Koupit si domů tento stále dostupnější přístroj a nastavit ho podle potřeby může zpříjemnit parné léto. Horší je to v kanceláři. Nastavení klimatizace se stává pravidelným spouštěčem konfliktů. „Klimatizace je opravdu příčinou stresů číslo jedna na všech pracovištích, kde provádíme šetření pracovní pohody,“ říká brněnská psycholožka práce Zdeňka Židková. „Většinou je to tím, že je instalována nerovnoměrně. Na někoho příliš fouká chladný vzduch, druhý se potí v horku.“
Onemocním kvůli vám
Špatně instalovaná či nastavená klimatizace vede ke zdravotním potížím – bolestem hlavy a kloubů, rýmě, vysychání sliznic, pálení očí, nachlazení či chřipce. To intenzitu konfliktů ještě zvyšuje. Pokud kolegyně ví, že je nemocná kvůli klimatizaci, bude brát vaši snahu stáhnout teplotu na minimum jako přímý útok na své zdraví.
„Konflikty ohledně klimatizace vznikají hlavně v ženských kolektivech,“ říká Karel Flandera, jednatel společnosti Klima Rapid, která dodává a montuje klimatizace. Vysvětluje, že muži obvykle preferují chladnější prostředí a snesou mnohem větší zimu než ženy. Lépe snášejí chlad starší ženy kvůli hormonálním změnám, mladším vyhovuje spíše teplo i proto, že chodí méně oblečené.
Venku vedro, uvnitř mráz
Klimatizace by neměla působit větší problémy, pokud její nastavení odpovídá hygienickým normám. „Doporučuje se, aby teplota v kanceláři byla nižší maximálně o šest stupňů než teplota venku,“ zdůrazňuje Karel Flandera. Při třicetistupňovém horku tedy teplota vzduchu v místnosti nesmí klesnout pod 24 stupňů.
Takový přechod z tepla do zimy neohrožuje zdraví, přitom jde o citelné ochlazení. Je-li někomu stále horko, pomůže malý větráček, který neobtěžuje ostatní, či vodní rozprašovač. Komu je naopak zima, může se po příchodu do místnosti jednoduše přiobléknout. Zároveň tak zmírní „teplotní šok“ při přechodu z jednoho prostředí do druhého.
 |
DOVOLENÁ: připravte se v cizině také na neočekávané výdaje |
Karel Flandera popisuje odstrašující případ používání klimatizace. „V jedné firmě vyústil spor o klimatizaci až do chronického onemocnění dutin. Polovina pracovníků, kterým byla uvnitř zima, otevřela okna. Druhá polovina chladila naplno až na pět stupňů.“ Na to doplatili nemocní zaměstnanci i zaměstnavatel, jemuž energie „utíkala z okna“.
Kudy bude foukat
I dobře nastavená klimatizace může uškodit, pokud není správně umístěna v prostoru. Jestliže mají výkonné chladicí jednotky pouze jeden otvor, na některé pracovníky přímo fouká chladný vzduch, jiným je v místnosti horko. Nemůže-li firma instalovat více jednotek, mělo by mít zařízení alespoň více otvorů rozmístěných rovnoměrně po celé kanceláři.
„Zaměstnavatel by si měl dát tu práci a vyhodnotit ergonomii pracoviště, tedy vhodně rozmístit jednotlivá pracovní místa mimo zóny průvanu,“ říká psycholožka Zdeňka Židková. Zaměstnance, kteří se při práci pohybují, doporučuje umístit do chladnějších zón, sedící pracovníky do teplejších.
Téma otevřete na poradě a na šéfa přátelsky tlačte, aby se zasadil o změnu, a to dříve, než v kanceláři vznikne vážnější konflikt.
Zdeňka Židková upozorňuje ještě na jeden psychologický faktor: „Zaměstnanci by měli dostat informace o vlivu klimatizace na člověka. Na pracovišti často vzniká nereálný strach, například z kolování mikroorganismů či z poškození imunity. Stačí jeden citlivější pracovník a strhne celou skupinu.“
Stres z klimatizace se podle Zdeňky Židkové může často stávat zástupným symbolem celkově špatného pracovního prostředí. To lze vyvážit péčí o další prvky, jež vytvářejí celkovou pohodu na pracovišti. Je to například příjemné osvětlení, dostatek zeleně či omezení hluku.
Rada MF DNES
Při nastavení klimatizace musí každý slevit. V místnosti má být 18 až 25 stupňů. Pokud se neshodnete, nastavte středovou hodnotu. Všichni se jí budou muset přizpůsobit.
