„Samozřejmě, chtěl bych chytat. Vím ale, že tu je Matúš a další mladí chalani, kteří jsou taktéž vynikající. Matúše sleduji na každém tréninku i zápase. Snažím se od něho učit. Vždy se mi snaží poradit, a když se ho zeptám, vše mi vysvětlí. Je to super chalan,“ vyzdvihl Digaňa.
Macíkovi za rok na Hané končí smlouva, navíc má o něj zájem Slovan Bratislava. „Zájem jsme zaregistrovali,“ kývl kouč Václav Jílek na začátku přípravy. Klub dal ale jasně najevo, že urostlejšího ze Slováků letos prodávat nehodlá. „S Matúšem jsem se bavil, je to profesionál,“ doplnil Jílek.
„Nikde není napsané, že budu chytat za rok nebo za dva. Chci na sobě pracovat a posouvat se,“ reagoval skromně Digaňa, který se po Macíkovi a trenérovi gólmanů Lovásikovi stává dalším Slovákem v brankovišti. „Možná to je výhoda, ale zejména jsou důležité osobnosti,“ míní nová akvizice sigmáků. „Vím, jak to má trenér Lovásik nastavené. Páčí se mi to.“
Stejně tak se mu páčí také jeho nové angažmá. „Od tréninků až po regeneraci je to tu super,“ pochvaloval si.
Příležitost zatím dostal na dva celé zápasy a jeden poločas. Oba proti druholigovým celkům, obdržel dvě branky v prvním špílu s Vyškovem, pak vychytal dvě nuly. Při debutu proti Vyškovu ještě o poločase Lovásikovi připouštěl, že některé kolegy nezná jménem.
„Teď trénujeme už asi třetí nebo čtvrtý týden. Už jsem si je zapamatoval. Teda skoro všechny. Pořád s tím mám trošku problém. I v Opavě mi trvalo asi půl roku, než jsem si na jména zvykl,“ pověděl s nadsázkou z křesla na Andrově stadionu po pondělním dopoledním tréninku. „Brankáři to mají trošku jiné, ale i my jsme měli tréninky na rozvíjení kondice. A náročné to určitě bylo,“ hodnotí Jílkovy vytrvalostní tréninky.
 |
„Teď už se budeme věnovat více taktice a herním činnostem,“ prozradil Jílek. Jeho družina se i s Digaňou vypraví ve čtvrtek na soustředění do Rakouska, kde odehraje tři zápasy. Jeden z nich bude s proslulým Galatasaray Istanbul. Loni Turci zažili zklamání, když skončili až třináctí. „I tak je Galatasaray pravidelný účastník Ligy mistrů. To je zápas, dá se říct, za odměnu. Všichni se těšíme.“
Ještě na rakouském soustředění odehraje Sigma 22. července svoji generálku na ligu. S tureckým Sivassporem. A pak? „Cíl pro celý klub je první šestka,“ vyhlíží Digaňa.
Nechtělo se mi běhat
S fotbalem Digaňa začínal ve slovenské Dubnici, kde si v červenci v roce 2019 odbyl svůj profesionální debut. „Povedlo se nám vyhrát druhou ligu, hráli jsme baráž o první. Pak se mi v prosinci 2020 ozvala Opava,“ vyprávěl 188 centimetrů vysoký gólman.
Jako většina jeho kolegů z branže začínal dříve v poli. „Když jsem byl malý, byl jsem trošku tlustší a nechtělo se mi moc běhat. Na nějakém turnaji jsem se postavil do brány a už tam zůstal,“ zasmál se.
Fotbalistou přitom vůbec být nemusel. Ještě předtím, než vesele kopal do mičudy, sžíval se s holí a bruslemi.
Tomáš Digaňa
„Dva tři roky jsem na základní škole hrál hokej. Otec byl hokejista. Ale tréninky byly ještě před školou kolem šesté ráno. Po roce nebo dvou jsem to nezvládal. Nesnáším brzké vstávání. Pak mě dal táta na fotbal a tak to začalo,“ zavzpomínal Digaňa.
Po Dubnici si v Opavě zachytal deset ligových zápasů a v následné sezoně byl její hlavní oporou. „Měli jsme nějaké nabídky, vzhledem k tomu, že mi ta sezona dost vyšla, dá se říct. Chtěl jsem se posunout do ligy,“ pravil. Ve Slezsku sice o prodloužení jednal. „Ale nějak se to nedotáhlo do konce. Po Novém roce jsme to už nechtěli řešit.“ A tak ho čeká česká elita.
„Česká liga je o dost kvalitnější než slovenská,“ porovnává Digaňa. „Stačí se podívat, jak jsou týmy nasazovány do evropských pohárů.“ A evropské poháry jsou také nesmělým přáním olomouckých fandů.
