„Doufám, že gól pomůže mně a zároveň mančaftu,“ přeje si zakončit svou 14. sezonu v lize záchranářským happy endem.
Poprvé jste hrál levého stopera. Jak jste s tím spokojený?
Před zápasem jsem Muchovi pomáhal rozbalovat nové brankářské rukavice. A dělal jsem si srandu, že to je jediná pomůcka, kterou jsem ještě neměl na sobě. Jinak jsem hrál každý post. Je moje výhoda, že si zvyknu kdekoli. Stoper v tříobráncovém systému, to za mě není kondičně tak těžká pozice. Na halfbekovi naběhám 12 km, dnes to byl „ploužák“, asi 8 km. Někdy jsem se přistihl, že jsem spíš divák, nebyl jsem tolik ve hře, v tolika nábězích. Nevadí mi to, budu hrát tam, kde budu prospěšný.
Kolikátý z 19 ligových gólů jste vstřelil levou nohou?
Stoprocentně tenhle není první, Slavii jsem ho dal doma, tipuju tři čtyři. Ale až v téměř 35 letech se začínám učit levou nohou. Po rohu míč na těžkém terénu odskočil pomaleji a výš, měl jsem čas namířit. I když namířit levačkou, to nechci machrovat. Spíš jsem zavřel oči a plácnul to tam, slabší nohou nebudete až tak mířit.
Řeší defenzivní hráč, že už hodně dlouho nedal gól?
Já jsem soutěživý. Vnímal jsem, že tuhle sezonu jsem branku nedal. Ne že by mě to hlodalo, to by mělo spíš útočníky, ale řeším kanadské body. Měl bych góly připravovat, asistencí taky moc nemám. Gól může hráče nakopnout k větší sebedůvěře.
Obranu dirigoval Tijani, posila ze Slavie. Překvapil vás?
Když jsem viděl, v jakém stavu přišel, měl jsem obavy. Po zranění začal na umělce, to je jiný sport. Je ale pracovitý. Za krátkou dobu udělal obrovský progres. Na soustředění v Turecku už to byly nebe a dudy. Mile překvapil. Nebojí se mluvit, v tom je fantastický, ne nadarmo ho Slavia koupila. A ještě ho ocení, až se jim vrátí. Teď doufám, že pomůže nám.
Jaké je hrát vedle něj? Diriguje vás, byť je o 10 let mladší než vy.
Nechtěl bych být útočník a hrát na něj, souboje s ním bolí. A podle mě necítí bolest. Včera měl šrám na achilovce, celou červenou kopačku. Vypadalo to, že nenastoupí, a on šel hrát. Pořád na mě mluví. Jak na té pozici nejsem zvyklý, táhlo mě to k lajně, někdy jsem málo dovíral, málo zajišťoval. Jakmile si toho všimnul, hned mi to řekl. Já mu po zápase děkoval.
Bude tahle výhra impulz?
Chceme se na konci sezony vyvarovat tomu nejhoršímu. Cítím, že jsme motivovaní se z toho vyhrabat. Když jsme prohrávali, nálada byla komorní, ani ty vtípky pak nebývají upřímné. Doufám, že jsme na správné cestě. Na podzim soupeři naše chyby trestali, byli jsme na to experti, teď to vypadá, že jsme na vlně štěstí.
Šokovala vás výhra poslední Karviné u mistra Slavie?
Liga je vyrovnaná, ale nemyslel jsem, že Slavia prohraje. My koukáme na sebe, navíc za dva týdny Karvinou hostíme, můžeme si to s ní rozdat.
