O své svěřence se stará většina českých škol už při studiu, kdy jim aktivně zprostředkovává praktické zkušenosti, pomáhá získat kontakty, navazovat spolupráce a pronikat do reálného fungování jejich budoucí profese.
Náskok do práce i života
„Máme živé vazby na prestižní instituce a firmy, ve kterých naši studenti vykonávají odborné praxe a stáže. Je to například Knihovna Václava Havla, Kancelář prezidenta republiky, Senát, Poslanecká sněmovna, ministerstva či krajské úřady. A spolupracujeme také s renomovanými finančními institucemi. Právě díky takovým praxím získávají naši studenti náskok nejen do pracovního procesu, ale i do života. Nezřídka se stává, že v instituci, ve které praxi vykonávali, zůstávají pracovat i po skončení studia,“ dokládá Ludmila Habadová, ředitelka vysoké školy CEVRO Institut.
Na praktickou stránku oboru se přirozeně zaměřuje i Vysoká škola chemicko-technologická v Praze, která v rámci poradenského centra nabízí také mentoringový program. „Studentům umožňuje vytvořit si neformální vztah se zkušenějším odborníkem z praxe a posunout se na své cestě o krok dál. Je to výběrový program pro ambiciózní studenty, ročně se ho účastní přibližně 50 z nich,“ uvádí Michal Janovský, vedoucí oddělení komunikace VŠCHT.
Když opustí hnízdo
Podpora při studiu je poměrně běžná, mnohé české vysoké školy jdou ale ještě dál a sledují své studenty i poté, co akademickou půdu opustí. Například Univerzita Karlova nabízí pomocnou ruku i absolventům, kteří sice studium již úspěšně završili, ale uplatnění na trhu práce zatím nenašli.
Své budoucí zaměstnance „loví“ firmy i mezi studenty |
„Těm poskytujeme poradenství v takzvaném Kariérním centru ještě dva roky po ukončení studia. K dispozici zde mají zdarma služby kariérního poradce, diagnostiku osobnostních a kariérových předpokladů, koučing. Pořádáme také Kariérní den UK, jehož cílem je zprostředkovat studentům praktické dovednosti, které jim usnadní vstup do pracovního procesu, a průřezové kompetence – tedy obecné schopnosti, které jim pomohou kariérně růst bez ohledu na studovaný obor. Akce doplňuje koncept profesních veletrhů pořádaných jednotlivými fakultami, na kterých se většinou prezentují konkrétní zaměstnavatelé,“ popisuje Václav Hájek, mluvčí univerzity.
Sledují úspěchy
Podobný přístup uplatňuje CEVRO Institut, kde absolutoriem vztah mezi školou a studentem zdaleka nekončí.
„Udržujeme s absolventy poměrně intenzivní kontakt v rámci našeho Alumni programu a rádi a se zvědavostí sledujeme jejich profesní úspěchy. Jsou mezi nimi vedoucí pracovníci bezpečnostních sborů, starostové měst a obcí, ředitelé ústavů sociální péče, tiskoví mluvčí, podnikoví právníci, insolvenční správci nebo třeba i televizní moderátoři,“ vypočítává Ludmila Habadová, ředitelka školy.
První práce je pro kariéru často ta zásadní, říká pražský šéfkuchař |
Výsledky v číslech
Své studenty po škole nesledují jednotlivé instituce jen z nějaké melancholie, data o jejich uplatnění vypovídají i o kvalitě poskytnutého vzdělání. Čísla o začlenění absolventů na trhu práce si nechává zpracovat i Univerzita Karlova.
„Zaměstnanost a zaměstnatelnost našich absolventek a absolventů dlouhodobě sledujeme, a to jednak prostřednictvím dat od ministerstva práce a sociálních věcí a ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy, jednak prostřednictvím vlastních šetření. Oba zdroje potvrzují, že míra nezaměstnanosti absolventek a absolventů Univerzity Karlovy je velmi nízká, v posledních pěti letech se pohybuje zhruba mezi 1 až 1,5 procenta,“ popisuje Václav Hájek.
Vysokou úspěšností studentů se chlubí i VŠCHT. „Z průzkumů víme, že více než dvě třetiny z nich mají zaměstnání již v době zakončení studia nebo je získají nejpozději do měsíce od absolutoria. Zbylá třetina nastoupí do práce do tří až šesti měsíců poté, a to nikoli z důvodu, že by o ně trh nestál. Příčinou zpoždění bývá chuť užít si poslední prázdniny či se rozhlédnout a pečlivě si vybrat. Většina čerstvých absolventů se přitom rozhoduje mezi dvěma až třemi nabídkami,“ potvrzuje Michal Janovský za VŠCHT.
Vertikální a horizontální úspěch?
Při zjišťování úspěšnosti svých absolventů sleduje Univerzita Karlova také takzvanou vertikální a horizontální shodu mezi dosaženým vzděláním a zastávanou pracovní pozicí. Co to znamená?
Nastupujete do nového zaměstnání? Pozor, ať „nepřepálíte“ začátek |
„Vertikální shoda vyjadřuje, zda absolventi pracují na pozici, která odpovídá úrovni dosaženého vzdělání: bakalářské – magisterské – doktorské. Výsledky ukazují, že dlouhodobě je tomu tak u 77 procent našich absolventek a absolventů, dalších zhruba 13 procent pak zastává pozice, kde by byla třeba ještě vyšší úroveň vysokoškolského vzdělání než toho, které dosáhli. Naopak pouze necelá čtyři procenta zastávala v době šetření posty, u nichž nebyla potřebná vysoká škola,“ vysvětluje Václav Hájek z oddělení komunikace UK.
„Horizontální shoda pak sleduje soulad mezi vystudovaným oborem a zastávanou pracovní pozicí. I v tomto případě je míra shody vysoká, neboť za nejvhodnější pro svou práci považují výhradně vystudovaný nebo příbuzný obor více než čtyři pětiny našich absolventů,“ dodává.
