Pokud Como v pátek v posledním kole zvítězí, respektive neuhraje méně bodů než třetí Benátky, po dlouhých jednadvaceti letech se vrátí do Serie A.
Za tu dobu klub dvakrát zbankrotoval a teď se i díky Fábregasovi, který zastává roli asistenta trenéra, Henrymu a novým majitelům postupně zvedá. „Ale stále nás čeká spousta práce,“ ví Fábregas, španělský mistr světa i Evropy.
Poprvé mělo Como finanční problémy už v roce 2004, kdy během dvou let spadlo z první až do třetí ligy. Po obnovení se sice vydrápalo zpátky do druhé nejvyšší soutěže, ale v roce 2016 vyhlásilo po dalším sestupu opět bankrot. Sice se mu povedlo najít nové majitele a od sezony 2017/18 mohlo hrát čtvrtou ligu, ale teprve rok 2019 předznamenal velkou revoluci.
Vzestup pod novým vedením
„Bavíme se tu v podstatě o dvou odlišných klubech. Když jsem přišel v roce 2018, ani jsme neměli kde pořádně trénovat. Hráli jsme na umělých trávnících, bylo to strašné,“ vzpomíná pro web The Athletic útočník Alessandro Gabrielloni na období, kdy museli majitelé co pár týdnů hledat nové hřiště, kde by se fotbalisté mohli připravovat.
Pak ale do klubu investovala indonéská společnost Djarum, novým prezidentem se stal bývalý anglický reprezentant Dennis Wise a právě on jako první oslovil Fábregase. Bylo to v létě 2022.
„Měsíc předtím, než mě oslovili, jsem tady byl na svatbě svého kamaráda. Jezdíval jsem kousek za město pravidelně na prázdniny, věděl jsem, že Como existuje, ale abych byl upřímný, vůbec jsem netušil, že tu hrají fotbal,“ usmívá se s odstupem času bývalý vynikající záložník.
V srpnu 2022 se Fábregas stal spolumajitelem a zároveň podepsal dvouletý hráčský kontrakt. O necelý měsíc později do klubu vstoupil i Thierry Henry, jeho někdejší parťák z Arsenalu.
Cesc Fábregas (na fotce vlevo) a Thierry Henry s prezidentem klubu Dennisem Wisem.
Když Fábregas v létě následujícího roku předčasně ukončil kariéru, v roli kouče se připojil k mládežnickému výběru Coma. „Postupně mě hraní přestávalo naplňovat, nebyl jsem schopný si to přímo na hřišti tolik užívat. Mnohem víc mě pak bavilo rozebírat s trenéry chyby a přemýšlet, co šlo udělat lépe,“ vzpomínal v lednovém rozhovoru pro SkySports.
V listopadu vedení odvolalo trenéra A-týmu a jako náhradu určili Fábregase. Ten ale ještě neměl potřebnou licenci a nemohl v roli setrvat déle než měsíc.
„V tu chvíli jsem zavolal Osianu Robertsovi, sám jsem pod ním skládal trenérské zkoušky, on pak dělal asistenta Patricku Vieirovi v Crystal Palace. Mám s ním skvělý vztah,“ popisuje Henry.
Velšan Roberts souhlasil s tím, že tým do konce sezony, než si Fábregas dodělá licenci, převezme a poté bude dohlížet na jeho další vývoj. Henry se zatím zapojuje spíš zpovzdálí, od léta 2023 má totiž povinnosti i jako trenér francouzských výběrů do jednadvaceti a třiadvaceti let, se kterým ho v létě čekají domácí olympijské hry v Paříži.
Trenérská dvojice a nová herní tvář
Ačkoli v roli asistenta ustoupil Fábregas na první pohled do pozadí, nadále se snaží pomáhat, kde může.
„Tohle se mi ještě nikdy nestalo, zažívám úplně nové pocity. Takřka nevídám svou rodinu, ale to nadšení, které mi tahle práce dává, se dá srovnat s tím, jak jsem se cítil při utkáních Ligy mistrů,“ rozplývá se čerstvě sedmatřicetiletý Španěl.
Na podzim se mimochodem ve svých šestatřiceti letech stal zdaleka nejmladším trenérem v historii druhé italské ligy. Ve funkci hlavního kouče stihl pět zápasů a vyhrál čtyři z nich.
„Stalo se to vůbec někdy? Nejen, že je spolumajitelem jako já, ale ještě ten klub trénuje. Určitě je první v historii, musí být,“ směje se Henry. „Je neuvěřitelně pracovitý. Nic nenechává jenom na nás, sám toho udělá zdaleka nejvíc. Tímhle klubem žije,“ chválí svého kolegu Roberts.
Pod ním a Fábregasem se Como proměnilo k nepoznání. Předtím hrálo s třetím nejhlubším obranným blokem v celé lize, teď má průměrně čtvrtou nejvýše postavenou defenzivní linii v soutěži.
A pokud si myslíte, že je to zásluha bohatých majitelů, kteří nakoupili velké hvězdy, jste na omylu.
Příběh Patricka Cutroneho„Přestup od Anglie mi nevyšel podle představ, chodil jsem po hostováních a pak mi umřel otec. Měl jsem nabídky z Evropy, od kvalitních týmů, ale potřeboval jsem si vyčistit hlavu, nebyl jsem na tom psychicky dobře. A tak jsem se vrátil domů do Coma a znovu našel sám sebe.“ |
Como si zakládá na tom, aby minimálně nejužší hráčské jádro tvořili místní borci. A kdo ví, třeba se z něj v budoucnu stane italská verze Athletiku Bilbao.
„Vždycky je uvádím jako příklad. Někteří je za to kritizují, že nedávají šanci hráčům odjinud, ale já to respektuji. A jejich cesta se jim vyplácí,“ vysvětluje Henry.
Když v březnu Como hrálo s Benátkami, se kterými teď bojuje o přímý postup, rozhodující gól na 2:1 vstřelil v nastavení Patrick Cutrone, odchovanec AC Milán původem z Coma.
„Takový gól prostě musí dát někdo místní. Ta radost pak proudila celým městem,“ pokračuje Henry. „Viděli jste, že se stalo něco výjimečného.“ Mimochodem, za každý gól, který domácí mužstvo vstřelí, koupí majitelé jedno pivo všem fanouškům, kteří sledují zápas v hospodě nedaleko stadionu.
Podobnými kroky si postupně získávají místní komunitu. A jak vášeň pro klub roste v samotném městě, mění se i přístup lidí zvenčí. „Už Como nevidí pouze jako město s krásným jezerem, kde má vilu George Clooney,“ přitaká Simone Verdi, v jedenatřiceti letech jeden z nejzkušenějších borců v kádru.
„Jsme teprve na začátku. Mám s tímhle klubem velké plány, ani byste jim nevěřili, ale s majiteli sdílíme stejnou vizi,“ prohlašuje Fábregas. „Mám sen, že tu budu za deset let sedět, vzpomínat na tohle období a těšit se na náš premiérový zápas v evropských pohárech,“ neskrývá ambice Henry.
Pokud si Como v pátek zajistí přímý postup, může být smělá vize o něco blíž.