Běžela 72. minuta utkání, stav 0:0. Sparta pomalu vypadávala z role, soupeř ji přehrával, když v tom Horváth na vlastní polovině poslal přihrávku přes šířku hřiště. Vystihl ji Clichy, krátkým sólem se vyhnul dvěma protihráčům a přihrál Fabregasovi do šance. Ten ji využil.
"Namazal jsem mu to do běhu," zlobil se Horváth sám na sebe. "Chtěl jsem to dát Zdeno Pospěchovi s Márou Kuličem, Clichyho jsem vůbec neviděl," vysvětloval.
Tenhle gól Spartu uzemnil. Šanci na postup do Ligy mistrů by si proti favoritovi udržela jen v tom případě, pokud by doma neinkasovala. A druhý gól v nastaveném čase s největší pravděpodobností rozhodl o souboji definitivně. Odveta za dva týdny v Londýně bude jen formalitou.
"Samozřejmě, že naše šance nejsou velký, ale přece vám neřeknu, že jsme vyřazení. Musíme se pokusit o nemožný. Třeba nás podcení, nezačnou koncentrovaně," přemítal Horváth.
Dlouho hrál dobrý zápas, stejně jako Sparta. V 9. minutě poslal do šance Rezka, který trefil tyč. "Bylo to krásný, ale nic z toho," litoval Horváth.
"První půle nám vyšla, Arsenal jsme až na jednu střelu z druhé vlny do ničeho nepustili. Dobře jsme bránili a byli nebezpeční," poznamenal Horváth.
Po přestávce však sparťané tempo udržet nedokázali, nestíhali agresivně napadat a museli se bránit.
"Ztráceli jsme míče, nepřihráli jsme si kloudně po zemi a dostali se pod tlak. Naše akce byly spíš na náhodu," přiznal Horváth. "Docházely nám síly. Oni začali hrát svoji typickou hru, drželi hodně míč a my museli běhat za nimi. A to pak ty síly ubývají dvojnásobně."
 Tomáš Rosický z Arsenalu (vpravo) se snaží zastavit Pavla Horvátha ze Sparty v utkání 3. předkola Ligy mistrů na Letné. |
