Nově popsaný mořský dravec je růžový a hladký jako miminko

aktualizováno 
Na mořské dno v hloubce 8 178 metrů dopadla mrtvá makrela. Návnada měla přilákat korýše. A ti zase královnu mořského podsvětí. Nejhlouběji objevenou rybu, kterou vědci teprve na podzim 2017 popsali jako nový druh Pseudoliparis swirei. Magazín Víkend MF DNES ji vidí jako rekordmanku z hlubin.

Pseudoliparis swirei vypadá strašidelně až na snímcích z výpočetní tomografie, které odhalují její anatomii včetně ostrých zubů. | foto: Adam Summers / University of Washington

Když se řekne hlubokomořská ryba, většina z nás si představí pekelné stvoření s široce rozevřenými čelistmi, se zuby ostrými jako jehly, s temným tělem pokrytým bizarními výrůstky. Něco mezi Satanem a Vetřelcem.

Fotogalerie

Pseudoliparis swirei se této představě vzpírá. Je růžová a hladká jako miminko, pod průhlednou kůží bez šupin prosvítají svaly, žaludek, játra… Malá očka mžourají do tmy, 20 centimetrů dlouhé tělo se elegantně vlní, když rybka krouží kolem korýšů obírajících lidmi nastraženou makrelu.

„Nevypadá zrovna robustně nebo silně, ale v tomto extrémním prostředí je mimořádně úspěšná,“ říká Mackenzie Gerringer z Washingtonské univerzity, hlavní autorka článku v odborném časopise Zootaxa, který nově objevený druh popisuje.

Křehký lovec v hlubinách

Pseudoliparis je přizpůsobena jinému prostředí než ostatní hlubokomořské ryby. Ty obývají v naprosté většině mnohem mělčí vody. Až do tisíce metrů přitom pronikají zbytky světla od hladiny, ryby žijící výš proto mají zpravidla velké oči.

Naopak ve větších hloubkách je jediným zdrojem světla bioluminiscence – světlo produkované mořskými organismy, které jím k sobě lákají kořist nebo pohlavního partnera, případně si samy svítí při lovu (jako ryba pestrosvítivec).

O potravní strategii většiny hlubokomořských ryb dobře vypovídají jejich česká jména: zubatka, zubatice, šírotlamka, ďas… Žijí v hloubkách, kde jsou relativně hojné i jiné druhy ryb a další větší organismy. Schopnost ulovit a pozřít takto velkou kořist se tedy vyplatí.

Nově popsaný druh žijící v hloubce kolem 8 tisíc metrů si může o takovém jídelníčku nechat zdát. Jiné ryby tak hluboko nepronikají, hlavní kořist představují různonožci – korýši příbuzní blešivcům, které známe i z našich čistých potoků. Pseudoliparis je nasává jako vysavač.

Život v hadálu. Pod tlakem

Hlubiny Mariánského příkopu u ostrova Guam v Tichém oceánu představují specifické prostředí označované jako hadál. Oceánografy k tomuto pojmenování inspiroval Hádés, řecký bůh podsvětí. Je to svět naprosté temnoty, teplot kolem nuly, nízkého obsahu kyslíku a obrovského tlaku. S každými 10 metry hloubky tlak roste o jednu atmosféru, takže Pseudoliparis se musí vypořádat s tlakem okolo 800 atmosfér.

Nový druh hlubinné ryby

Ryba, kterou v květnu 2017 zachytily kamery japonské výzkumné agentury JAMSTEC v Mariánském příkopu u ostrova Guam v Tichém oceánu, překonala hloubkový rekord o 26 metrů. O měsíc dřív zaznamenali Číňané podobnou rybu v hloubce 8152 metrů, ale nemají to dobře zdokumentováno. 

Pseudoliparis swirei vypadá strašidelně až na snímcích z výpočetní tomografie,...
Pseudoliparis swirei vypadá strašidelně až na snímcích z výpočetní tomografie,...

Pseudoliparis swirei vypadá strašidelně až na snímcích z výpočetní tomografie, které odhalují její anatomii včetně ostrých zubů.

Japonci pořídili dokonalé záběry. Bylo zřejmé, že ryba patří do čeledi terčovkovitých, jež v hlubinách dominuje, ale nepodobala se žádnému známému druhu. Rozdíly potvrdila i analýza DNA. Vědci proto na podzim 2017 popsali nový druh Pseudoliparis swirei. Druhové jméno dostal po Herbertu Swireovi, navigačnímu důstojníkovi z lodi Challenger, která v roce 1875 Mariánský příkop objevila.

Takový tlak je už zničující i pro jednotlivé velké molekuly v těle, především pro bílkoviny. Ryba má proto v tkáních vysoký obsah látky TMAO, která bílkoviny před „rozmačkáním“ chrání. I ta má ale své limity. Odborníci předpokládají, že hlouběji než v 8 200 metrech už žádná ryba nepřežije. Pseudoliparis se tedy pohybuje na samé hranici možného.

Naopak se nemusí bát predátorů. Ona sama stojí na vrcholu tamního potravního řetězce. Mariánský příkop funguje jako obří trychtýř, v němž se koncentrují živiny propadající z mělčích vod. Zbytky mrtvých organismů se živí korýši, kteří následně slouží za potravu naší rybí rekordmance. Ta disponuje tlakovými čidly, díky nimž pozná, že před ní pluje potenciální kořist.

Evoluce vybavila organismy adaptacemi umožňujícími přežít všude, kde to není v přímém rozporu s fyzikálními zákony. Pseudoliparis je toho dalším příkladem. „Hadál považujeme za extrémní prostředí, protože pro nás extrémní skutečně je. Ale tam dole žije celé společenství organismů, které jsou naprosto spokojené,“ říká Gerringer.

Autoři:

Nejčtenější

Snažte se dostat vodu do zahrady, radí zahradní architekt Ferdinand Leffler

Pozor na náročnost. Voda v přírodním jezeru je živá a poskytuje domov řadě...

Voda v zahradě je nesmírně přitažlivá a současně citlivá na péči. Dodává ovšem místu nenahraditelnou atmosféru a tlumí...

Dešťová voda je pro zahradu spása, v suchu se nebudete bát o budoucí úrodu

Takto to vypadá v praxi, když vám na zahradě instalují akumulační nádrž.

Vodu z deště zachycují lidé do sudů snad od nepaměti. Pro záhony je prospěšnější než ta z kohoutku. Vybudovat můžete i...

Extrémně svažitý pozemek manželé podpírají kamennými zídkami i pražci

Zahrada v malé obci na Brněnsku je vybudována na svažitém, hodně kamenitém...

Když si pan Martin z jižní Moravy pořídil spolu s manželkou svažitý pozemek orientovaný na jih, ještě netušil, co ho...

Rozkvetlá zahrada v centru Hodonína, kde se relaxuje i sbírá úroda

Zahrada u starého domu koresponduje s atmosférou místa. Asi byste netipovali,...

„Chceme dům se zahradou a ne se psím výběhem, řekli jsme si při hledání vysněného bydlení. A povedlo se. V roce 2013...

Pohlreich se pustil do hovězího pupku. Vyšperkoval ho cibulovou marmeládou

Flank steak s rajčaty a cibulovou marmeládou

Zatímco běžné steaky jako rib eye nebo nízký roštěnec se dávají na gril nakrájené proti vláknu, u flank steaku alias...

Další z rubriky

OBRAZEM: Nejkrásnější pohledy na přírodu, jak ji vidí naši fotografové

Úchvatné pohledy na naše hory, podmořské hlubiny i mikrosvět drobných živočichů...

Úchvatné pohledy na naše hory, podmořské hlubiny i mikrosvět drobných živočichů se sešly ve třetím ročníku soutěže...

Sun, Moon a Star se ze Zoo Praha přesunuli pod okna britské královny

Skupina pelikánů v londýnském St James parku (na snímku z ledna 2019). Kromě...

S časným ranním sluníčkem nasedla ve čtvrtek tři letošní mláďata pelikánů bílých do auta ve své rodné pražské zoo a...

Na dovolenou se zvířaty nezapomeňte na pas, zabezpečení v autě a pojištění

Na dovolenou se psem

Psi, kočky a fretky musejí mít pro cesty do zahraničí svůj vlastní pas, který jim vystaví veterinář. Vhodné je rovněž...

TEST PLEN: Deset miminek jim dalo pořádně zabrat
TEST PLEN: Deset miminek jim dalo pořádně zabrat

Maminky z eMimina otestovaly nové plenky Pampers z řady Premium care. Nejmenší miminka i větší batolata je podrobila důkladnému zkoumání. Prošly Pampersky zátěžovým testem?

Najdete na iDNES.cz