Stavbyvedoucí není oprávněn měnit smlouvu o dílo

  22:26aktualizováno  22:26
Nejvyšší soud ve svém rozhodnutí sp.zn. 23 Cdo 4931/2010 ze dne 19.12.2012 řešil otázku, která v praxi nebude neobvyklá: je stavbyvedoucí oprávněn měnit smlouvu o dílo, kterou uzavřel jeho zaměstnavatel?
stavební práce

stavební práce | foto: Vladan Rámiš, iDNES.cz

V daném případě se jednalo o to, že stavbyvedoucí - zaměstnanec generálního dodavatele stavby - na stavbě potvrzoval subdodavatelské firmě, která měla s generálním dodavatelem uzavřenu písemnou (subdodavatelskou) smlouvu o dílo, provedení víceprací včetně jejich ocenění. Ve smlouvě o dílo však bylo výslovně sjednáno, že za objednatele (generálního dodavatele stavby) jsou osobami oprávněnými k jednáním ve věcech smluvních (a také technických) jiní její zaměstnanci, nikoliv stavbyvedoucí. Subdodavatelská firma se následně u soudu domáhala uhrazení víceprací potvrzených stavbyvedoucím a argumentovala tím, že stavbyvedoucí jednal za objednatele jako oprávněná osoba ve smyslu § 15 Obchodního zákoníku.

Zákon č. 513/1991 Sb., Obchodní zákoník

§ 15

(1) Kdo byl při provozování podniku pověřen určitou činností, je zmocněn ke všem úkonům, k nimž při této činnosti obvykle dochází.

(2) Překročí-li zástupce podnikatele zmocnění podle odstavce 1, je takovým jednáním podnikatel vázán, jen jestliže o překročení třetí osoba nevěděla a s přihlédnutím ke všem okolnostem případu vědět nemohla.

(3) Zmocnění podle odstavce 1 nezaniká smrtí podnikatele, pokud podnikatel nestanovil, že má trvat pouze za jeho života. Zmocněnec však může po smrti podnikatele činit jen úkony v rámci obvyklého hospodaření. Úkony přesahující rámec obvyklého hospodaření může činit jen se souhlasem dědiců a se svolením soudu.

Stavbyvedoucí sjednává jen drobné subdodávky

Plné znění rozsudku Nejvyššího soudu sp.zn. 23 Cdo 4931/2012

Ačkoliv v jiných sporech dospěl Nejvyšší soud ČR k závěru, že stavbyvedoucí je oprávněn uzavírat jménem svého zaměstnavatele drobné subdodavatelské smlouvy, v daném případě nedal žalobkyni za pravdu. Vyšel z logické úvahy, že pokud smluvní strany přímo ve smlouvě sjednaly, kdo je oprávněn jednat ve věcech smluvních, a zhotoviteli to (jako smluvní straně dané smlouvy) bylo jasně známo, nemůže se pak dovolávat § 15 Obchodního zákoníku, navíc za situace, kdy je zřejmé, že stavbyvedoucí obvykle ke změně smluv o dílo oprávněn nebývá. Zjednodušeně řečeno, podle Nejvyššího soudu je stavbyvedoucí oprávněn sjednávat drobné prováděcí smlouvy, které jsou nutné pro realizaci samotné stavby (doprava materiálu, provedení dílčí práce apod.), ale pokud jeho zaměstnavatel sám takovou smlouvu dříve uzavřel, nemůže ji stavbyvedoucí měnit.

Právní věty rozhodnutí sp.zn. 23 Cdo 4931/2010

I. Je-li určitá osoba pověřená činností stavbyvedoucího, není s výkonem této činnosti obvykle spojeno oprávnění měnit (popř. rušit) dříve uzavřenou smlouvu o dílo. Neobvyklost tohoto oprávnění stavbyvedoucího vyplývá především z činností, které stavbyvedoucí na stavbě obvykle vykonává a dále z obvyklých smluvních ujednání, v nichž jsou uváděny osoby oprávněné jednat ve věcech smluvních a technických, k nimž stavbyvedoucí nepatří, popř. lze tuto neobvyklost dovozovat i ze smluvních ujednání, jimiž je upravováno sjednávání změn smlouvy (tj. zejména víceprací). Naproti tomu při činnosti stavbyvedoucího obvykle dochází k uzavírání smluv k provedení potřebných prací či výkonů pro realizaci stavby, pokud se jedná o drobné práce či výkony.

II. Ke vzniku nároku zhotovitele na zvýšenou cenu díla v případě jeho rozšíření nebo změny (zvýšení jeho kvality) je nezbytná předchozí dohoda objednatele a zhotovitele na vlastním rozšíření díla nebo jeho kvalitativní změně, čili dohoda o změně smlouvy o dílo. Pokud ke změně smlouvy o dílo týkající se rozšíření díla mezi účastníky nedojde, nelze požadovat po objednateli zaplacení ceny za provedené vícepráce. Jinak řečeno, objednatel není povinen zaplatit zhotoviteli jinou než ve smlouvě dohodnutou cenu díla (případně cenu určenou způsobem stanoveným ve smlouvě), nejde-li o snížení či zvýšení ceny díla za podmínek vymezených v ustanovení § 549 obchodního zákoníku. Provede-li proto zhotovitel práce nad sjednaný rozsah díla a nejsou-li dány podmínky dle § 549 obchodního zákoníku pro vznik povinnosti objednatele zaplatit zhotoviteli cenu přiměřeně zvýšenou, nemůže zhotovitel hodnotu takových víceprací požadovat z titulu bezdůvodného obohacení, neboť v takovém případě se nenaplní žádná ze skutkových podstat bezdůvodného obohacení upravených v § 451 a 454 občanského zákoníku. V takovém případě totiž nejde o plnění bez právního důvodu, ale o plnění na základě smlouvy o dílo, u něhož nebyly splněny podmínky pro úhradu těchto prací.

Daňové přiznání 2019

Do 1. dubna musí podat daňové přiznání osoby samostatně výdělečně činné, ale i zaměstnanci (více zde). Využijte interaktivní formulář pro daňové přiznání za rok 2018.

Nejčtenější

Daňové přiznání za rok 2018: využijte chytré interaktivní formuláře

Ilustrační snímek

Vyplnění daňového přiznání není pouze záležitostí živnostníků a podnikatelů, ale často jej podávají i zaměstnanci....

Na dovolené v Rakousku rozbili drahý servis. Naštěstí byli pojištění

Jako je nutné si včas rezervovat zimní dovolenou, je nutné si včas sjednat...

Se dvěma malými syny vyjeli nedávno lyžovat do Rakouska. Před odjezdem se nechali pojistit a udělali dobře. Devadesát...

Vyrábějí jedinečné výrobky z kůže. A stačí jim k tomu baťovské stroje

Brašnářství Tlustý

Ivan Petrův je vystudovaný právník a 15 let řídil softwarovou firmu. Před sedmi lety ovšem svět IT opustil a vrhl se do...

Osm praktických rad, které vám pomohou zhodnotit úspory

Ilustrační snímek

Máte 100 či 500 tisíc a nevíte, jak s nimi naložit? Péče o majetek je dřina a dělat v tom chyby se nevyplácí....

Makléř inzeroval byt bez vědomí majitele, aby shrábl tučnou provizi

Ilustrační snímek

Koupit byt do osobního vlastnictví není levná záležitost a vyžaduje to mít i určitou obezřetnost. Zvlášť v případě,...

Další z rubriky

Postoupení pohledávky podle nového občanského zákoníku

Všeobecný zákoník občanský platil na našem území od roku 1811 až do roku 1950

Postoupení pohledávek z původního věřitele (postupitel) na věřitele nového (postupník) jako častého institutu se dotýká...

Stanovisko Nejvyššího soudu k promlčení nároku na omluvu

Ústavní soud v Brně (ilustrační snímek)

Občanskoprávní a obchodní kolegium Nejvyššího soudu schválilo na svém zasedání dne 11.9.2013 stanovisko, které se týká...

Předpisy ve sbírkách zákonů od 15.5.2013 do 31.5.2013

Ilustrační snímek

I ve druhé polovině května 2013 byl aktivnější evropský zákonodárce.

Mezinárodní měnový fond uvažuje o zrušení hotovosti

Mezinárodní měnový fond uvažuje o zrušení hotovosti

Kurzy.cz „V případě zrušení hotovosti budou monitorovány všechny prováděné transakce. To by proměnilo náš svět na Orwellův, ve k...

Najdete na iDNES.cz