Pohled na pavouka mnohé děsí a lidí, kteří si ho
dobrovolně položí na ruku a nechají ho po sobě
chodit, je minimum. Pavouci nejsou častými
domácími mazlíčky. „Proč se lidé pavouků bojí, kde vzniká arachnofobie, tedy panická hrůza z pavouků, lze jen těžko říct. Většině lidí vadí už samotný pohled na tato stvoření, přitom jejich život je velmi zajímavý,“ říká Mgr. IVANA HRADSKÁ (53), vedoucí zoologického oddělení Západočeského muzea v Plzni. Jak se rozmnožují? Jak loví? A jsou „čeští“ pavouci nebezpeční?
| foto: Polívka Martin, MAFRA
Milostný akt pavouků funguje na principu zámku a klíče, říká arachnoložka
Pohled na pavouka mnohé děsí a lidí, kteří si ho dobrovolně položí na ruku a nechají ho po sobě chodit, je minimum. „Kde vzniká arachnofobie, tedy panická hrůza z pavouků, lze jen těžko říct. Většině lidí vadí už samotný pohled na tato stvoření, přitom je jejich život velmi zajímavý,“ říká Ivana Hradská, vedoucí zoologického oddělení Západočeského muzea v Plzni.
Kdy se na planetě Zemi objevili první předchůdci pavouků? Zástupci klepítkatců, k nimž pavouci patří, se pravděpodobně vyvinuli v prvohorách v období kambria zhruba před 500 miliony let, ale jejich původ zůstává nejasný. S jistotou však lze říci, že pavoukovci byli mezi prvními živočichy, kteří kolonizovali pevninské ekosystémy. Prapůvodní život na naší planetě byl soustředěn v mořích a s vývojem rostlin a s tím souvisejícího okysličování atmosféry se postupně přesunul i na souš. K příbuzným pavouků patřili i vyhynulí a ve své době značně rozšíření pavoukovci řádu Trigonotarbida, kteří se vyskytovali už před 400 miliony let. Ti však byli pouze slepou vývojovou větví a svým vzhledem připomínali spíše dnešní roztoče než pavouky.
Tak trochu mediální bouři vyvolala v minulých letech zápřednice jedovatá, jež se vyskytuje především v oblasti Polabí a má jedu trochu více. Navíc má dostatečně velké chelicery na to, aby lidskou pokožku prokousla.
Dočtěte tento exkluzivní článek s předplatným iDNES Premium
