Jaký to může mít dopad, vysvětluje advokátka Klára Valentová z advokátní kanceláře Vilímková Dudák & Partners.
Může zaměstnanec psát o svém zaměstnavateli na sociálních sítích a svém profilu, co chce?
Kritika je zásadně přípustná, její omezení lze ospravedlnit jen kvalifikovanými okolnostmi. Pokud však má kritika charakter pomluvy a poškodí dobré jméno zaměstnavatele, může to vést i k výpovědi z pracovního poměru.
Jakými pravidly by se měl každý zaměstnanec řídit, když už se rozhodne napsat cokoliv o svém zaměstnavateli na sociálních sítích?
Vůči zaměstnavateli má zaměstnanec povinnost loajality, zdrženlivosti a mlčenlivosti. Pokud ho veřejně kritizuje a kritika má charakter pomluvy nebo poškozuje dobrou pověst zaměstnavatele a jeho podnikatelské aktivity, zaměstnavatel se může bránit. Vzhledem k tomu, že není dána jasná hranice mezi přípustnou a nepřípustnou kritikou zaměstnavatele, je nutné každý případ posuzovat individuálně, i když vzhledem k dosahu sociálních sítích je možné považovat kritiku na internetu za podstatně rizikovější, než při použití jiných prostředků.
Jenže co když je kritika zaměstnavatele oprávněná? Jaká pravidla při zveřejnění takové kritiky by měl každý dodržet?
Oprávněná kritika musí být věcná, konkrétní, musí vycházet z pravdivých podkladů, nesmí být vedená s hlavním cílem poškodit zaměstnavatele. Zjednodušeně platí, že pokud je kritika oprávněná, neměl by být zaměstnanec za ni postihován. V případě, že je kritika neoprávněná, zaměstnanec by standardně měl nést následky za své protiprávní jednání. Z tohoto pravidla však mohou existovat výjimky.
Co když jde o pomluvy a zaměstnavatel se o nich dozví. Může takového zaměstnance pozvat na kobereček a podrobit ho internímu vyšetřování, nebo ho dokonce nechat sledovat?
V případě závažného podezření na protiprávní jednání zaměstnance to lze. Například z důvodu předchozí činnosti zaměstnance, ve které zřejmě hodlá pokračovat. Interní vyšetřování nebo sledování však musí být přiměřené sledovanému účelu – například standardně zaměstnavatel nesmí sledovat konkrétní aktivity zaměstnance na internetu. Za přiměřenou kontrolu zaměstnanců se považuje pouze sledování navštívených logů internetových stránek. Ve výjimečném případě, kdy zaměstnanec neoprávněně škodí svému zaměstnavateli, však zaměstnavatel může po nezbytnou dobu sledovat podrobněji jeho aktivity na internetu a případně i zkontrolovat obsah jeho e-mailové komunikace, která by ho mohla případně ohrozit u klientů. To však neznamená, že by zaměstnavatel mohl zaměstnance neustále špehovat kupříkladu sledováním jeho veškeré soukromé komunikace, odposlechem telefonních hovorů apod.
Klára Valentová (1976)
 |
Co hrozí zaměstnanci, když opravdu šiří pomluvy?
Pomlouvání zaměstnavatele na sociálních sítích může mít tvrdý dopad. Zaměstnavatel může zaměstnance písemně varovat s upozorněním na možnost výpovědi v případě dalšího porušování pracovních povinností. Může dojít i k rozvázání pracovního poměru výpovědí bez předchozího upozornění, nebo dokonce k okamžitému zrušení pracovního poměru. Posouzení stupně intenzity závažnosti jednání zaměstnance záleží vždy na okolnostech případu a konečné slovo bude mít v případě pracovněprávního sporu vždy soud.
Řešily již soudy případy, kdy zaměstnanec pomlouval zaměstnavatele na sociálních sítích?
Zatím k takovému soudu nedošlo, je to však jen otázka času. Soudní rozhodnutí, kdy došlo k pomluvám například v médiích, však existují. I když daná rozhodnutí řeší konkrétní případy se specifickými okolnostmi, některé závěry soudů mohou být do určité míry zobecněny a následně použity jako návod v dalších obdobných situacích. Vždy je však třeba postupovat individuálně a zohlednit všechny okolnosti.
Může se zaměstnavatel bránit i jinými prostředky, aby ho zaměstnanec nepomlouval?
Zaměstnavatel se může bránit prostředky, které mu poskytuje občanský zákoník v oblasti ochrany pověsti právnické osoby nebo ochrany proti nekalé soutěži, kdy v rámci kritiky dojde například k porušení obchodního tajemství. Fyzická osoba, která byla neprávem dotčena neoprávněnou kritikou, by mohla na zaměstnance podat trestní oznámení za pomluvu podle § 184 trestního zákoníku. Za pomluvu jiného člověka na internetu hrozí pachateli trest odnětí svobody až na dva roky. Důležitá je však i prevence ‒ přátelské pracovní prostředí a pravidelná osvěta mezi zaměstnanci mohou předejít veřejnému pomlouvání zaměstnavatele a případné ztrátě nebo ohrožení důvěry ze strany obchodních partnerů.
Může zaměstnavatel nějak omezit zaměstnance, co smí a nesmí dávat na svůj facebookový profil ohledně své práce?
Ano, zaměstnavatel může vydat určitá pravidla pro sdílení názorů zaměstnanců na sociálních sítích například v pracovním řádu nebo v jiné vnitropodnikové směrnici, která budou respektovat základní práva zaměstnanců a závěry judikatury ohledně oprávněné kritiky. I tímto způsobem lze zabránit případným neoprávněným kritikám. Zaměstnanci si totiž často vůbec neuvědomují, že sdělením svého momentálního rozhořčení na internetu mohou porušit své povinnosti z pracovního poměru.
