Bez kvásku se dřív lidé v oblasti Yukonu absolutně neobešli, protože mouka...

Bez kvásku se dřív lidé v oblasti Yukonu absolutně neobešli, protože mouka často bylo to jediné, co nezmrzlo. A jen ten, kdo měl kvásek, si z ní mohl upéct chleba. Ilustrační foto | foto: Profimedia.cz

Žena si připravuje každou neděli snídani ze stodvacetiletého kvásku

  • 27
Ione Christensenová z města Whitehorse v Kanadě si už šedesát let každý sobotní večer připravuje těsto na vafle na nedělní snídani. Odměří dva hrnky mouky a dva hrnky teplé vody a přidá kvásek, ovšem ne jen tak ledajaký. Ten její je starší než ona sama. Zatímco Ione je 84 let, kvásku už nějakých 120.

Ione o něm důvěrně mluví jako o svém mazlíčkovi. Koneckonců, stejně jako každý jiný mazlíček, potřebuje i kvásek pravidelně krmit – moukou a vodou. Je tomu tak od té doby, co do oblasti Yukonu přicestoval s Ioniným pradědečkem.

Jak upéct kváskový chléb?

Přinášíme vám podrobný popis, jak upečete pravý domácí kváskový chléb (kvásek seženete např. přes síť pecempecen.cz). Podrobný návod najdete ve fotogalerii, nebojte se experimentovat, určitě to zvládnete:

Není nad doma upečený chléb.
1. Vyndáme kvásek z lednice. Pokud ho ještě nevlastníme, seženeme ho od pečící...
2. Následující mouky prosejeme a smícháme dohromady: 150 g žitné chlebové...
3. Pak rozmícháme zarovnanou polévkovou lžíci kvásku v 330 g vlažné vody a...

Zobrazit fotogalerii

Postup je od Zuzany Čítkové, redaktorky časopisu Pravý domácí. Kombinací několika receptů připravila návod, jak upéct voňavý a křupavý ořechový kváskový chléb. Je mnohokrát odzkoušený.

Začátkem května paní Christensenovou, bývalou kanadskou senátorku (která je historicky první ženou oblasti Yukonu, která se zapojila do státní správy), navštívil sběratel kvásků Karl De Smed, pekař z Belgie. Přijel si pro vzorek tohoto opravdového unikátu. Kromě toho ochutnal i vafle, které z něj Ione připravila, a nešetřil chválou. „Byly skvělé. Nesmírně lehké, ale zároveň jsem se z nich najedl na několik hodin,“ uvedl pro britský list The Guardian.

Jeho kolekce kvásků čítá 84 vzorků z celého světa, nechybí ani země jako Mexiko nebo Řecko. Kvásky chce uchovat, aby byly k dispozici ke studiu dalším generacím. Část vzorku od Christensenové - který je teď nejstarším v jeho sbírce - poslal i italským vědcům, aby mohli posoudit jeho DNA profil.

„Téměř pět tisíc let byl kvásek pro pečení chleba nepostradatelný,“ upozorňuje De Smedt. Zatímco dnes pekaři nejčastěji používají pekařské droždí, což je mnohem jednodušší a hlavně rychlejší, dříve lidé museli kvásek pěkně pravidelně „krmit“ a náležitě se o něj starat. Odměnou za péči o kvásek a trpělivost při kynutí těsta je ovšem nadýchanější a stravitelnější pečivo.

Belgický sběratel navštívil Whitehorse, hlavní město teritoria Yukon, při cestě ze Seattlu na Aljašku, kde dokumentoval kulinární dědictví někdejších hledačů zlata. Právě v této oblasti, kde panovaly drsné podmínky a špatné počasí, byl kvásek zásadní, protože většina jídla kromě mouky zmrzla.

Kvásek, který stařenka Ione používá, přišel do oblasti Yukonu spolu s jejím pradědečkem kolem roku 1897, jeho přesný původ ale nikdo nezná. „Na svůj kvásek jsem velmi pyšná a cítím se tak trochu jako strážce yukonské legendy,“ uzavírá Christensenová.


Témata: kvásek, Seattle, Yukon