Premium

Získejte všechny články
jen za 89 Kč/měsíc

Zkoumáme konopí i česnek, jsou to výjimečné byliny, uvedl profesor Vosátka

Rozstřel   11:00
Účinky léčivých bylin jsou známé tisíce let, naši předkové je běžně používali. Dnešní věda umožňuje opravdu důkladný a cílený výzkum, proto se čeští vědci rostlinám intenzivně věnují. Patří k nim i host Rozstřelu, profesor Miroslav Vosátka z Botanického ústavu Akademie věd v Průhonicích.

Co obnáší, a jak probíhá současný moderní výzkum léčivých účinků rostlin na lidský organismu? Jak je složité dosáhnout využití výsledků vědy v praxi a propojit se s komerční sférou, která je využije ve svých výrobcích?

Laikovi se může zdát, že už není co zkoumat, koneckonců i profesor Vosátka přinesl do studia nádherné vydání Matiolliho herbáře z roku 1931 – jedné z nejvýznamnějších botanických knih 16. století – kde už je řada léčivých účinků rostlin popsána. Přesto nás rostliny stále překvapují.

Třeba právě kosatce. Botanický ústav existuje v Průhonicích 60 let a kosatce tu jsou jednou z tradičně pěstovaných rostlin – co se genofondu týká, mají tu druhou největší sbírku kosatců na světě – téměř dva tisíce odrůd. To je jeden z důvodů, proč se tu na výzkum právě této rostliny soustředí.

Jak se takové kosatce zkoumají, co všechno výzkum obnáší a jaké hmatatelné výsledky už přinesl? Profesor Vosátka v Rozstřelu dále prozrazuje, na výzkum kterých dalších rostlin se v Botanickém ústavu AV s kolegy zaměřují, jaké úspěchy už mají na kontě, které konkrétní rostliny ho nejvíc fascinují, a proč si s kolegy potřebují pořídit pračku na kořeny.

Kosatce mohou pomoci i s rakovinou kůže

Kosatec ukrývá největší množství účinných látek v podzemních oddencích, takže právě na ty se vědci soustředí. Už se podařilo prokázat, že kosatce obsahují látky se silnými protizánětlivými, antioxidačními a dokonce protinádorovými účinky. Z dvou tisíc odrůd svůj výběr zúžili postupně zhruba na 8 až 10 těch nejlepších, z těch se vyrábí extrakty.

Sídlo Botanického ústavu Akademie věd v Průhonicích

Moderní vybavení, které biotechnologové používají ke zkoumání rostlin.

„My jsme v podstatě takové pěstební zázemí pro naše partnery, kterými jsou jednak Vysoká škola chemicko-technologická (VŠCHT), která dělá většinu analýz, a společnost EcoFuel,“ vysvětluje vědec, že výzkumu a využití účinných rostlinných látek se věnuje hned několik pracovišť s nimiž spolupracuje. Za velký úspěch považuje, že firmě EcoFuel – která v rámci projektu izoluje z kosatců bioaktivní látky, jako jsou kanabinoidy či flavonoidy pokročilými extrakčními a chromatografickými metodami – už se úspěšně podařilo dostat na trh krém s prokázaným efektem na akné obsahující právě koktejl bioaktivních látek z kosatce.

„Nejprve napěstujete kosatec, což může trvat tři až pět let, než získáte kus oddenku. Rýčem se vyrýpne, musíte to okartáčovat od půdy. Je to třeba 200 kilogramů, proto si to chceme koupit myčku kořenů,“ popisuje s úsměvem úskalí vědecké práce profesor Vosátka. Očištěné oddenky se pak suší, macerují, dělají se z nich třeba extrakty v alkoholu, případně se destilují a podobně.

„Pak se musí extrakt otestovat, co se jeho biologické aktivity týká,“ popisuje vědec s tím, že to už má na starosti velmi komplikovaný přístroj v podstatě robot – na VŠCHT, který je sám schopný zpracovat deseti tisíce vzorků a zjistit v nich třeba obsah antioxidantů. Na vědcích je, aby výsledky interpretovali a využili další analýzy k co nejpodrobnějšímu poznání – aby bylo možné co nejefektivnější využití dané schopnosti té které byliny.

„Například právě u kosatce jsme našli, že je efektivní proti akné či potlačuje bakteriální plaky v ústech. Teď hledáme výrobce zubních past a zubních vod, kde by se toto dalo využít. A dodává, že kolegové také zjistili, že by látky obsažené v kosatci dokonce mohly potlačovat rakovinu kůže. „Ovšem dostat to od tohoto zjištění přes klinické testy, to je otázka mnoha let až desetiletí,“ vysvětluje vědec.

Chceme z bylin to nejlepší bez chemie

Profesor Vosátka sám sebe vidí v podstatě jako biotechnologa. „Naší hlavním cílem je vymyslet technologii pěstování léčivých bylin tak, aby se nemusely vůbec používat žádné chemické prostředky, ať už syntetická hnojiva nebo chemické pesticidy. Takže my si hrajeme se symbiotickými mykorhizními houbami, s prospěšnými bakteriemi, s kvasinkami i s řasami, které stříkáme na ty rostliny – když jsou napadeny třeba plísní – abychom nemuseli vůbec používat žádnou chemii,“ vysvětluje, že chemie vždycky bude kontraproduktivní.

Bylinkové matečnice Botanického ústavu AV v Průhonicích

Protože bylinky mají mít léčivé účinky. „Pokud je hnojím syntetickými hnojivy či používám syntetické pesticidy, tedy v podstatě chemii, jde to proti základu toho, proč ty bylinky používáme,“ dodal vědec, že s produkcí přírodních bioaktivních rostlinných látek jde dohromady zase jen využívání přírodních prostředků k pěstování i ochraně.

„Už naše babičky používaly jíchy, například z kopřiv na hnojení. To jsou postupy, které jsou platné. My hodně používáme třeba ty symbiotické mykorhizní houby, které se vyskytují v přírodě na kořenech rostlin – a díváme se na to, jak ovlivňují pozitivně výživu a obranyschopnost té dané rostliny třeba vůči kořenovým patogenům,“ rozkrývá zkoumané postupy profesor. Díky vláknům podhoubí na kořenech totiž rostlina může využívat vodu a živiny z širšího okolí. „Je to taková přirozená symbióza, která existuje ve zdravé přírodě. Ta rostlina je pak mnohem silnější, má lepší výživu a lépe se umí bránit třeba plísním nebo hmyzím patogenům,“ dodává.

Třeba na padlí vědci testují použití postřiků na bázi kvasinek řas nebo bakterií, které jsou schopny tuto infekci zastavit. „Většina těchto biologických prostředků funguje preventivně, to znamená, že je musíme stříkáme pravidelně. Třeba když děláme na konopí, stříkáme je každých 14 dní, abychom indukovali preventivně odolnost té rostliny,“ vysvětluje profesor, že rostlinu, kterou padlí intenzivně napadne, už prostě nezachráníte.

Konopí a česnek jsou favorité

A existuje nějaká rostlina, která zkušeného vědce překvapila škálou účinků, které má? „Takových rostlin je celá řada. Před heřmánkem smekni, před bezem klekni, říkávaly už naše babičky. Například s kolegy se zabýváme řadu let výzkumem léčebného konopí. To je myslím pro mě velmi zajímavá rostlina – pokud odhlédnu čistě od potenciálních psychotropních účinků,“ uvedl profesor Vosátka s tím, že testují odrůdy, které psychotropní účinky nemají a přesto si udrží ty léčivé. „Kanabinoidů v konopí dodneška bylo identifikováno zhruba 250, psychotropní THC je jen jeden z nich. V té rostlině vždycky je, zákonná norma limitující použití je pod jedno procento.“

Pěstírna konopí, která vědcům Botanického ústavu Akademie věd v Průhonicích a České zemědělské univerzity v Praze s výzkumem odrůd konopí s minimálním množstvím THC.

A nejde jen o léčivé účinky této rostliny. „Má také velmi cenná vlákna využitelná v řadě oborů, je to rostlina, která se dá používat pro ozelenění výsypek apod. Takže pro mě je to jeden z mých favoritů. A nebo třeba česnek, další favorit, který také patří mezi rostliny jimiž se zabýváme: a to jak česnek medvědí, čínský i náš běžný česnek,“ konstatuje vědec. Který se v Rozstřelu také rozhovořil o práci na projektu, který by na trh v dohledné době mohl přinést pěstební květináče z konopných vláken, které se v půdě následně rozloží a ještě ji obohatí. A ušetřilo by se velké množství plastů.

Autor:
  • Nejčtenější

Jsou nebezpeční či přešlechtění. Evropa zakazuje chov oblíbených psích plemen

25. dubna 2024

Premium Máte doma jezevčíka? Francouzského buldočka? A co třeba pitbulla, rotvajlera nebo nějakého velkého...

Byla dřív jídla v restauracích poctivější? Jak se v minulosti stravovalo

26. dubna 2024

Pivo nebo dršťková polévka za dvě koruny, guláš za šest. K tomu talíře a ubrusy s logem RaJ....

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}

Mráz popálil většinu zahrad. Dřeviny obrazí, uklidňuje přírodní zahradník

26. dubna 2024  8:46

Leckde byly plně rozkvetlé ovocné stromy i keře, případně už dokonce měly malé plůdky. Příroda je...

Slovo „utratit“ bychom neměli vůbec vyslovit, říká otec českých veterinářů

24. dubna 2024

Premium Úroveň péče o nemocná zvířata se rychle blíží běžné „lidské“ medicíně a není zrovna levná. Majitelé...

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}

Dvě gorilí mimina v Zoo Praha jsou úžasná. Mobi se vozí, to menší půjčuje

25. dubna 2024

Dvojnásobná radost z narození zdravých mláďat goril nížinných panuje v Rezervaci Dja Zoo Praha už...

Zrádná krása. Toxiny chrání rostliny před sežráním, člověka mohou zabít

27. dubna 2024

Premium Toxiny v rostlinách je chrání před živočichy, kteří by je chtěli sníst. A ublížit mohou i lidem....

Mráz popálil většinu zahrad. Dřeviny obrazí, uklidňuje přírodní zahradník

26. dubna 2024  8:46

Leckde byly plně rozkvetlé ovocné stromy i keře, případně už dokonce měly malé plůdky. Příroda je...

Byla dřív jídla v restauracích poctivější? Jak se v minulosti stravovalo

26. dubna 2024

Pivo nebo dršťková polévka za dvě koruny, guláš za šest. K tomu talíře a ubrusy s logem RaJ....

Jsou nebezpeční či přešlechtění. Evropa zakazuje chov oblíbených psích plemen

25. dubna 2024

Premium Máte doma jezevčíka? Francouzského buldočka? A co třeba pitbulla, rotvajlera nebo nějakého velkého...

Jak na rychlou a jednoduchou večeři s rýží?
Jak na rychlou a jednoduchou večeři s rýží?

Díky své všestrannosti se rýže LAGRIS už dlouho stávají nedílnou součástí mnoha pokrmů z celého světa. Bez ohledu na to, zda se používají k...

Bývalý fitness trenér Kavalír zrušil asistovanou sebevraždu, manželka je těhotná

Bývalý fitness trenér Jan Kavalír (33) trpí osmým rokem amyotrofickou laterální sklerózou. 19. dubna tohoto roku měl ve...

Herečka Hunter Schaferová potvrdila románek se španělskou zpěvačkou

Americká herečka Hunter Schaferová potvrdila domněnky mnoha jejích fanoušků. A to sice, že před pěti lety opravdu...

Tenistka Markéta Vondroušová se po necelých dvou letech manželství rozvádí

Sedmá hráčka světa a aktuální vítězka nejprestižnějšího turnaje světa Wimbledonu, tenistka Markéta Vondroušová (24), se...

Horňáci versus dolňáci. Víme, čemu muži dávají přednost, a je to překvapení

Ženské tělo je pro muže celkově velmi atraktivní a nabízí jejich očím mnoho zajímavých partií. Největší pozornosti se...

Za vytlačení z linky do Brna musí Student Agency zaplatit náhradu 21 milionů

Společnost Student Agency provozující autobusy a vlaky pod označením RegioJet musí zaplatit bývalému konkurentovi 21...