K této už tak lichotivé statistice je navíc nutné připomenout dvě věci. Sigma má odehraných pouze pět zápasů. Její mač druhého kola nechala pražská Slavia kvůli pohárovým povinnostem přeložit. A věc druhá. Tři ze svých čtyř branek skóroval Martin Hála v roli střídajícího hráče.
„Vnitřně cítím, že Martinovi nesedí role náhradníka. Máme velmi kvalitní a vyrovnaná křídla a je pro nás důležité, že v momentě, kdy sáhneme ke střídání, dostaneme do hry oživení a především kvalitu,“ sdělil na adresu svého svěřence olomoucký trenér Václav Jílek. „Klobouk dolů, co Martin proti Jablonci předvedl. Nejen do ofenzivy, pracoval i směrem dozadu a řekl si o to, aby do příštích zápasů nebyl jen žolík,“ dodal.
Devětadvacetiletý křídelník kromě čtyř branek zaznamenal také jednu asistenci, když v prvním kole proti Spartě vymyslel střeleckou pozici pro Kryštofa Daňka. I proti Jablonci přichystal gól Ondřejovi Zmrzlému, který do odkryté brány dorazil Hálovu střelu. Takovou „asistenci“ ale statistici neuznávají.
Ne že by to Hálu trápilo. „Beru to tak, že ten gól padl po mojí střele. Takže z pohledu gólů a asistencí to byl proti Jablonci můj nejpovedenější zápas v lize. Dva góly v jednom zápase jsem nikdy nedal.“
Gólová Olomouc baví ligu. Těší mě, že si produktivitu držíme, říká Jílek |
Čtyři trefy ho hřejí ažaž. „Kdybych věděl jak se to dělá, nechal bych si to patentovat,“ pousmál se nad svojí formou. „Jsem rád, že mohu pomoci týmu.“
Střelecký účet si v této sezoně otevřel už v druhém kole. Olomouc přetlačila Pardubice 3:2 díky třem asistencím Juraje Chvátala. A přihrávka na Hálu byla ze všech nejhezčí. Od půlící čáry po zemi placírkou našel na 18 metrech od brány volného Hálu, který nasadil Letáčkovi jesle.
Stejně jako to udělal minulou neděli Hanušovi z Jablonce. „Nechci to říkat, ale někteří gólmani nohy otevírají,“ culil se lišácky.
Proti Jablonci se prosadil ještě jednou. „Dali jsme druhý gól a pak jsme je úplně převálcovali. Užívali jsme si to všichni, i diváci,“ komentoval Hála poslední ligový zápas. Zbývající trefu zapsal na zlínské Letné.
Kam se mnou?
Loni pod trenérem Radoslavem Látalem patřil Hála ke stabilním členům zahajovací jedenáctky. Ale za jakou cenu. Jednou ho kouč postavil na pravého beka, podruhé zase nalevo. V poháru proti Domažlicím následně hrál levé útočné křídlo, na Edenu proti mistrům ze Slavie zase útočil z pravé zálohy.
Kouč Jílek ho ukotvil na levém křídle a Hálovi pozice sedí. „Cítím se tam dobře. Pro hráče není dobré, když každý zápas hraje na jiném postu,“ pravil. „Je důležité, aby hráč nastupoval na jedné pozici delší časový úsek. Zvykne si a pak hraje i líp,“ doplnil Hála.
Václav Jílek má přitom na svědomí vícero změn. Zejména v pojetí hry. Loňská Sigma vstřelila po pěti zápasech 9 gólů, což jistě také není špatné číslo. Pak ale zpomalila. A na číslo 16, které má letošní Sigma po pěti kolech, se ta Látalova dostala až po desátém hracím dni.
Loni nakonec Hanáci za celý ročník vstřelili 40 branek. S trochou štěstí by kouč Jílek mohl tuto bilanci, při aktuálním průměru 3,2 vstřeleného gólu na zápas, překonat ještě před Vánocemi.
„Je těžké říct, co je jinak, protože osa týmu je stejná jako loni. Hrajeme jinak. Útočněji. Víc napadáme nahoře, jsme tam aktivnější. Když získáme míč vepředu, je jednodušší ohrozit branku. Když míč vybojujeme na své polovině, z bloku, máme to k soupeřově šestnáctce nějakých 70 metrů.“ přemítal Hála.
A role žolíka?
„Myslím si, že žádný hráč není a neměl by být spokojený, když nenastoupí od začátku. Ale snažím se být připravený na zápas a dokázat, že příště mám hrát od začátku. Trenér mě dobře zná, hodně spolu komunikujeme,“ uzavřel Hála.
