Po rohovém kopu nejprve střílel Sor, až potom se ve skrumáži k balonu dostal Traoré a patou stačil přes ležícího brankáře i beky propasírovat míč do sítě.
Euforie pod střechou stadionu, kde se krčili fanoušci Slavie. Zmar všude kolem.
„Ale teď mě mrzí, že jsme nevyhráli,“ řekl slávistický kouč Jindřich Trpišovský. „Když jsme otočili na dva jedna, měli jsme dost šancí na další gól. Když jsme pak prohrávali a vyrovnali v nastavení, musím remízu brát.“
ONLINEutkání jsme sledovali minutu po minutě |
Feyenoord věřil, že divoký zápas po všech peripetiích přece jen urve pro sebe. Že do Prahy, kde se příští čtvrtek hraje odveta, pocestuje s hubeným náskokem.
Vždyť vyčerpaný Schranz pět minut před koncem fauloval za nerozhodného stavu na hranici šestnáctky, domácí špílmachr Kökcü prostřelil slávistickou zeď a stadion potřetí vybuchl nadšením.
Chybovali Sor s Traorém, kteří se proti střelci nesmyslně rozestoupili, i brankář Kolář, který se přesouval k bližší tyči, ale míč mu prosvištěl pod rukama do sítě.
Laciná branka, byť nakonec nikoli rozhodující...
Byla to divočina, kterou si všichni přítomní budou hodně dlouho pamatovat. Utkání, které mělo snad úplně všechno.
Vedle samotné hry publikum v Rotterdamu žilo třeba i nevídanou potyčkou, která se přímo na trávníku strhla před přestávkou cestou do kabin.
 |
Domácí fotbalisté ještě nerozdýchali první slávistické vyrovnání, kterému patrně předcházel ofsajd Sora. U rozhodčího Melera z Turecka vehementně protestovali, především pak brankář Marciano. Do debat se nejprve zapojil Olayinka, s ním členové realizačních týmů a v mžiku z toho byla taková mela, že nebylo jasné vůbec nic.
Jak utržený vagón do skrumáže přiletěl i trenér Trpišovský, kterého identifikovala jeho bílá kšiltovka. Bránil svého kapitána, do něhož zase důrazně strkal domácí asistent Pušič. Toho sudí během potyčky vyloučil, dalším rozdal žluté karty.
Uf!
Slavia v utkání, v němž se jí dlouho nedařilo, srovnala na 1:1 po kontroverzní trefě Olayinky. Nadvakrát slávista se žlutou páskou a blonďatou čupřinou na hlavě z úhlu propálil gólmana Marciana. Na brankové čáře se však aktivně zapojil do hry v ofsajdu stojící Sor.
Minimálně bránil Traunerovi ve hře, navíc se míče možná i letmo dotkl.
Škoda, že na tak významném utkání chybí videorozhodčí, který mohl ošemetnou situaci s přehledem posoudit. Jednoznačný verdikt by utišil emoce, zklidnil situaci. Místo toho? Rozzuření domácí obstoupili asistenta, pokřikovali na hlavního a běsnící trenér Slot vší silou udeřil pěstí do střechy střídačky.
Nechali se rozhodit. A úplně zbytečně.
Do té doby o mnoho lepší a aktivnější domácí znervózněli. Podrážděně reagovali na každý verdikt sudích, který jim nehrál do karet. Během tří minut dvakrát důrazně žádali penaltu a natlakovaný papiňák vášní vybouchl hned, jakmile rozhodčí odeslal fotbalisty do kabin.
Na hřišti to ani nemusel být šlágr, na němž by si fotbalový gurmán vyloženě pochutnal, ovšem celý ten tyjátr kolem dodal utkání šmrnc.
V padesátitisícovém kotli De Kuip to byl zážitek plný nejrůznějších vjemů. Bitva jako řemen!
Slávisté před ní slibovali, že se poučí.
Že už se bujarou atmosférou magického stadionu ze třicátých let minulého století znovu pohltit nenechají, jenže bouřlivá podpora hulákajících fanoušků na hosty v modrých dresech zase dolehla. Aspoň v úvodu.
Zbytečné ztráty, hloupá zaváhání. Třeba Kačaraba, jenž podzimní porážku 1:2 ve skupině v Rotterdamu přímo na trávníku nezažil, namazal hned první přihrávkou v zápase soupeři.
Sama Slavia posadila domácí, kteří hráli po dvaceti letech první čtvrtfinále evropské soutěže, do sedla. Rozvážností, nedůrazem, bojácností.
Bylo paradoxní, že první branku hosté inkasovali jen pár sekund poté, co se z horního oblouku pod střechou stadionu poprvé ozvali i jejich fanoušci. Slávisté kopali roh a na pět set diváků hlasitě skandovalo: „My chceme gól!“ Výsledek?
Centr od rohového praporku jeden z obránců odhlavičkoval před pokutové území, Nelson míč vyvezl na půlku a posunul ho Sinisterrovi, kterého ze všech sil vracející se Kúdela jen stínoval. Kolumbijský rychlík, který motal Slavii už na podzim ve skupině, udělal kličku do středu a Koláře zaskočil střelou k bližší tyči.
Feyenoord pak útočil dál: Kökcü po další akci Sinisterry pálil do břevna, těsně vedle z dálky mířil krajní bek Malacia, ale gól, kterým by hosty definitivně odpárali ze hry? Ten domácí nedali, což je musí mrzet.
Slavia, které kvůli kartám či zdravotním trablům scházelo několik fotbalistů a na lavičce proto měla i šest dorostenců, se rozjížděla postupně. První náznak? Obstřel Sora, který proletěl vedle tyče, po chvíli v dobré pozici selhal Olayinka.
Tedy hráč, jenž svým gólem před půlí rozpoutal v Rotterdamu totální peklo.
Po pauze se hrálo nahoru dolů. Šance za šancí, na obou stranách nevyužité tutovky, přesto čtyři góly. Na Sorovu vedoucí branku z bezprostřední blízkosti, na kterou prudce přihrával z pravé strany Schranz, odpověděl po chvíli domácí kapitán Senesi, jenž po ostrém pasu zleva skóroval hrudí.
Slávisty mohlo rozladit, že akci předcházel podezřelý střet Sinisterry s Bahem, faul se však nepískal a průběžný stav 2:2 pořád nebyl konečný. Právě naopak: vzruchu ještě utkání nabídlo víc než dost.
A za týden repete!
Feyenoord Rotterdam
SlaviaO. Marciano - M. Pedersen, G. Trauner, M. Senesi, T. Malacia - G. Til (64. J. Toornstra), F. Aursnes, O. Kökcü (89. J. Hendrix) - R. Nelson (77. A. Džahánbachš), B. Linssen (64. C. Dessers), L. Sinisterra
O. Kolář - A. Bah, O. Kúdela, T. Kačaraba, M. Oscar - I. Schranz, M. Talovjerov (66. O. Lingr), I. Traoré, T. Holeš (90. M. Madsen), P. Olayinka (83. S. Tecl) - Y. Sor
C. Dessers, M. Benita, P. Waalemark, R. Hendriks, T. Jansen, A. Džahánbachš, V. Cojocaru, J. Toornstra, J. Hendrix, S. Valk
A. Pudil, M. Pudil, M. Madsen, J. Sirotník, A. Mandous, O. Lingr, S. Tecl, M. Žitný, E. Biegon, D. Beránek, J. Trédl
Rozhodčí: H. Meler - M. Eyisoy, I. Uyarcan
Přejít na on-line reportáž
