Zapojení Bikiry (která přišla do pražské zoo v listopadu 2010, více zde) do skupiny je nesmírně důležité, proto jde o významný zlom. Vztah mezi Bikirou a Kiburim se momentálně velmi pěkně vyvíjí, na zádech už ho vozí téměř denně.
Z jarních záznamů v deníku chovatelů lidoopů a opic v pražské zoo lze vyčíst i spoustu dalších zajímavých událostí nejen v pavilonu goril, ale i ve výbězích opic.
Fotogalerie goril a opic |
Čtvrtek 1. března
Březen začal smutně. Při porodu tří mláďat uhynula samička tamarína žlutorukého Čertinka. Přestože tamaríni obvykle rodí dvě mláďata, Čertinka několikrát přivedla na svět trojčata. Tentokrát už to ale vzhledem k věku nezvládla.
Pátek 9. března
Oba gorilí kluci, Tatu i Kiburi, se čím dál víc zajímají o Bikiru. Ta je v kontaktu s nimi hodně nesmělá, ale občas přece jen ostych překoná. Hlavně malého, dvouletého Kiburiho se opatrně dotýká.
Sobota 17. března
Vypouštění zvířat do venkovních výběhů zahájili 5. března chápani, kteří se sami ochotně vracejí domů, jakmile se ochladí. Před týdnem šli ven kotulové, kteří bývali venku i v zimě, pokud nemrzlo. Dnes jsme pustili i guerézy a tamaríny.
Pátek 23. března
Jako poslední jsme vypustili do venkovního výběhu gorily. Bylo vidět, že se těšily, šly ven přímo ukázkově, ani Bikira nezaváhala a plynule navázala na loňské chození ven. Tatu si venkovní výběh užíval snad nejvíc, okamžitě jej celý proběhl a nemohl se nabažit řádění na parkosech. Podívejte se na video:
24. března 2012 |
Pondělí 28. března
Ve vztahu Bikiry a Kiburiho nastal dnes další zlom: Bikira poprvé svezla Kiburiho na zádech. Kijivu ani ostatní samice proti tomu nic nenamítaly; je vidět, že už ji vnímají jako součást rodiny. (Což je zlom, svého času ji i šikanovaly, čtěte zde.)
Čtvrtek 31. března
Dnes se nám podařilo zvážit Richarda, má 159 kg, což znamená, že už nabral zpátky těch 10 kg, o která zhubnul po odchodu Moji.
Pondělí 2. dubna
Ve společné expozici s lenochody a tamaríny žlutorukými se narodilo mládě pásovce kulovitého, savce z řádu chudozubých, který pochází z tropické Jižní Ameriky. Stejně jako v loňském roce se samice už několik dní zdržovala v budce a nyní se o kuličku pečlivě stará. Málokterému návštěvníku se ale bohužel zajímavého pásovce podaří spatřit, protože je aktivní převážně v noci.
Úterý 3. dubna
Kiburi váží 12 kg, což je zcela přiměřená váha pro téměř dvouleté gorilí mládě.
Neděle 15. dubna
Shinda opět ukázala, že je to ona, kdo pomáhá Richardovi udržovat skupinu pohromadě. Když se některá ze samic zdrží při odchodu ven, Shinda zkontroluje stav a pak se pro ni vrátí a velice jemně ji odvede k ostatním. Nejčastěji se to stává Bikiře.
Kiburi oslavil letos na jaře druhé narozeniny.
Neděle 22. dubna
Dnes proběhla v pavilonu goril oslava Kiburiho druhých narozenin. Dostal dřevěného ježka s bodlinami plnými vybraných dobrot, pro všechny gorily byly nachystány koše plné zeleniny, špízy a závěsy z dobrot i jedlé figurky. Kiburi se nejdřív opatrně držel na zádech své mámy, pak ale našel odvahu a spolu s ostatními si užíval hostiny. Více v článku Kiburi je gorilí sprinter a rváč. A to mu jsou teprve dva roky.
Úterý 15. května
Bikira už je natolik součástí skupiny, že jsme ji začali učit chodit do ložnic spodními dvířky. Chtěli bychom se vrátit k původnímu režimu v pavilonu, kdy byl Richard na krmení oddělen. Má tak víc klidu na to, aby se najedl.
Zatím ale dělá potíže hlavně on. Přestože dřív byl zvyklý chodit do nejzazší ložnice, teď dělá drahoty. Kijivu, Shindu, Kambu a mláďata pak pustíme do velké (nyní předělené) ložnice a zavřeme za nimi. Nakonec lákáme Bikiru do malého prostoru hned za dvířky.
Čtvrtek 17. května
Zkusili jsme Richarda zavřít v zadní ložnici, ale jemu se to vůbec nelíbilo. Byl z toho velmi nervózní a horempádem se pak hnal k "holkám", div se nepřerazil.
Čtvrtek 24. května
Dvakrát ročně provádíme generální úklid v pavilonu goril, jehož součástí je i výměna dřevních štěpek. Zatímco samicím je to celkem jedno a chovají se normálně, Richard je z nových štěpek trochu nesvůj a moc na ně nechce šlapat. Díky tomu nám ukázal, že i on si umí, stejně jako Kijivu, v takové situaci pomoci a používá dřevitou vlnu jako jakési bačkůrky.
Pátek 25. května
Bikira už začíná celkem ochotně chodit do ložnic spodními dvířky. Když váhá, lákáme ji jejími nejmilejšími pochoutkami: jogurtem, tvarohem nebo hruškou. Za ty by zřejmě byla ochotná udělat téměř cokoliv.
Bikira se Richarda příliš nebojí.
Neděle 27. května
Dnes ráno se Bikira pustila do nachystaného rozhozu v pavilonu příliš rychle a nerespektovala Richardovo právo na první dobroty. Ten si to nenechal líbit a udělil jí výprask; ostatní samice se ale kupodivu spojily s Bikirou proti němu a prohnaly ho po celém pavilonu.
Tatu dnes slavil své páté narozeniny. Dostal kolo z větví a proutí, a spolu s ostatními spořádal i zeleninové závěsy a ozdoby z větví. Kolo dlouho nevydrželo, hlavní podíl na jeho likvidaci měl táta Richard.
Pondělí 28. května
Tatu, Kamba a Shinda mají zdravotní potíže, protože jim v neděli neukáznění návštěvníci hodili do výběhu několik jablek. Všichni tři zvrací, Tatu nechce jíst, přijde si jen pro pití. Veterinář mu naordinoval dietu a smectu.
Úterý 29. května
Situace u goril už vypadá lépe. Tatu už nezvracel, zajímá se o jídlo, ale dostává jen piškoty a suchary. Byl ještě trochu malátný, víc odpočíval. Posílili jsme počet zaměstnanců, jež mají službu v pavilonu goril, na dva, z toho jeden bude venku a bude trvale dohlížet na vyhlídku. Večerní a noční strážní služba má rovněž zmnožený počet pochůzek.
Čtvrtek 31. května
Bikira už chodí do ložnic spodem bez váhání. Když dostane jogurt, dokáže si ho rozpatlat po celém obličeji: náramně ji to baví, šťastně pak sedí, obličej celý umatlaný, a snaží se z té dobroty dostat do pusy co nejvíc.
Středa 20. června
Dnes se narodilo druhé letošní mládě kotula veverovitého, o šest dní dříve přišlo na svět první. O obě se jejich matky vzorně starají, nosí je přitisklé na zádech.
Čtvrtek 21. června
Richard si zatím moc nechce zvyknout na to, že by měl jíst v ložnici oddělený od samic. Netlačíme na něj, víme, že potřebuje svůj čas. Dostává už svou porci v nejzazší ložnici, ale vždycky si žrádlo posbírá a odnese dopředu k samicím. Tam se pak spokojeně nají.
