Ve spodní části zoo, kde jen pomalu opadává voda, se rozjely úklidové práce za pomoci prvních dobrovolníků. A dokonce se do zázemí expozice lachtanů vrátila samice Abíba s mládětem (o jejich evakuaci více zde).
Současně se rozjela i diskuze mezi vedením pražské zoo a magistrátem o budoucnosti protipovodňové ochrany spodní části zoo. Odtud musela být evakuována téměř všechna zvířata, škody se odhadují na 160 milionů korun (více zde). Zoo již zřídila vlastní povodňové konto, příspěvky lze posílat na účet 3070207/0100. Zatím se na něm sešlo zhruba 800 tisíc Kč.
Město tvrdí, že protipovodňové zábrany u pražské zoo nyní stavět nelze. Nechá ale vypracovat analýzu a bude hledat řešení, jak zahradu proti povodním ochránit. "Pokud jej nenajde, dojde možná ke změně uspořádání pavilonů v areálu zoo," oznámil pověřený primátor Hudeček.
Podle Hudečka, jako zástupce zřizovatele pražské zoo, je pražská Troja přirozeným rozlivovým územím, proto u ní v minulosti nebyly vystavěny vyšší bariéry než je zhruba dvacet let stará hráz, která udrží dvacetiletou vodu. Jinak by podle něj Troja fungovala jako jakýsi špunt, který by způsobil navýšení hladiny směrem do centra.
Na chybějící protipovodňové zábrany upozornil po zatopení spodní části zoo její ředitel Miroslav Bobek, ve střenu však na setkání s novináři řekl: "Zásadní je, že se obě strany snaží situaci řešit. Technický způsob řešení přijde na řadu až později."
