Minimální mzda je i minimálním vyměřovacím základem pro zaměstnance v pracovním poměru a pro osoby bez zdanitelných příjmů (OBZP). Měsíční výše pojistného se u nich vypočítá jako 13,5 procenta z vyměřovacího základu, tedy z aktuální výše minimální mzdy. V praxi to znamená, že zaměstnanci, respektive jejich zaměstnavatelé a dále OBZP musí se zvýšením odvodů na zdravotní pojištění počítat vždy, když se zvyšuje minimální mzda.
Jelikož se od 1. ledna 2021 navýšila minimální mzda ze 14 600 korun v roce 2020 na 15 200 korun pro rok 2021, zvyšuje se i pojistné u OBZP, a to na 2 052 korun za měsíc. Na stejnou částku vzrostlo i minimální pojistné u zaměstnanců. V roce 2020 činilo u obou skupin pojištěnců 1 971 korun.
„Nová minimální mzda ve výši 15 200 korun platí už od 1. 1. 2021. Plátci pojistného, v tomto případě OBZP a zaměstnavatelé za své zaměstnance, musí navýšit částku odvodu již za leden 2021, jež je splatná od 1. ledna do 8. února,“ vysvětluje finanční poradkyně skupiny Partners Dana Míchalová.
OBZP a růst minimální mzdy a pojistného
Osoby bez zdanitelných příjmů jsou nejčastěji nezaměstnaní mimo evidenci úřadu práce, často i ženy v domácnosti s výjimkou těch celodenně pečujících o dítě do 7 let, nebo dvě děti do 15 let. OBZP bývají i studenti škol, které nejsou ministerstvem školství uznány jako soustavná příprava na budoucí povolání a také studenti starší 26 let. Mezi OBZP patří například i studenti po škole, kteří po letních prázdninách nenastoupí do zaměstnání nebo nezaloží živnost.
| Období | Minimální mzda | Minimální pojistné |
|---|---|---|
| 2015 | 9 200 Kč | 1 242 Kč |
| 2016 | 9 900 Kč | 1 337 Kč |
| 2017 | 11 000 Kč | 1 485 Kč |
| 2018 | 12 200 Kč | 1 647 Kč |
| 2019 | 13 350 Kč | 1 803 Kč |
| 2020 | 14 600 Kč | 1 971 Kč |
| od 1. 1. 2021 | 15 200 Kč | 2 052 Kč |
Pojistné u zaměstnanců ohlídá zaměstnavatel
„Za zaměstnance řeší odvody na zdravotní pojištění, stejně jako na sociální zabezpečení a platby daně z příjmů, zaměstnavatel, který zároveň zodpovídá i za jejich správnou výši a včasnou platbu,“ upozorňuje finanční poradkyně.
Ze mzdy zaměstnance na účet jeho zdravotní pojišťovny vždy odvádí celou vypočtenou částku, tedy 13,5 procenta z vyměřovacího základu, přičemž z této sumy odečítá jednu třetinu ze mzdy zaměstnance a zbývající dvě třetiny hradí ze svých prostředků.
Za každého zaměstnanec, který je povinen platit pojistné alespoň z minimálního vyměřovacího základu, musí jeho zaměstnavatel pojistné v minimální částce, tedy ve výši 2 052 korun pro rok 2021, pojišťovně také odvést. Pokud má zaměstnanec příjem nižší, než je aktuální výše minimální mzdy, zaměstnavatel má povinnost dopočítat rozdíl do stanoveného minima a odvést jej příslušné pojišťovně.
Minimální odvod má i své výjimky
Výjimkou jsou zaměstnanci, na které se dodržení minimální vyměřovacího základu nevztahuje. Zaměstnavatel za ně pak odvádí pojistné jen ze skutečné výše příjmu, i když minimální částky tento odvod nedosahuje. Minimální vyměřovací základ u pojistného na zdravotní pojištění nemusejí dodržet například zaměstnanci, za které platí pojistné stát (studenti, osoby na rodičovské dovolené, důchodci, osoby pečující o osoby závislé na péči jiné osoby ve stupni II, III anebo stupni IV, osoby ve výkonu trestu, ve výkonu ústavního ochranného léčení aj.). Anebo zaměstnanci, kteří jsou zároveň OSVČ a jako OSVČ platí pojistné z minimálního vyměřovacího základu.
Minimální mzda nesouvisí s odvody OSVČ
Za upozornění stojí i to, že nárůst minimální mzdy se nijak nedotýká plateb pojistného u OSVČ. I těm se sice každoročně minimální výše odvodu na zdravotní pojištění navyšuje, avšak v závislosti na rostoucí průměrné mzdě v národním hospodářství, nikoliv tedy na minimálně mzdě. Nicméně i průměrná mzda v roce 2021 vzrostla (na 35 441 korun) a zvýšila minimální zálohy na zdravotní pojištění u OSVČ nově 2 393 korun za měsíc.
