Na volnou pracovní pozici se hlásí dva uchazeči. Oba jsou podle zjištění personalistů stejně kvalifikovaní a zkušení, takže dostanou ještě doplňující dotaz: Kouříte? Jeden přisvědčí, druhý zavrtí hlavou. Kdo z nich dostane volné místo? Záleží na firmě.
Některé společnosti totiž ze zásady odmítají přijímat do práce kuřáky a některým je to úplně jedno.
Beru jedině nekuřáky
Velmi radikální je pražská První Všeobecná Člunovací Společnost, která je do svých řad vůbec nebere. "Kuřáci jsou podstatně méně výkonní než nekuřáci, protože někteří jsou podle mých zkušeností schopní promarnit s cigaretami až hodinu a půl pracovní doby denně," říká majitel společnosti Zdeněk Bergman.
Například v současné době hledá nového šéfkuchaře pro přípravu rautů na salonních lodích. "Šanci má opravdu jedině nekuřák, protože kouření považuji obzvlášť v gastronomickém provozu za velmi nehygienické a netaktní vůči zákazníkům. Navíc jsem přesvědčený, že ten, kdo kouří, nemůže být ani dobrým kuchařem, protože musí mít otupělé chuťové buňky."
Kuřáka by však Zdeněk Bergman nepřijal podle svých slov ani jako lodníka nebo strojníka. "Mám s nimi prostě špatné zkušenosti a na svých lodích je nechci," říká.
I když se mnozí kuřáci domnívají, že jde o diskriminaci, zákon se jich nezastane. Podle slov Michala Hubálka z Poradny pro občanství, občanská a lidská práva v Praze 2 mají zaměstnavatelé skutečně právo na informaci, zda uchazeč o práci kouří, nebo ne, a také mají možnost svobodně si vybrat mezi dvěma stejně kvalitními zájemci o práci, z nichž jeden holduje nikotinu a druhý ne.
Jdu si zapálit
Nekuřákům dává přednost i lounská strojírenská firma Style Line, která nedávno vydala inzerát, v němž hledá nástrojaře a obráběče kovů. Uchazeče v něm také žádá, aby uvedli, zda kouří, či nikoliv.
Po zkušenostech z minulosti tady totiž vědí, že nekuřáci jsou pilnější a neopouštějí zbytečně často své pracoviště, aby si odešli ven zapálit. Rozdílný čas strávený prací pak navíc vyvolává mezi oběma "tábory" pracovníků často rozbroje a zbytečné napětí, takže celkovému klidu prospívá spíše nekuřácký kolektiv.
Z podobných důvodů přijímají do svého pracovního týmu raději nekuřáky i ve společnosti EFG, která dodává identifikační a slaboproudé systémy a na svých čtyřech pobočkách zaměstnává na čtyři desítky lidí. V pracovní době se zde nikde nekouří, takže pracovat tady může jen ten, kdo to bez problémů vydrží.
Rozhoduje kvalifikace
Rozhodně se ale nedá říct, že by firmy, které kuřáctví či nekuřáctví u potenciálních zaměstnanců zjišťují, v celkovém počtu převažovaly. Stále je i dost takových, které tento fakt nijak nezkoumají.
Namátkou jsme oslovili několik velkých společností - například ČEZ, T-Mobile, Dopravní podnik hlavního města Prahy, Alzasoft a také největšího výrobce cigaret v České republice, firmu Philip Morris.
Všude personalisté či tiskoví mluvčí shodně tvrdí, že na kouření či nekouření svých potenciálních zaměstnanců neberou u přijímacích pohovorů žádný ohled a nemají s jejich případným kouřením absolutně žádný problém.
Na otázku, zda musí kuřáci čas strávený s cigaretou nějakým způsobem napracovat, většinou krčí rameny. Je to prý zpravidla v kompetenci nižších manažerů nebo vedoucích jednotlivých oddělení, avšak většinou se prokouřený čas žádným způsobem neeviduje a zaměstnanci tudíž nemusí napracovávat nic.
Jak to vidí personální agentury
I v personálních agenturách se odpor ke kuřákům projevuje spíše výjimečně. Marketingový specialista společnosti Manpower Jiří Habrštát však říká, že je to určitě častěji než dříve: "Někdy firmy dotaz na vztah ke kouření uvedou přímo do inzerátu, jindy si odpověď dodatečně zjišťují až u konkrétních vytipovaných osob. Nesouvisí to ani tak s jednotlivými profesemi, jako spíše s celkovou politikou jednotlivých společností."
V poradenské a personální agentuře Aditus se podle slov konzultanta Petra Čabouna s žádostmi o vyhledání kandidátů-nekuřáků téměř nesetkávají, ale firmy někdy upozorňují, že se v jejich firmě nekouří.
Personální agentura Touchdown, která se zaměřuje na obsazování manažerských postů, zájem o nekuřáky podle Barbory Tomšovské nepozoruje. Kvalifikovaných lidí je na trhu práce nedostatek, takže okolnost, zda kouří, či ne, není absolutně důležitá.
