Mikuláš platí za patrona dětí a pomocníka těch, co přinášejí dary. Také tuto oblíbenou postavu ale dostihly komerce a konzum. Proto organizace Katholische Jungschar, která sdružuje asi 100 tisíc rakouských dětí od osmi do 15 let, připravila v Rakousku a jižním Tyrolsku školení pro Mikuláše, aby při nadílce postupovali správně a dobře působili na děti.
Mikuláš nemá vychovávat, jen přinést radost
Pořadatelé školení míní, že zahrát dobře tohoto světce není v dnešní době snadná věc. Nachystali proto pro zájemce kurzy v diecézích po Rakousku. Pořádali je už v předchozích letech a zájem o ně roste.
Školení má zbavit budoucího Mikuláše jeho případné hrozivosti, vševědoucnosti a káravosti. Mnohé děti před vousatého světce předstupují se smíšenými pocity a někdy i se strachem. Postava s mitrou chce obvykle vědět, jestli byly hodné či zlobivé, a podle toho jim naděluje dárky. Podle Kathrin Wexbergové z vídeňské diecéze mnozí rakouští rodiče předem vtisknou Mikulášovi do ruky papírek s tím, co jejich potomci prováděli.
"Vždycky mě to udiví. Co rodiče očekávají od toho, že cizí člověk bude jejich dětem vyprávět, že je špatné, když pořád mají dudlík, nebo dobré, když si pěkně hrají s mladší sestrou," uvedla Wexbergová. Veřejné vypočítávání dětských hříchů podle pořadatelů chlapce a děvčata přivádí do rozpaků a cítí stud a ponížení. Jako účinný výchovný prostředek to tedy prý není vhodné.
"Svatý Mikuláš nebyl žádný přísný dohlížitel, ale láskyplný člověk. Proto se taky mikulášská nehodí k vychovávání dětí k dobrovolnému uklízení ani ke slibům na další rok," uvedli pořadatelé kurzů. Školitelé radí nevystavovat děti žádné nepříjemné situaci a přezkušování, nekárat je, ale ani nechválit.
Umělé vousy ani čerti k Mikulášovi nepatří
Mikuláš by neměl mít žádnou masku a umělé vousy. Jeho kostým by se měl skládat ze slavnostní řízy, mitry a biskupské hole. Má prý připomínat významného biskupa, ne nebeskou bytost. Představitel Mikuláše by měl také vždy mluvit pravdu. Dětem by tak třeba měl podle rady lektorů říct: "Jmenuji se Gábi a dnes jsem se převlékla do těchto krásných šatů. Teď vypadám jako svatý Mikuláš".
S tvrzením rodičů, že by takový postup mohl připravit jejich potomky o víru v Mikuláše a mohl by zničit jejich fantazii, školitelé zásadně nesouhlasí. Dětskou představivost prý naopak ještě víc nabudí, když děti pomohou Mikulášovi či Mikulášce s převlékáním do kostýmu.
Na mikulášské oslavě nemají prý co pohledávat ani čerti. Podle organizátorů kurzů vycházejí z jiné tradice a se světcem nemají nic společného. Naopak dárky k oslavě patří. Měly by to ale být jen maličkosti. Děti by prý také měly vědět, co je od rodičů a co od Mikuláše. Nějakou drobnost by měl totiž přinést i on sám.
