Projekt pojmenovaný Samorost vystihuje nevšední nápad. V unikátní hmotě, kterou tým mladých odborníků vyvinul, hraje hlavní roli houba. Přesněji mycelium čili podhoubí lesklokorky lesklé. Toto podhoubí smíchali čeští experti s odpadními pilinami a ve vlhkém prostředí ho nechali prorůstat celulózou. Vzniklý mykokompozit pak rozdrtili a začali s prvními testy.
S podporou Buřinky, která experimentální projekt Samorost zaštítila a financuje jeho činnost, začal tým na začátku projektu zkoumat, co se dá z této hmoty vyrobit. Na 3D tiskárnách vyrobili nejrůznější formy a zjistili, že i po rozdrcení zůstává hmota živá. Vlákna podhoubí se umí sama aktivovat, mycelium sroste opět dohromady a tento přírodní materiál dokáže zpevnit do tvaru, který určuje forma.
„V projektu Samorost zkoumáme využití mykokompozitu ve stavebnictví, architektuře a designu. Již víme, že je ekologický a biologicky rozložitelný, samonosný, lehký a zároveň pevný a povrchově hydrofobní. Prověřili jsme jeho zdravotní nezávadnost a šli jsme ještě dál,“ vysvětluje Libor Vošický z Buřinky.
Potenciál je velký, prokázaly to čtyři testy
Ukázalo se, že tato přírodní hmota má obrovský potenciál ve stavebnictví, architektuře i třeba v designu. „Pro využití ve stavebnictví je však potřeba materiál odborně laboratorně otestovat v oblastech, které jsou pro tento obor zásadní. Proto jsme přes léto podrobili mykokompozit zkouškám hoření, tlaku, tahu a rozlupčivosti. A výsledek je skvělý,“ dodává Libor Vošický.
Nový a zcela neprozkoumaný materiál testovali odborníci týmu Samorost na Fakultě stavební ČVUT v Praze. Přísné testování na hoření například určuje, zda a jakým způsobem zkoumaný materiál přispívá k šíření ohně.
„Průběh hoření mykokompozitu je nejvíce podobný dřevu. Dřevo hoří snadno a rychle, zatímco mykokompozit postupně oddoutnává a ztrácí své pevnostní kvality pomaleji. Při požáru tak mykokompozit zajistí delší čas k úniku,“ vysvětluje Jakub Seifert ze spolku MYMO, který zajišťuje výzkumnou a vývojovou část projektu Samorost.
To, jak tato unikátní přírodní hmota hoří, či přesněji oddoutnává, předvedli členové projektu Samorost nejen v laboratorních podmínkách, ale přímo v akci. Na 3D tiskárně vyrobili dva grily, nechali na nich grilovat nejrůznější jídlo a měřili čas. Teprve po více než třech hodinách začal první zapálený gril oddoutnávat natolik, že se začal mírně rozpadat. Ukázka odolnosti grilu z mycelina pak byla ukončena až po více než čtyřech hodinách.
Další test, tentokrát v tlaku, prokázal, že mykokompozit je odolnější než obyčejný a stabilizovaný polystyren. „Obyčejný polystyren se využívá k zateplení fasád domů, stabilizovaný pěnový polystyren je vhodný pro zateplení podlah. Mykokompozit by tak mohl nahradit polystyren, který představuje obrovskou zátěž pro životní prostředí,“ přibližuje Jiří Vele, další člen odborného týmu.
Pevnost mykokompozitu je přitom srovnatelná s korkem, nedá se ale použít jako nosný trám, je přitom stejně soudržný jako polystyren. „Všechny experimenty potvrdily, že se dá využít jako stavební materiál,“ poznamenává další člen týmu Matěj Róth.
Podtrženo a sečteno. Při požáru materiál z podhoubí oddoutnává pomaleji než dřevo. Neodkapává a neprská žhavé kapky do okolí. V tlaku je odolnější než polystyren. V tahu je pevný jako korek a soudružnost materiálu je stejně dobrá jako u polystyrenu.
Využit se dá nejen ve stavebnictví
Kde všude by se mohl využít? „Mykokompozit je vhodný k izolaci obvodových zdí, podlah i střech. Stejně jako v případě polystyrenu dojde zateplením mykokompozitem ke zvýšení energetické efektivnosti budovy. Díky bezodpadové tvarovatelnosti a větší odolnosti vůči požáru lze mykokompozit použít i k zateplení interiérů s různorodou typologií povrchů pro zvukovou difuzi a estetiku i k minimalizaci tepelných mostů,“ přibližuje Jakub Seifert.
Tím ale testování unikátního materiálu nekončí. Tým odborníků z různých oborů, včetně architektury, designu a průmyslu, má společný zájem. Chtějí zkoumat a dál rozvíjet potenciál mycelia, protože v něm vidí budoucnost udržitelného stavebnictví. Na podzim proběhne další fáze, do které se zapojí designéři. Z mykokompozitu plánují do října navrhnout a vyrobit nábytek i další bytové doplňky.
Sednout si do křesla z mykokompozitu a položit sklenku s vínem na stolek stvořený rovněž z vláken hub tak již nebude sci-fi, ale skutečnost. A realitou bude i to, že když doslouží, dají se zpět vrátit do přírody. Stačí je hodit do kompostu, aby se rozpadly.
