zahrada nevyrovnaně a rozbitě vůbec nepůsobí.
"Když pominu terasu s bazénem u domu, nejvíce inklinuji k přírodní zahradě. Kombinuji to s romantickými prvky, místy se snažím i o kousek anglické zahrady. To se mi ale v našich podmínkách moc nedaří," konstatuje zahradnice duší i tělem. Dobře ví, co opečovávání záhonů obnáší, ale přitom se tváří, že "to roste samo".
Po chemii zahradnice sahá jen v nouzi nejvyšší
Dominantou zahrady paní Dany je hlavně koutek s propojenými jezírky nad stodolou, zahradě vévodí také do oblouku vybudovaná skalka, přecházející v prérijní partii, kus ne zrovna anglického trávníku a spousty voňavých květin.
"Všechno si tak spokojeně žije vlastním životem a nyní už vyžaduje minimum mojí péče. Neokopávám, téměř nepleji, výsadba je víceméně zapojená, plevel nemá moc šancí, když už se nějaký objeví, vyrýpnu jej," popisuje majitelka, kam svoji zahradu po letech dostala.
Potřebám rostlin se snaží vyjít maximálně vstříc, protože půda i světelné podmínky jsou na její zahradě hodně různorodé. "Chemii ale používám jen v případě nouze nejvyšší. Raději využívám k postřiku rostlinné výluhy, například z kopřiv. Takový vývar neboli jícha z vratiče zažene snad všechny škůdce," vysvětluje svůj přístup.
Na kolonie mšic na růžích přitom neváhá použít i mýdlovou vodu po koupeli unavených nohou. Použitý kávový lógr podle jejích zkušeností zase vylepšuje strukturu půdy a snad i odhání po určitou dobu přemnožené mravence a slimáky. (Další tipy, jak zatočit se slimáky, najdete zde.)
"A k hnojení využívám vlastní kompost, od sousedů získané slepičince, které nechávám zkvasit, nebo banánové slupky, které zase dělají dobře růžím, protože jim dodávají potřebný draslík," přidává další cenné rady, jak se přírodními prostředky postarat o výživu rostlinám. A že ty její "podvýživou" ani náhodou netrpí, to je vidět na první pohled.
I jezírka se tu čistí pouze přírodní cestou. "Funguje to téměř bezpracně už léta. Voda je čištěná pouze nuceným oběhem vody a přirozeným filtrováním kořeny vodních rostlin. Horní jezírko je jimi hustě osázené, do spodního z něj přetéká již vyčištěná voda," vysvětluje paní Dana. Díky tomu je v něm krásně vidět na rybky, není divu, že jich už pár padlo za oběť kočičím obyvatelům zahrady.
Na užitkové zahradě hospodaří v duchu podobných zásad: "Preferuji smíšené výsadby, zelené hnojení, mechanický boj se škůdci." Když se chce, evidentně to jde. Článek o ukázkové přírodní zahradě, kterou lze navštívit, najdete zde.
