Mezinárodní pravidlová komise IFAB změnila výklad ofsajdu v některých situacích už během podzimu a sudí se jím řídili na mistrovství světa v Kataru.
Jde o takzvané vědomé hraní bránícího hráče, po kterém se rušilo ofsajdové postavení útočníka.
Po sedmi letech došlo k zásadní úpravě: když obránce v tísni, pod tlakem, během nekoordinovaného pohybu či v souboji - byť vědomě - zahraje míčem, pozice útočícího hráče nacházejícího se v ofsajdovém postavení je nově přestupkem.
V předchozích letech nešikovný zásah obránce, který v těžké pozici nedokázal míč odehrát do bezpečí, přinesl výhodu útočníkovi. To už platit nebude.
Méně intervencí VAR, maximální efektivita
Komisi rozhodčích Evropské fotbalové unie (UEFA) „vyděsil“ stoupající počet zásahů videoasistentů do řízení zápasů v Lize mistrů, v Evropské lize a v mezistátních duelech národních mužstev.
Průměr je 0,5 intervence na utkání čili videoasistent viděl zjevnou chybu hlavního arbitra v každém druhém utkání a volal ho k monitoru. „V naší lize jsme za loňský podzim na čísle 0,28,“ upřesňuje Příhoda.
Podzim 2022 z pohledu rozhodčíchprůměr faulů na zápas: 24,7 (v sezoně 2019/2020 to bylo 30,7, pak 30,66, v minulé 26,32) fauly ze všech soubojů: 14,9% (jde o evropský průměr, v české lize je vyšší počet soubojů, proto je zde i více faulů, ale neznamená to, že by čeští sudí byli úzkostliví). zápasy s nejvyšším počtem faulů: zápasy s nejnižším počtem faulů: nejméně faulů pískají: Orel, Zelinka, Klíma, Všetečka, Černý a Szikszay nejméně intervencí od videa: Černý, Zelinka, Batík (v případě Černého však VAR dvakrát chyboval v zápasech Slavia - Zlín a Plzeň - Sparta, kdy měl doporučit vyloučení Cedidly, respektive Chorého) nejvíce intervencí od videa: Křepský, Nehasil, Starý |
To číslo je však bez ofsajdů, protože v Česku na přesná posouzení chybí technologie. Těsné situace se tudíž neřeší, pomezní nemává a videoasistent změní verdikt jen v případě průkazného záběru. „S ofsajdy by průměr zásahů videoasistenta na utkání byl kolem 0,37,“ upřesňuje šéf komise.
Za podzimní část Fortuna ligy ve 127 zápasech, na které dohlížel videoasistent, bylo šestatřicet intervencí. Jde o podobný přístup jako v předchozí sezoně - 262 utkání a 74 zásahů videoasistenta
V ročníku 2020/2021 ještě před nástupem Příhody do čela českých rozhodčích to bylo 102 intervencí v 272 duelech, průměrně 0,38 na utkání.
Co se týče hraní rukou v pokutovém území - pravidla, které budí nejvíc nejasností a emocí -, tak se na podzim zkoumalo třiatřicet situací. Na doporučení videoasistenta rozhodčí nařídil tři pokutové kopy a neuznal dva góly. V jednom případu na radu videoasistenta hlavní sudí odvolal pokutový kop.
Kolik sudí přidají minut?
Zvyšovat by se měl nastavený čas nad rámec základní hrací doby obou poločasů. „Nejde o žádnou změnu, po rozhodčích to chceme od začátku,“ upozornil místopředseda komise Libor Kovařík.
Jde o to, že rozhodčí promarněný čas správně nenastavili, zápasy spíš zkracovali. Po zkušenostech ze světového šampionátu v Kataru se bude nastavení víc sledovat.
„Průměr v naší lize jsou asi tři minuty, je to asi o minutu a půl méně než třeba v Premier League,“ poznamenal Příhoda.
Moderních technologií nad rámec VAR, jako jsou kalibrovaná ofsajdová čára nebo takzvaná goal line technology, se česká liga zatím nedočká. Nemůže si je dovolit z finančních důvodů.
„Ofsajdovou čáru chceme všichni, zvažujeme možnosti, co vybrat a jak to financovat. Myslím si, že ofsajdová čára je důležitější než branková technologie,“ podotkl předseda asociace Petr Fousek.
„Gólová technologie je tak drahá záležitost, že je otázkou, jestli to má smysl. Kolikrát jsme nevěděli, jestli byl míč za čárou, nebo ne?“ přemítal Příhoda.
Náklady goal line technology na jeden stadion se pohybují kolem šesti milionů korun, na pokrytí celé ligy by šlo o částku kolem sto milionů korun. A to je zhruba cena televizních práv na jednu sezonu pro všechny kluby.