Okrasné jezírko zahradního centra v Jirkově na Chomutovsku si žáby oblíbily. Vloni dokonce jejich kvákání donutilo skupinu lidí sepsat zkraje května stížnost a obrátit se na radnici. Petici podepsaly přes dvě desítky obyvatel panelového domu v sousedství zahradnictví.
„Nesnesitelný hluk trvá od večera do rána, nelze mít na noc otevřená okna. Žabí kvákání do městské obytné oblasti nepatří,“ stálo tehdy mimo jiné v petici iniciované Jiřím Šindelářem. „Přes den se to ještě dá snést, ale jak začnou žáby kvákat večer, tak ani neslyšíte televizi,“ zmínil Jakub, další obyvatel domu.
O podobném případu z malého francouzského městečka Frontenex psal před několika dny deník Guardian. Kvůli hlasitému kvákání poslal nevyspalý soused policisty na dvaadevadesátiletou Colette Ferryovou, které se na zahradě utábořily žáby. Ve svém jezírku chová okrasné ryby, tři hlasití obojživelníci za nimi přiskákali sami.
„Četníky jsem kvůli žábám nečekala,“ smála se důchodkyně. Hlučné výtržníky asi čeká odchyt.
Žabáci žijící ve městech kvákají déle a hlasitěji, tvrdí američtí vědci v odborném časopisu Nature Ecology & Evolution. Rozdíl je podle zoologů způsobený tím, že žáby nemají ve městech přirozené nepřátele, kteří výskyt své kořisti zjišťují právě podle charakteristického skřehotání. Žabí samci tak mohou v městském prostředí lákat samičky k páření delším a intenzivnějším kvákáním, než je tomu ve volné přírodě.
Týdeník 5plus2Každý pátek zdarma |
Milostné zpěvy žab zaznívající ve městech jsou podle vědců nejen intenzivnější, ale dokonce líbeznější a rafinovanější. Šance na získání partnerky je v jejich důsledku třikrát větší než v přírodě, kde tito obojživelníci musejí své pudy krotit v obavě z vyzrazení. Útok dravců může být okamžitý.
Nové vědecké poznatky přinesl výzkum, při němž vědci nahráli skřehotání žabích samců ve městě a v lese. Na pořízený zvukový záznam pak lákali v laboratorních podmínkách žabí samice. Městské kvákání přilákalo 75 procent samic, přírodní jen 25 procent. Atraktivnější samce rozeznaly jak městské žáby, tak i samice žijící v přírodě.
Sexuální parazitismus „mlčících“ rosniček
Třebaže jsou rosničky zelené maličké, kvákání sboru samců bývá slyšet několik kilometrů. Patří k nejhlasitějším žábám Evropy. Vydávají silně rytmické „kre-kre-kre-kre-kre“. Doba rozmnožování se může protáhnout až do dvou měsíců. Takové skřehotání dokáže drobného obojživelníka pěkně vysílit. Proto musí být pořádně rafinovaný.
Městské žáby bývají ve svých milostných zpěvech hlasitější, líbeznější a rafinovanější.
Někteří samci umí zneužít hlasitosti ostatních a sami mlčí. „Buď jsou samci, kteří se ozývají regulérně se vším všudy, a pak je část samců, kteří se neozývají a jsou jen poblíž toho, který se ozývá. Když přijde samice nalákaná hlasem, tak ten tichý samec po ní skočí a snaží se jí zmocnit, říká se tomu sexuální parazitismus,“ řekl před časem Českému rozhlasu Jan Dvořák, místopředseda spolku Mokřady.
Nalákání k páření není pro rosničky jednoduché. „Pro samce je energeticky náročné se ozývat. Na takhle malou žábu je to výkon, aby byla slyšet na kilometry daleko,“ vysvětloval Dvořák.
Touží po potomstvu a končí pod koly aut. Ani na hranice obce nehledí |
Naší „nejobyčejnější“ žábou je ropucha obecná. Neskáče, ale pomalu kráčí, přes den bývá zalezlá spíše v norách a temných místech, zato v době rozmnožování míří do stojatých vod, kde jich bývají desítky, někdy i stovky. Samci se ozývají trošku nudně kňouravým „orrr, orrr“. Nezní až tak silně, protože nemají žádné rezonátory, kterými by zvuk znásobovali.
To skokani jsou na tom jinak. Prakticky po celé léto zůstávají ve vodě, a nejen po dobu páření slyšíváme právě jejich nesmírně silné hlasy rezonující zvukovými měchýřky. Zatímco samec skokana hnědého mručívá „vrrru-vrrru-vrrru“, křížený (hybridní) skokan zelený se ozývá rychlým „kvóóór-kvóóór“.
Skokan volský je obří žába, která se klidně popere i s hadem |
Skokan skřehotavý „řádí“ jak vodník mocným, hlubokým a sytým hlasem „gre-ke-ke-ke-keg“. Takové koncerty dokážou skokani provozovat po celou noc. V době rozmnožování dokonce i ve dne. Není výjimečné, že je pravidelně slyšíme v létě, protože skokani skřehotaví si tak hájí svoje vodní teritoria.
Australská stromová žába štěká jako pes v dálce
Na planetě Zemi je kolem šesti tisíc známých druhů žab, v Česku jich máme třináct. Vydávají nejrůznější zvuky. Kuňkají, vrčí, bučí, chrochtají, kvokají, houkají, trylkují, zvoní, nebo třeba pískají.
Kvákání australské stromové žáby rosnice siné zní jako vzdálené štěkání psa. Fowlerova ropucha zase dlouze bečí jako silně nachlazená ovce.