Somaliová otevřela svůj psí útulek v jedné luxusní čtvrti indonéské metropole v roce 2009. Impulsem k tomu jí bylo video zachycující porážku březí feny.
„Někdo zveřejnil její záběry na sociálních sítích. Viděla jsem, jak má v očích slzy, a v té chvíli jsem si uvědomila, co řezníci dělají,“ popisuje, proč se vrhla na dráhu záchranáře psích životů. Její svěřenci se většinou stali obětí finančních problémů svých majitelů, kteří je byli často nuceni nechat na ulici nebo prodat na maso, které část obyvatelstva této země stále konzumuje.
Somaliová tak už přes deset let se svými lidmi prochází ulicemi hlavního města Indonésie a hledá toulavé psy. V jejím útulku jich obvykle žije zhruba 1400 a v komplexu rozkládajícím se na ploše o 54 tisících m² je možné vidět mnohé rasy: sibiřské husky, pitbuly, německé ovčáky i další.
Ona či její kolegové spěchají vždy, když se dozví, že řezníci dostali novou dodávku psů. Před pandemií koronaviru zachraňovali před řezníkem jednoho až dva psy týdně, v poslední době to však je více než 25 psů týdně.
A pětapadesátiletá matka dvou dětí musí často vyjednávat s nepřátelsky naladěnými řezníky, aby dosáhla svého, tedy aby řezníci psy propustili. „To nejtěžší ale není zachraňovat zvířata před řezníkem, i když je to vždy riskantní. Nejtěžší je starat se o ty psy v době pandemie,“ řekla pro agenturu AFP Somaliová, která pracuje v nemocniční laboratoři provádějící testy na covid-19.
V poslední době proto lékařka a její třicetičlenný tým stále obtížněji zajišťují potravu a péči pro rostoucí počet zvířat. Darů pro útulek je totiž stále méně. Zařízení potřebuje asi 29 tisíc dolarů (zhruba 680 tisíc Kč) měsíčně, aby pokryla mzdy zaměstnanců a cenu za půl tuny masa, které psi za den sežerou.
Tento měsíc doktorka a její tým zachránily několik desítek štěňat určených pro korejskou restauraci. Ne vždy ale přijdou včas. „Nedávno jsem dorazila do jedné čtvrti o minutu pozdě. Řekli mi, že pes už byl usmrcen,“ vzpomíná.
V Indonésii se ročně zkonzumuje na milion psů
Sdružení na ochranu práv zvířat odhadují, že v Indonésii je každý rok usmrcen téměř milion psů. Jen v metropoli Jakartě je podle oficiálních údajů nejméně stovka restaurací, které toto maso nabízejí.
22. června 2020 |
Pes je kulinářská specialita, kterou oceňují především nemuslimské menšiny. Muslimové, kteří v Indonésii tvoří zhruba 90 procent populace, zřídka chovají psa jako společníka, protože islám považuje psa za nečisté zvíře.
Pro muslimskou zaměstnankyni útulku Riu Rosalinovou tak není vždy snadné obhájit, proč zde pracuje. „Mnoho lidí se mě ptá, proč se starám o psy, když nosím hidžáb,“ říká a na hlavě má šátek, který nosí většina indonéských muslimek. „Nic si z toho ale nedělám. Řeknu jim, že Bůh stvořil psy stejně jako lidi.“
V jiných částech Indonésie působí stále více problémů překupníci s masem. „Zvířata jsou stále více ohrožena. Svého mazlíčka mohou prodat lidé s nízkými příjmy,“ upozorňuje veterinářka ze sdružení Four Paws Katherine Polaková.
Aktivisté už léta žádají vládu, aby obchod se psím masem zakázala. „O tom, že by skončil obchod se psím masem, lze zatím jen snít. Ale všechno začíná snem,“ konstatuje Somaliová. A jak sama říká, bojovat bude dál.
