Zebry bezhřívé nejsou samostatný druh, "jen" poddruh, za záchranu ovšem...

Zebry bezhřívé nejsou samostatný druh, "jen" poddruh, za záchranu ovšem rozhodně stojí. Podle docenta Jana Pluháčka ze Zoo Ostrava představují přírodní rozmanitost, která může být nenávratně ztracena. | foto: Jan Pluháček

Vědci zachraňují zebry bezhřívé, aby nedopadly jako koně Převalského

  • 0
Začátkem září proběhlo mezinárodní setkání odborníků, International Wild Equid Conference, zaměřené na divoké koňovité. Po 60 letech symbolicky navázalo na konferenci konanou v Praze v roce 1959, jež odstartovala úspěšnou mezinárodní spolupráci pro záchranu koně Převalského. Teď bojuje o přežití zebra bezhřívá.

Proto si nedávná konference konaná na Fakultě tropického zemědělství v areálu ČZU v Praze – Suchdole vytkla za cíl maximálně přispět právě k záchraně ohrožené zebry bezhřívé. V návaznosti na úspěšný podnik záchrany koně Převalského započatý před šedesáti lety taktéž v Praze. 

Docent Jan Pluháček ze Zoo Ostrava, hlavní organizátor konference a zároveň přední světový odborník na zebry shrnul, zda byl plán naplněn.

Na konferenci zaznělo, že je situace bezhřívých zeber kritická, ale přesto nejsou na seznamu ohrožených druhů, jak je to možné?
Bezhřívé zebry na tomto seznamu opravdu vedeny nejsou, a to je ten problém. Důvodem je, že se nejedná o druh, ale poddruh zebry stepní. A pro poddruhy takovéto seznamy zatím většinou chybí. Ale v kritické situaci jsou, o tom není pochyb. 

Fotogalerie zebry bezhřívé

O jejich současné situaci v přírodě se donedávna vědělo jen pramálo. Až v létě letošního roku se tým našich kolegů pod vedením Luboše Melichara z liberecké zoo vypravil do Ugandy. Výskyt bezhřívých zeber tam potvrdili na dvou lokalitách s tím, že celkový počet nepřevyšuje 300 zvířat. 

Malé počty v přírodě jsou dány zejména politickou nestabilitou a místem výskytu. Jižní Súdán je již přes sto let jedno z nejkrvavějších míst naší planety, o něž zde bohužel není žádný zájem. Podobně na severu Ugandy probíhala ještě před patnácti lety velmi ošklivá občanská válka. Dnes jsou Uganda s Keňou poměrně stabilními zeměmi.

Existuje také populace v zajetí?
Existuje a může být v budoucnu i poměrně významná. O její vznik se zasloužil tehdejší ředitel královédvorské zoo Josef Vágner spolu s předním českým  zoologem Luďkem Dobrorukou, kteří tato zvířata dovezli do Československa v letech 1969 až 1975. Všechny bezhřívé zebry, které dnes žijí v Evropě, pocházejí od nás. 

Od poloviny 90. let je tento chov monitorován dánskou zoo v Givskudu. Nicméně populace stagnuje či dokonce mírně klesá, je zapotřebí účinnější koordinace. V současné době chová 12 evropských zoo méně než 40 těchto zvířat a většina z nich je u nás, v Čechách. I proto jsme nyní vyvinuli značné úsilí o zlepšení situace a snahy o zřízení evropského programu, který by byl koordinován ze země, která bezhřívé zebry do Evropy před 50 lety přivezla.

Co je na bezhřívé zebře tak výjimečné, čím se liší od dalších podruhů? A proč je důležité chránit jednotlivé poddruhy a ne jen druhy?
Poddruhy je třeba chránit ze stejného důvodu jako druhy. Představují přírodní rozmanitost, která může být nenávratně ztracena. Řada poddruhů představuje zajímavé formy, které jsou důležité pro celkové poznání hlavní hnací síly evoluce, kterou je přizpůsobivost - adaptace. Například hříbata „bezhřívek“ se rodí s hřívou, která jim postupně vypadává - u samců zcela, u samic buď úplně, anebo je výrazně redukována. Za povšimnutí rovněž stojí bílé uši (ostatní poddruhy mají přes ucho výrazný černý pruh, pozn. autorky).

V současné době chová 12 evropských zoo méně než 40 zeber bezhřívých a většina...
Mj. poznáte zebru bezhřívou podle bílých uší (ostatní poddruhy mají přes ucho...
Chybějící, nebo výrazně zredukovaná hříva, je pro zebry bezhřívé typická.
V současné době u nás chovají zebry bezhřívé tři zoologické zahrady: Dvůr...

V současné době u nás chovají zebry bezhřívé tři zoologické zahrady: Dvůr Králové, Liberec a Praha. Příští rok by se měly objevit i v Plzni.

Tím, že se jedná o poddruh a nikoliv o druh, tak se kříží s ostatními poddruhy zebry stepní velmi dobře. A protože většina vědeckých autorit 20. století ji neuznávala, tak ji neuznávala ani drtivá většina zoologických zahrad mimo Československo, a tím pádem odešla řada zvířat „do ztracena“, nenávratně se zkřížila s ostatními poddruhy. Nicméně téměř všechny studie publikované v tomto století již ukazují na jednoznačné vymezení tohoto poddruhu, kterého si všiml pečlivý a dodnes nedoceněný český zoolog Luděk J. Dobroruka.

Jak konference přispěla k jejich záchraně?
Troufnu si říci, že velmi významně. Poddruhy zeber se totiž mnoho lidí v posledních desetiletích nezabývalo. Na konferenci se sjeli přední celosvětoví odborníci na ochranu divoce žijících koňovitých, řada z nich totiž o tomto problému nevěděla. Nicméně po příspěvcích, které tam na toto téma zazněly, jsme získali velice kladné ohlasy, takže by celá věc měla mít celosvětovou podporu. To je pro jakoukoliv realizaci klíčové. Navíc jsme byli přizváni k účasti na diskusi o poddruzích všech koňovitých a jejich ochraně.

Jaký je plán chovu „bezhřívek“ a jejich případné reintrodukce a ochrany do budoucna?
Tato záležitost probíhá paralelně ve dvou liniích: chov v Evropě a ochrana na místě, přímo v Ugandě. V Evropě je nyní důležitá stabilizace chovu, zřízení programu a s tím související zvýšený zájem zoologických zahrad. O tom se bude jednat v listopadu v německém Stuttgartu. 

A paralelně se jedná i v Ugandě s tamními úřady o monitoringu a ochraně posledních divokých populací, aby se neopakoval osud koně Převalského, kterého se již v takovýto kritický moment zachránit v přírodě nepodařilo. 

Reintrodukce, tedy znovuvysazení, teď rozhodně není na pořadu dne. Je však třeba si uvědomit, že nebýt zeber v zoologických zahradách, které vyvolaly zájem o situaci v Africe, tak by k žádné iniciativě na ochranu bezhřívých zeber dojít nemohlo. A rád bych zdůraznil, že se jedná o iniciativu, na níž se podílí a spolupracuje řada našich předních zoologických zahrad: Dvůr Králové, Liberec, Ostrava, Plzeň i Praha.

A v neposlední řadě, kde je možné tato podivuhodná zvířata vidět?
V současné době je u nás chovají tři zoologické zahrady: Dvůr Králové, Liberec a Praha (první zvířata pro založení chovu získala Zoo Praha před rokem), na Slovensku obnovila letos jejich chov zoo v Košicích. Půjde-li vše dobře, tak by se tyto zebry příští rok měly objevit i v zoo v Plzni.