Péče v kostce
Zálivka i hnojení by se měly přizpůsobit požadavkům konkrétního druhu. Výhodou sukulentů jsou zásoby vody v listech. Díky nim dokáže rostlina, jako je třeba tlustice, přežít třeba i třítýdenní výpadek v zálivce.
Vyplatí se napodobit podmínky, na které je rostlina zvyklá ze své domoviny. Sukulenty se sice bez potíží smíří s celoroční pokojovou teplotou, ale za chladnějšího období dešťů se mnohé z nich odmění bohatším kvetením.
Nepříjemnosti mohou přinést škůdci. Bonsaje jsou totiž k poškození o poznání náchylnější než většina běžně pěstovaných pokojovek.
Proto je dobré zasáhnout hned, jakmile nevítané návštěvníky objevíte. Proti savým škůdcům se osvědčil například přípravek Karate.
Přísnější byste měli být, i pokud jde o zdravotní stav ostatních rostlin v místnosti: z nich se totiž škůdci rychle dostanou na bonsaj.
Tvarování sukulentních bonsají má své zvláštnosti. Rostliny z této skupiny dobře obrůstají, a proto je můžete bez obav řezat i zaštipovat. Jejich měkké tkáně však špatně snášejí tvarování drátem používané u dřevnatých bonsají, a navíc se snadno lámou. Chcete-li to přece jen vyzkoušet, použijte zdvojený jemný drát, nejlépe jen na nejmladších, ještě ohebných výhonech.
Přesazování patří, tak jako u jiných pokojovek, k jaru. Rostlinám zmoženým dlouhou zimou prospěje celková očista, odštípání poškozených větviček a kontrola kořenů. Malé rostliny je vhodné přesazovat každý rok, ty větší jednou za tři roky.
