„Vypadalo to, že tato sezona bude pro mě blbá, ale pokazil jsem si ji sám. Na podzim jsem měl menší zranění a pak kvůli červené kartě stop na tři zápasy,“ připomněl Adam Jánoš vyloučení v 18. kole s Opavou, kdy se ohnal po Filipu Součkovi, který ho fauloval. „A pak přišlo to rameno. Takže svým způsobem jsem trochu rád, že se liga odložila. Má to pro i proti.“
Jak vůbec k vašemu zranění ramene došlo?
Může za to můj styl. Bránil jsem protihráče, aby neodcentroval. Šel jsem do skluzu, což dělám pořád, ale ruku jsem nechal pod sebou a soupeř na mě dopadl. Být to někdo menší a lehčí, třeba by rameno vydrželo, ale Vojta Kubista má skoro dva metry. K tomu už nějakou dobu fotbal hraju, takže rameno mám opotřebované, oslabené, a i to hrálo roli.
Budete si nyní na podobné zákroky dávat pozor?
Ne, že bych měnil styl, ale zpočátku jsem přemýšlel, jestli se budu bát chodit do soubojů. Ideální pro mě bylo, jak se v nynější pandemii postupně uvolňovaly tréninky. Nejprve jsme se připravovali individuálně, postupem času i společně, ale bez možnosti kontaktu, a později už došlo i na střety. Tím to bylo v pohodě.
Takže se ostrého zápasu neobáváte?
Před tréninkem, když si kopeme, lezu do brány, a to teď přemýšlím, zda mám skočit po míči, spadnout na rameno. Ale zatím drží, vše je v pohodě. K tomu se snažím cvičit a posilovat ho. Asi už to nebude jako dříve, ale snad vydrží. Bavil jsem se o tom s Markem Matějovským, který to měl také, a další problémy neměl. Doufám, že to bude dobré.
Při posilování se na rameno zaměřujete více?
Snažím se. Nevím, jestli to má nějaký extra velký vliv, ale osvalení pomůže tomu, aby rameno vydrželo. Pokud by mi zase vypadlo, asi bych to musel řešit operativně.
Léčení probíhalo standardně, nebo jste ho urychloval?
Nic jsme nezrychlovali, protože jsme na to měli čas. Léčba probíhala v pohodě, nic velkého tam nebylo. Šlo o klasicky vyhozené rameno, povolené vazy. První týden jsem ale kvůli pandemii nemohl chodit za fyzioterapeutem. Postupně jsme se domlouvali a rehabilitovali za daných hygienických podmínek, což mi pomohlo. Ale měl jsem i nějaká instruktážní videa, takže jsem doma pravidelně cvičil třikrát denně, aby se to uvolňovalo. Byl jsem překvapený, jak to šlo rychle, každý den jsem se s pohybem ramene dostával dál a dál.
Po zranění kotníku už trénuje i Martin Fillo. Tušíte, zda se v úterý proti Příbrami vrátí na levý kraj obrany, anebo tam za něj zaskočíte vy?
S přípravou jsem začal o dva tři týdny dříve než Martin. Pokud budu mluvit za sebe, tak kondici bych měl mít, i tu herní, protože jsme teď odehráli nějaké přáteláky. Martin na tréninku už všechno zvládá, v minulém utkání v Opavě si dvacet minut i zahrál, ale uvidíme. Obě varianty jsou otevřené. Jako záskok mě trenér v obraně může použít, ale bude záležet na formě všech hráčů. Pokud Filous bude připravený, určitě bude hrát. V mém případě jde vážně jen o záskok, i když jsem tam dříve hrával.
Jste podobné typy hráčů?
Jakkoliv máme podobný styl, tak Martin převážně hrává na lajně. Je i dynamičtější, neříkám, že jsem extra pomalý, ale celý život jsem většinou byl ve středu zálohy. Pravého obránce jsem si zahrál rok dva. Tudíž vím, co od toho očekávat. Do obrany zvládám docela dost, i dopředu jsem nějaké věci měl. Takže pokud mě tam trenér bude chtít znovu postavit, vůbec bych si nestěžoval. Jsem rád, když mohu nastupovat a kdekoliv v sestavě pomoct.
Příbram - Baník OstravaSledujte online v úterý od 18.00 hodin. |
Po dlouhé pauze vás čeká Příbram. Co se dá od posledního mužstva ligy čekat?
Upřímně vůbec nevím, protože vyměnili trenéra. Pavel Horváth byl coby hráč hodně herní. Neviděl jsem žádné jejich přáteláky, nic se ani nenatáčelo. Bude to takové oťukávání. Příbram se mohla zlepšit, ale to poznáme až v zápase. My se chceme soustředit na naši hru, abychom hráli naším stylem, přehráli je a předvedli výkon, který trenér od nás očekává.
Čekají vás dva zápasy týdně. Nebude problém je zvládnout?
Česká liga, nebo české týmy nejsou připravené hrát středa – neděle. Přesto je pro nás lepší hrát. Ne že bychom nechtěli trénovat, ale zápasy jsou super. Teď jsme se v přípravných utkáních snažili dělat vše tak, abychom si na to zvykli. Do konce základní části zbývá pět utkání a pak bude ještě nadstavba, takže toho bude hrozně moc. Kádr široký máme, ale zase ne jako třeba týmy v Anglii, kde se takto hraje furt. Tamější mužstva mají i třicet hráčů, kádry jsou narvané a fotbalisté si šlapou po patách. Je to ale příležitost pro další kluky, aby mohli naskočit do zápasů.
Pomůže vám změna pravidla, že mužstva budou moci vystřídat pět fotbalistů?
Možná trochu. Připraveni musejí být všichni stoprocentně, aby na hřiště mohl jít kdokoliv a týmu pomoct. Mohou se nakupit nějaká zranění, cokoliv, protože nejsme úplně zvyklí hrát co tři dny. Nemůže to být jako dříve, že hrávalo vesměs patnáct šestnáct fotbalistů. Teď máme kádr se dvěma jedenáctkami. Bude to nakumulované.
Co vám nynější rytmus přípravných duelů v krátkém čase za sebou ukázal?
Jeden den jsem se cítil po zápase super, další blbě, že jsem se ani nemohl pořádně hýbat a jít si zaběhat. V tom možná budou mít výhodu týmy jako Slavia a Plzeň, co hrály evropské poháry a mají širší kádry i kvalitnější lavičky. Příprava ale byla dlouhá, což bylo i na hlavu. Ale přece jen jsme i trénovali trochu jinak, než jsme byli zvyklí. Bude to pro nás nové a těžké, abychom si zvykli a vše fungovalo bez zranění. Někde na internetu jsem viděl, že v bundeslize v nynějším kole po té pauze bylo osm zraněných. Může to být náhoda, ale člověk neví, jak to tam u nich bylo a jak to bude vypadat u nás.
