Ohrady stojí na rozsáhlé pláni nad Zlíchovem již rok, nyní sem zoologická zahrada přesunula i čtyři klisny, jmenují se Lana, Gruhne, Xicara a Khamiina. Později k nim přibude i hřebec.
Vypásání vegetace koňmi by mohlo přispět k obnově vegetace a rozšíření původních společenstev. Ředitel pražské zoo Miroslav Bobek zároveň považuje volný chov divokých koní za přínosný a zajímavý nejen pro veřejnost.
„Důležité pro nás je i to, že Pražané na Dívčích hradech uvidí koně Převalského také v době, kdy v zoo budeme přestavovat jejich stáje a výběhy,“ uvedl.
Výběr klisen proběhl tak, aby pro budoucí reprodukci této skupiny koní Převalského byla zaručena co největší genetická pestrost. Dosud pobývaly v chovné stanici v Dolním Dobřejově. Jedna z nich, Xicara, se narodila přímo v Zoo Praha.
Architekt Radim Karásek ze společnosti ARW pb se při navrhování areálu inspiroval vypouštěním koně Převalského zpět do volné přírody. Projekt díky tomu získal ekologický charakter.
Součástí areálu jsou tři bezbariérové vyhlídky, z nichž budou moci návštěvníci sledovat koně ze všech stran. Jedna z nich je vyvýšená, poskytne tak mimo jiné i pohled na panorama Prahy.
Koně Převalského se v přírodě budou prohánět i v Praze, zoo chystá projekt |
Výstavba ohrady vyšla na šest milionů korun. Zázemí, přístupové cesty a návštěvnické vyhlídky pak stály přes deset milionů.
„Jsem rád, že nevyužitý pozemek na Dívčích hradech bude sloužit právě pro naše stádo koní Převalského a pro záchranu tohoto ohroženého druhu,“ uvedl náměstek primátora hlavního města Prahy Petr Hlubuček.
Zákaz přikrmování
Na koně Převalského budou dohlížet spolupracovníci pražské zoo i kamery. Kvůli obavám z „přikrmovačů“ byly do objektu zároveň umístěny elektrické ohradníky.
„Pronásleduje mě obava, že naše divoké koně na Dívčích hradech dříve nebo později někdo z neznalosti nakrmí a my se je pak budeme snažit zachránit před smrtí,“ uvedl Bobek na svém Facebooku.
Nejen budoucí návštěvníky vyzval, aby nekrmili cizí zvířata. Přikrmování u nich totiž může vyvolat koliku a další potíže, které nejednou končí bolestivou smrtí. „Prosím ani kousek chleba, ani mrkev. Nedávejte jim vůbec nic,“ podotkl.
Po Dívčích hradech chystá zoo další projekt, tentokrát však na druhé straně metropole. Do ohrady by se tam v budoucnu mohl přestěhovat zubr evropský.
Koně PřevalskéhoKůň Převalského je poslední druh divokého koně vůbec. Světu je znám od roku 1881. Na přelomu 60. a 70. let 20. století byl však ve volné přírodě vyhuben. Přežil jen v péči zoologických zahrad. Mimořádnou zásluhu na přežití těchto koní má Zoo Praha, která od roku 1959 vede celosvětovou plemennou knihu tohoto druhu a která se stala jedním z hlavních organizátorů mezinárodních převozů koní do jejich původní vlasti. Letos uplyne deset let od prvního transportu do západního Mongolska. Během devíti dosavadních návratů divokých koní, které probíhají za pomoci armádních letounů CASA, bylo do své domoviny přepraveno celkem 34 koní Převalského, z nichž někteří mají ve volné přírodě dokonce již vnoučata. Zdroj: Zoo Praha |
