Je kůň Převalského divoký, nebo zdivočelý? S přepisováním dějin počkejme

aktualizováno 
Když seriózní vědecký magazín Science zveřejnil na konci února výsledky rozborů DNA v kostech koní nalezených mezi pozůstatky tzv. botajské kultury v dnešním Kazachstánu, pro většinu médií to byl důkaz, že koně Převalského nejsou divokým, nýbrž zdivočelým koněm.

Takto klisny koně Převalského z jednoho z pražských transportů v aklimatizační ohradě v mongolské stepi přežívají zimu. | foto: Miroslav Bobek, Zoo Praha

Média nově zjištěné skutečnosti publikované v magazínu Science vesměs interpretovala jako jasný důkaz, že „převaláci“ nejsou „poslední druh divokého koně“, jak to dosud vypadalo. I kolega na Technetu uvedl, že podle nové genetické analýzy jde o potomky zvířat, která lidé ochočili před 5 500 lety.

„Převaláci“ v Mongolsku

Nově zjištěné skutečnosti týkající se koně Převalského jsou však pro zainteresované přírodovědce více tématem k vědecké diskuzi než k jednoznačným závěrům. Patří k nim i ředitel pražské zoo Miroslav Bobek.

Ke koním Převalského má velice blízko. Pražská zoo totiž hraje v chovu a záchraně tohoto druhu velmi významnou roli. Od roku 1959 vede celosvětovou plemennou knihu, organizuje transporty v Evropě odchovaných zvířat do Mongolska, angažuje se i v pomoci na místě.

S přepisováním dějin ještě počkejme

Těmito slovy zareagoval na počátku března Miroslav Bobek ve svém pravidelném sloupku v MF DNES na články zveřejněné ohledně nových poznatků: „Dělalo to dojem, že řada médií si v očekávání vítězství našich hokejistů nad Rusy předpřipravila titulky začínající slovy ‚Přepište dějiny…‘ – a když zápas skončil naší porážkou, použila je pro jinou zprávu, která byla v tom okamžiku aktuální. Nejmenované noviny tak přepisovaly dějiny en bloc, jistá televize přepisovala dějiny evoluce a ostatní přepisovali dějiny koně,“ uvedl.

Jak probíhá Návrat divokých koní do Mongolska

Všichni jedinci se vzájemně očichávají nebo si vykousávají srst. Jedinou...
Vzájemná péče o srst tvoří důležitou součást společenského života koní. Vlevo...

Nicméně popularizační text, který propagoval zmíněný vědecký článek (z toho vycházeli kolegové z magazínu Technet), byl i podle něho pojat spíše jako barnumská reklama a k bulvárnímu uchopení přímo vybízel.

„V těchto případech je nicméně nutné zachovat si určitou míru obezřetnosti. Podobné velkolepé objevy ne vždy projdou zkouškou vědecké polemiky a nových poznatků,“ konstatuje Bobek. S tím, že očekávatelná vědecká polemika přišla vzápětí a řada odborníků se k článku v magazínu Science začala vyjadřovat v následujícím smyslu:

  • Ano, jsou to skutečně pozoruhodné výsledky, které na základě analýz DNA dokazují, že domestikovaní koně botajské kultury nejsou předky našich domácích koní - včetně mustangů a dalších zdivočelých forem -  jak se dosud předpokládalo. Neskonale blíž měli tito botajští koně právě ke koni Převalského.
  • Jenže: Z publikovaných výsledků není možné jednoznačně vyvozovat, že kůň Převalského je zdivočelým potomkem domácího koně botajské kultury. Stejně tak mohli být před pěti a půl tisíci let volně žijící „převaláci“, resp. jejich předkové, zdrojem koní pro botajské chovatele.
Takto se koně Převalského odchovaní v Evropě prohánějí se svými potomky po...

Takto se koně Převalského odchovaní v Evropě, prohánějí se svými potomky po mongolských stepích díky záchovnému programu. Ochranu si zaslouží, ať už jsou divocí, nebo - podle jedné z možných interpretací posledních výzkumů zveřejněných v magazínu Science - „pouze“ zdivočelí.

Nyní tedy lze očekávat, že podrobná argumentace vyjde i v odborném tisku. „Již na základě výše uvedené zkratky se však dá konstatovat, že upřít koni Převalského statut posledního divokého koně bylo poněkud předčasné,“ je přesvědčen ředitel Zoo Praha jako člověk, který dělá spolu s týmem dalších odborníků pro záchranu tohoto druhu maximum.

Ale i kdyby ne, článek v Science podle Miroslava Bobka jen potvrdil, že „převalák“ je posledním zástupcem linie divokých koní, kteří žili na východ od Volhy. Všichni ostatní současní koně přitom pocházejí z jiné, „evropské“ linie. A ať jsou tedy „převaláci“ skutečně poslední divocí koně, nebo po více než pět tisíc let volně žijící koně zdivočelí, nic to podle něj nemění na jejich jedinečnosti a významu.

I profesorka Beth Shapiroová z Kalifornské univerzity podotkla, že „vyměnit slovo divoký za  zdivočelý je sémantická změna, která může lépe odrážet evoluční historii koní Převalského. Nicméně neměla by měnit jejich statut. Měli bychom je i nadále chránit jako divoké koně.“

Nahlédněte do archivu, jak navráceným koním mongolská step svědčí:

Autor:

Tipy na jaro


Nejčtenější

Pohlreich: Tuhle omáčku se, chlapci, naučte. Žádná jí neodolá

Filet mignon v košilce ze slaniny s estragonovou omáčkou a pečenou jarní...

Ve druhém pokračování Pohlreichovy show Rozpal to, šéfe! rozebral kuchař ten nejdražší a nejjemnější kus hovězího, tedy...

Zahradu u Baťova domku zvládli přetvořit za sto tisíc, pomohli kamarádi

Terasu ze starých cihel doplnil nábytek ze zlínské produkce.

Proměna zahrady u jednoho z Baťových půldomků ve Zlíně vyžadovala citlivý přístup s respektem ke specifické historii i...

UHO stále žije. V restauracích se maskuje za přírodní šťávu

Základní omáčka, kterou v restauraci najdete u receptů s jídlem přelitým šťávou.

Tradiční česká rychlovka z jídelen v podobě UHO, tedy univerzální hnědé omáčky, stále přežívá v řadě hospod a...

Městské včelaření není výhra. Včely berou potravu ostatním opylovačům

Včelařka Dagmar Šormová

Městské včelaření je hit posledních let. Vlastním medem se chlubí i mnohé hotely u nás a nabízejí ho hostům jako bonus....

Rodinnou zahradu na kraji města architekti propojili s okolní krajinou

Z nudné smutné placky u novostavby rodinného domku vytvořili architekti se...

Mladí manželé z Českolipska měli už při výstavbě domu jasno v tom, že si nechají od architekta navrhnout i zahradu. Jen...

Další z rubriky

VIDEO: Vzácná albínská dvouhlavá želva za tři čtvrtě milionu nemůže najít kupce

Dvouhlavá želva albín je extrémně vzácná a má hodnotu přes 720 tisíc korun.

Chovatelé vzácný kousek želvy nádherné ocenili v přepočtu na zhruba 720 tisíc korun. Její cena je znásobená nejen tím,...

Městské včelaření není výhra. Včely berou potravu ostatním opylovačům

Včelařka Dagmar Šormová

Městské včelaření je hit posledních let. Vlastním medem se chlubí i mnohé hotely u nás a nabízejí ho hostům jako bonus....

Když chrti přestanou vydělávat, čeká je smrt. Češi je zachraňují adopcí

Zachránění chrti z Číny

Vydělají peníze, načež jsou uspáni nebo jiným způsobem utraceni. Situace závodních chrtů je žalostná, byznys je...

Najdete na iDNES.cz