Britští vědci především zjistili, že ti, kteří migrují, většinou rostou rychleji, mají dříve potomky a umírají mladší. Tato zjištění by mohla pomoci vysvětlit, proč mnoho druhů ubývá: například z prostého důvodu, že si nemohou dovolit odložit početí mláďat při špatných podmínkách. Všechna zjištění z této studie byla zveřejněna v časopise Nature Comunications.
Odborníkům by výsledky studie mohly pomoci předpovědět, jak budou stěhovavé druhy reagovat na změny životního prostředí. Tým expertů také zaznamenal, že zvířata migrující po souši či ve vodě bývají větší než zvířata setrvávající na jednom místě. Zatímco ptáci bývají naopak menší, jako je například špaček, rorýs, skřivan či drozd.
„Celá řada druhů migruje velmi daleko a spotřebují na to hodně energie,“ uvedla pro DailyMail bioložka Andrea Soriano-Redondová z exeterské univerzity. „Tuto energii pak nemohou využít pro péči o sebe či reprodukci. Takže lze očekávat, že množství energie, kterou na tyto činnosti vynakládají, tomu prostě přizpůsobí.“
Hejna migrujících špačků jsou někdy k vidění i v Praze či na Moravě:
6. února 2018 |
Tyto druhy s ´rychlým způsobem života´ ovšem zase mají potenciál rychleji navýšit své počty, což vyváží dlouhodobou ztrátu energie a krátkodobý risk migrace.
Migrující ptáci chytře využívají každou příležitost k přežití.
„Dlouho jsme měli za to, že migrace je pro zvířata risk,“ uvedl další z exeterských vědců, zvířecí ekolog Stuart Bearhop. „Při přesunech jinam zvířata často pokoušejí štěstí. S možnou perspektivou, že v cíli pro sebe naleznou ideální podmínky,“ dodal.
Fylogenetická distribuce stěhovavých druhů (červená) a nemigrujících druhů (žlutá)
Například ptáci putující do oblasti Arktidy, tedy polární oblasti okolo severního pólu, tam dorazí na jaře a mají pouze velmi krátký čas, ve kterém mohou počít mladé. Někteří to zkusí pouze za dobrých podmínek, takže pokud by změna klimatu poškodila místa, kam míří, mohli by podle Bearhopa svoji šanci úplně promarnit.
Tým vědců také uvedl, že zvířata pohybující se na velké vzdálenosti po souši (například migrující stáda velkých kopytníků) či ve vodě (velryby, lososi, úhoři) jsou obecně větší než ta, která setrvávají na jednom místě. Protože pouze velká zvířata si dokážou uchovat dostatek energie a využít ji natolik efektivně, aby mohla překonat velké vzdálenosti. V případě ptáků je to naopak: udržet ve vzduchu velké tělo je stojí více energie.
