Ještě před pár týdny se zdálo, že by se Zlín mohl zachránit přímo, ale stejně jako loni bude úspěchem baráž. Překvapilo vás to?
Zlín je specifický. Hraje třetí rok o záchranu. Po změně trenéra měli slušné výsledky, Broňa (Červenka) se svým realizačním týmem to zvedli, ale kádr je takový, jaký je. Jsou v něm sice odchovanci, ale více přespolních, do toho cizinci.
Případnou baráž by zvládl?
Táborsko chce dlouhodobě do první ligy, Vyškov je zvláštní. Nikdo moc neví, jak je to s vlastníkem, jestli chtějí stadion, nebo nechtějí, kde by vůbec hráli. Ale prvoligista bude mít velkou šanci.
Co jste říkal na poslední utkání v Karviné, kde Zlín vstal z mrtvých a uhrál na poslední chvíli remízu?
Viděl jsem jen sestřih, ale přímo na stadionu byl taťka (Zdeněk), se kterým si vždycky o zápasech referujeme. Říkal, že Karviná byla jednoznačně lepší. Zlín bojoval a ukopal zlatý bod, protože Karviná byla fotbalovější.
Trenér zlínských fotbalistů Bronislav Červenka
Zlín byla vaše poslední prvoligová štace. Jaký k němu máte vztah?
Hrál jsem tam tři roky a je velmi vřelý. Když jsem přišel, postoupili jsme do první ligy. Výborní hráči, skvělý realizák s Vlastou Marečkem. Byl jsem ve více klubech, ale Zlín a Drnovice jsou top.
Tehdy jste to měli postavené na hráčích se vztahem ke klubu, že?
O postup se zasloužili hlavně odchovanci. Pak se to výborně doplnilo zkušeným Edou Lasotou, Pepou Muchou, zůstal Čáp (kapitán Petr Klhůfek), který kabinu držel a řídil, velký patriot. Atmosféra byla vynikající, všichni jsme si sedli. I s mladými, Janíček, Dujka, Kroča, Koubský, Vidlička, Hubáček, nebožtík Jarda Švach, samí odchovanci, přišel i Broňa. Všichni jsme drželi spolu.
Neschází vám právě tohle ve zlínském týmu?
Jsem přesvědčený, že to chybí strašně moc. Jasně, nevidím do kabiny. Ale občas se bavím s Broňou, se staršími kluky, kteří jsou u béčka, se Staňou Dostálem (brankář), se kterým jsme kamarádi, a vnímám to. Pro klub jako Zlín je to strašně důležité.
Nepřijde vám, že ne úplně všichni se obětují stoprocentně pro tým?
I když jsme nebyli odchovanci Zlína, táhli jsme za jeden provaz. Společně jsme chodili na pivo, dřeli jsme. Vlasta Mareček nás uměl vyždímat a bylo jedno, jestli jsi hrál v základu, nebo naskočil na patnáct minut. I když to kolikrát nebyl hezký fotbal, nechali jsme na hřišti všechno, to mi teď schází.
Byl by velký průšvih, kdyby Zlín spadl do druhé ligy? Nezabředl by v ní?
Asi by se chtěli hned vrátit, ale je tam Zbrojovka Brno, jsou tam další mužstva, která také chtějí postoupit. Bylo by to složitější. Otázkou je, jestli by udrželi kádr. Možná by se vrátili k tomu, co fungovalo dříve. Více šancí by dostávali odchovanci. Ale jsem přesvědčený, že Broňa byla správná volba a zachrání to.
S příchodem Červenky dostávají odchovanci více příležitostí než za jeho předchůdce Pavla Vrby. Bužek, Slončík, Tkáč. Udrží je Zlín?
Pokud jde o Slončíka, ten podle mě odejde na 99 procent. Ani se nedivím. Mladý, výborný, potřebuje se posunout v kariéře dál. Dnes je trendem, že kluby jako Sparta, Slavia, Plzeň chtějí mladé kluky, ne starší, zkušenější. Zlín má pořád dobrou mládežnickou základnu, dost dalších hráčů, znám je, chodím na devatenáctku, juniorku. Proč ne.
Plzeňský Pavel Šulc (31) si kryje balon před Tomem Slončíkem ze Zlína.
Klub vlastní léta Zdeněk Červenka. Jak na něj vzpomínáte?
Máme nadstandardní vztah. Od té doby, co jsem tam hrál, jsme si vytvořili pouto. Když se potkáme, pozdravíme se, pokecáme. Nebýt pana Červenky, nebyl by Zlín v první lize, nehrál by Evropskou ligu. Chtěli to se Zdenou Grygerou (sportovní šéf klubu) udržet na určité úrovni, jenže to nevyšlo. Je složité hrát poháry a budovat kádr. Ale kdo by si nechtěl zahrát v Evropě? Dlouhodobě to chce Baník, Olomouc, Slovácko udělalo krásnou pohárovou šňůru. Je to něco navíc. U Zlína je potřeba, aby byl dlouhodobě stabilizovaný, aby do kádru zabudovávali co nejvíce vlastních odchovanců a doplňovali tým dobrými a zkušenými hráči, kteří budou za Zlín bojovat.
Jak vnímáte přestupovou politiku klubu? Občas přicházeli hráči za zenitem, neprověření cizinci.
Některé kaufy nevyjdou, jiné vyjdou. To se stává všem klubům, nejen Zlínu. Ale někdy jsem se divil, když jsem viděl jiné hráče, kteří by mohli Zlínu pomoct, a místo nich přišli jiní.
Kariéru jste dohrával v Kroměříži, kde jste se usadil. Klub teď po roce spadl ze druhé ligy. Čekal jste to?
Mrzí mě to. Areál je fantastický. Má parametry druhé ligy, některé kluby v soutěži takový zdaleka nemají. Postup si zasloužili, tři roky o něj hráli. Vyzkoušeli si to. Ale je to složité. Skok ze třetí ligy do druhé je velký.
Přitom začátek jara sestupu nenasvědčoval.
Svůj vliv měl podzimní odchod Broni Červenky do Zlína. Ale tím neodsuzuji nového trenéra, přišel do neznámého prostředí. Když postoupíte, základním úkolem je záchrana. Třeba se o postup pokusí příští rok.
David (vpravo) a Michal Nehodové.
Ve vaší společnosti Nehoda Sport máte na starosti Moravu. Jak to tady vypadá s talenty?
Jsou tady šikovní kluci, ale je jich bohužel méně než dříve. Mládežnické týmy nemají tak kvalitní trenéry, většinou jsou na začátku rodiče a začátky jsou strašně důležité.
Pořád jste rodinná společnost?
Jasně. Táta, brácha, já. Sídlo máme v Praze. Táta to celé kolem hlídá, jezdí se dívat hlavně na fotbaly, ale pořád je to šéf. (úsměv) O zahraničí se dělíme s bráchou, za pár dnů odlétám na Kypr na Euro do sedmnácti let. Mám tam Patrika Siegla plus další dva kluky v českém a slovenském nároďáku.
