Studie byla zveřejněna v časopise Nature. Odborníci studovali Čagoské ostrovy v Indickém oceánu, což je skupina šesti atolů a více než 600 dalších menších ostrovů na západě Indického oceánu, přibližně na půlce cesty mezi Afrikou a Indonésií.
Jak rostou korályKorál je označení pro některé mořské žahavce z třídy korálnatci (Anthozoa). Je pro ně typické potlačení metageneze, což znamená, že zůstávají ve stádiu polypa. Všech asi 6 000 druhů žije přisedle v mořích, obvykle v koloniích. Mezi korály patří známí původci korálových útesů v tropických mořích, kteří vylučují uhličitan vápenatý pro tvorbu svých tvrdých vnějších schránek. Během milionů let se tyto schránky vrství a někdy vytvoří i ostrov. Na budování korálů se podílejí zejména šestičetní koráli ze skupiny Hexacoralia, kromě nich ale také dírkonošci, měkkýši, řasy (zejména vápencem inkrustované ruduchy). Zdroj: Wikipedia |
Přitom na některé z nich se dostaly krysy, na jiné ne. Odborníci zjistili, že ostrov bez krys „kvetl“ ptačí populací, což ovlivnilo zdraví útesů s větším množstvím řas a ryb.
Už před nějakým časem se zjistilo, že na ostrovech, kde žijí krysy, rapidně začalo ubývat ptáků. S tím se pojil i úbytek ryb žijících v okolních vodách. A s tím souvisí i zdraví korálových útesů.
Profesor Nick Graham z Lancaster University a jeho kolegové prozkoumali vztahy mezi těmito jednotlivými úkazy a došli k výsledku, že příčinou jsou krysy. Vliv lidské populace přitom nemuseli započítávat, protože jsou ostrovy v současné době neobývané.
Krysy se dostaly na některé z ostrovů v 18. a 19. století.
Mořští ptáci jsou pro rovnováhu těchto ostrovů důležití, protože potravu sbírají na moři, ale pak se vracejí na ostrov a zanechávají tam trus. „Je bohatý na živiny, dusík a fosfor. A až do dnes jsme netušili, jaký to mělo vliv na ostrovy samotné,“ tvrdí Graham.
Ve srovnání, které vědci doložili ve studii, zjistili, že na ostrovech bez krys ptáci nechají až 250× více trusu, než na těch „obydlenými“ krysami.
