V době nemoci náleží zaměstnanci nemocenská. Tedy přesněji, prvních 14 dní nemoci je to náhrada mzdy, kterou hradí zaměstnavatel. Teprve od 15. dne nemoci přebírá štafetu Česká správa sociálního zabezpečení (ČSSZ) a vyplácí zaměstnanci, eventuálně také živnostníkovi, jež si platí nemocenské pojištění, nemocenskou.
Aby však k výplatě náhrady mzdy a později nemocenské mohlo dojít, musí samozřejmě zaměstnanec svoji nemoc doložit neschopenkou. Již však ne papírovou, jako jsme byli dlouhá léta zvyklí, ale už rok její elektronickou verzi, takzvanou e-neschopenkou.
Kdo je ošetřující lékař
Legislativa jasně definuje, kdo, respektive který lékař vám neschopenku má vystavit. „Podle zákona o nemocenském pojištění vystavuje Rozhodnutí o dočasné pracovní neschopnosti ošetřující lékař pojištěnce. Tím se rozumí poskytovatel zdravotních služeb, který svými lékaři poskytuje pojištěnci ambulantní, lůžkovou nebo lázeňskou léčebně rehabilitační péči, s výjimkou poskytovatele zdravotnické záchranné služby a lékařské pohotovostní služby,“ vysvětluje mluvčí ČSSZ Jitka Drmolová.
Jinými slovy, jde o lékaře, který má pojištěnce, tedy vás, v péči, sleduje váš zdravotní stav, zve vás na kontroly a podobně.
„To znamená, že pracovní neschopnost nevystavuje a nevede vždy praktický lékař, není to jeho povinnost, jak to v povědomí pacientů dosud často bývá,“ upozorňuje Ludmila Mazylkinová, vedoucí praktická lékařka společnosti Moje ambulance. Vystavuje ji ten lékař, který jako první zjistí stav, pro který se neschopenka vystavuje.
„Obvoďáci“ se brání
Praktičtí lékaři podle Mazylkinové byli a jsou zneužíváni specialisty k vystavování a vedení neschopenky, která je indikována ze stavu, který vyžaduje vedení specialistou. Pacienti pak zcela zbytečně navštěvují praktického lékaře se zprávou od specialisty, aby mu tento pouze dal termín k další kontrole, na kterou opět přijde se zprávou od daného specialisty.
Jedná se o zcela zbytečnou zátěž pro praktického lékaře a zcela zbytečný čas pacienta strávený v čekárně. „Je také nutno zmínit, že takový pacient obsadí místo v objednacím kalendáři skutečně potřebnému jedinci, který s námi potřebuje řešit své obtíže, a tudíž na svůj termín čeká déle,“ doplňuje Mazylkinová.
Dodejme ještě, že nevystavením neschopenky se lékař, který tak měl učinit, dopouští správního deliktu. A může za něj být ze strany ČSSZ pokutován. „Sankce za nevystavení neschopenky je až 10 tisíc korun,“ upozornila Drmolová.
Jak funguje e-neschopenka
Samotná komunikace mezi orgány nemocenského pojištění, ošetřujícími lékaři, zaměstnavateli a nemocnými zaměstnanci je přitom velmi jednoduchá a rychlá.
„Lékař vyplní e-neschopenku a elektronicky ji odešle nejpozději následující pracovní den příslušné správě sociálního zabezpečení. Pouze ve výjimečných případech bude moci lékař vyplnit hlášení v papírové podobě,“ popisuje daňová poradkyně Petra Verlová.
Dochází tak k podstatnému zkrácení lhůty (dříve to bylo nejpozději třetí pracovní den). Obdobně lékař vyplní a odešle elektronické hlášení při ukončení pracovní neschopnosti. Současně přitom vyznačí ukončení neschopnosti v průkazu práce neschopného pojištěnce (ten jediný zůstal papírový).
Zaměstnavatel tak již nemusí předávat správě sociálního zabezpečení papírové díly tiskopisu rozhodnutí o dočasné pracovní neschopnosti a ani od zaměstnanců přebírat žádosti o nemocenskou. „Je však povinen do 14 dnů odeslat v elektronické podobě údaje potřebné k výpočtu nemocenské dávky, včetně čísla účtu, na který zaměstnavatel zaměstnanci vyplácí mzdu,“ vysvětluje Verlová.
Zaměstnavatel vidí vybrané informace na ePortálu ČSSZ. Může si také ČSSZ požádat o automatické zasílání informací do datové schránky o vzniku, trvání a ukončení každé dočasné pracovní neschopnosti svých zaměstnanců.
Obdobně vše funguje v případě karantény, která je nyní kvůli nemoci covid-19 poměrně častou záležitostí. E-neschopenku by v tomto případě ale měla vystavit krajská hygienická stanice, která karanténu nařídila. Může ji ovšem vystavit i lékař.
