„Kdybych měl na mapě Česka ukázat, jak daleko je můj plán vybudovat první kombinovanou elektrárnu od mého současného podnikání...“ zamyslí se Dominik Mašek na okamžik a pak vypálí: „Tak je to asi tak Aš a Ostrava.“
Tedy setsakramentsky daleko, protože Dominik je osobní trenér. „Možná to vypadá zvláštně, ale mě baví navracet kondici – lidem i přírodě,“ hledá paralely podnikavý mladík, který si někdy ve dvaceti letech vysnil v Česku dosud nerealizovaný projekt – malou ekologicky šetrnou elektrárnu, jež kombinuje dva obnovitelné zdroje: vítr a slunce.
Zároveň ale dodává: „Pokročili jsme tak, že máme již územním plánováním potvrzeno, že na pozemku můžeme větrný park postavit, a teď již budeme řešit s majitelem daného pozemku smlouvu o smlouvě budoucí, abychom se naplno mohli potopit do schvalovacího procesu.“
Všichni mluví, já chci něco dělat
Odhodlat se postavit větrník s fotovoltaickými panely a rozjet energetický byznys, když je člověku čerstvých třiadvacet, chce samo o sobě odvahu. Jenže Dominik má plány ještě ambicióznější, všechno chce stihnout rychle. Rychleji, než v Česku vyroste obyčejná bytovka.
„Mám termín, kdy bude kombinovaná elektrárna spuštěna: 3. dubna 2026,“ je přesvědčen budoucí energopodnikatel. Takže počítejme, máme začátek srpna, tudíž má Dominik Mašek před sebou všeho všudy – necelé tři roky! Uf!
„V Německu se velká větrná elektrárna staví dva roky, když je hůř, tak čtyři, kdežto u nás to trvá sedm, ale klidně i deset let,“ srovnává Dominik dva přístupy a neodpustí si kritický políček: „Je přede mnou složitý proces, do kterého se nikomu nechce. Samé papírování, byrokracie, jednání. Je to ale jako se vším u nás, všichni schvalují ekologii, chtějí být hrozně zelení, ale jen mluví. Zelené energetice nechce jít nikdo naproti, zvlášť když se to týká větrných elektráren. Já se prostě rozhodl něco udělat.“
Kde sehnat „drobné“ na elektrárnu
Zatím je Dominik na úplném začátku, ale aspoň na to už není sám. „Nejdřív jsem si musel zjistit všechny informace, jednat s právníky, ekology či klimatology a nedávno se mi podařilo dokončit licenci na provoz elektrárny o výkonu jednoho megawattu,“ líčí Dominik, jak pokračuje s přípravou projektu, který jednoho dne dokáže nasytit roční spotřebu elektřiny pro 800 domácností.
Pak bylo potřeba založit firmu Natureprotection Group – a začít shánět peníze, protože bez těch to jaksi nejde. „Kalkulaci mám na 18,5 milionu,“ přiznává Dominik Mašek obnos, který pro běžné smrtelníky znamená celoživotní úspory průměrně rozvětvené rodiny: „Jenže v energetice jsou to drobné.“
Ale kde je sehnat, že? „Investoři se do takového projektu nehrnou, takže jsem se rozhodl jít cestou crowdfundingu. Setkal jsem se s Františkem Zjevíkem z Newton University a jeho studenty. Ti dali mému snu úplně jiný směr,“ těší Dominika spolupráce s vysokou školou a mladými adepty marketingu.
Dohromady teď tvoří tým nadšenců, kteří chtějí prostřednictvím webu dát o projektu kombinované elektrárny Future Energy vědět všem, již přemýšlejí podobně a budou ochotni přispět.
„Všechno nemůžu zvládnout sám, proto jsem rád, že na kolegy můžu delegovat práci. Když jsme tým tvořili, řekl jsem jim, že se mnou mají jednat upřímně a na rovinu, nepotřebuji si před nimi tahat šéfovské tričko,“ vysvětluje Dominik princip spolupráce: studenti pečují o marketing a komerční stránku, on jedná s úřady, chystá výstavbu, poohlíží se po technickém vybavení elektrárny a připravuje se na stavební povolení.
A svítí tu a fouká?
Co položka plánu, to malé administrativní peklo, je si Dominik Mašek vědom. Vždyť jenom najít vhodné místo pro takovou komplikovanou stavbu je kapitolou rozsahem hodnou Aloise Jiráska.
„Moc jich sice není, ale tři taková jsem našel. Pokud chceme postavit elektrárnu na obnovitelné zdroje, musíme najít pozemek, který s něčím takovým počítá. Pro nás je ideální Ústecký kraj, kde jsou lidé třeba na větrníky zvyklí,“ popisuje pátrání budoucí provozovatel spojení fotovoltaických panelů a zhruba 35metrového větrníku, kterému se nejvíc líbí jistá parcela ve Šluknovském výběžku. Podmínky jsou tu prý ideální: „Je krásně položená na kopci, kde fouká a svítí slunce. Ale až začneme jednat s obcí, že jim tu chceme postavit turbíny, tuším, že budu mít hodně co vysvětlovat.“
Malý větrník z druhé ruky
Jakmile zvládne Dominikův mikrotým vydupat ze svažitého terénu stavební povolení, nastane budování elektrárny. Žádný stometrový tubus v malebné krajině kus od Rumburka nevyroste, bez obav.
„Protože všechno zatím táhnu ze své práce, nechci, aby byl projekt extra drahý. Proto budeme kupovat modernizované malé větrné elektrárny, které jsou běžně dostupné v Německu či Irsku,“ plánuje si Dominik. Sice chce postavit v Česku první kombinovanou elektrárnu, ale světový primát to rozhodně nebude. Podobné koncepty jsou například za Atlantikem nebo v Asii docela běžné.
Leč co funguje ve světě dávno, snadno a rychle, to bývá v české kotlině zdlouhavé a poněkud bolavé. „Já vím, že jsem se rozhodl pro složitou cestu, ale ta bude v budoucnu potřeba, stačí si jen představit elektromobilitu. Přitom je to poměrně elegantní řešení,“ myslí si příznivec výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů, kterého pohled na otáčející se lopatky větrníku odjakživa fascinoval.
Ten jeho bude samozřejmě mnohem, mnohem menší, ale i tak Dominikovi přijde úžasné, co vítr a slunce dohromady mohou dokázat: „Jasně, že větrná elektrárna musí být poměrně vysoká a bude vidět zdaleka, ale pořád mám pocit, že je lepší se otočit a vidět za domem větrníky než kouřící komíny obrovské uhelné elektrárny.“
Co znamená kombinovaná elektrárna? Nejspíš jste si všimli, že sluneční energie a energie větru jsou dva obnovitelné zdroje, které se vzájemně doplňují. Ve dne, kdy je sluneční záření silné, bývá vítr slabý. Při západu slunce sluneční svit zeslábne, ale vítr vlivem teplotních rozdílů na povrchu země naopak zesílí. Také v létě svítí slunce víc, zato vítr je slabý, v zimě se situace změní: sluneční záření je slabé a vítr silnější. Na základě téhle komplementárnosti mezi solární energií a energií větru se vytvářejí podmínky pro kombinaci větrné elektrárny doplněné fotovoltaikou.
