Vystudoval jste České vysoké učení technické. Pil jste během studií raději pivo nebo víno?
Ještě po dokončení studia na univerzitě jsem byl klasický konzument piva. Po promoci jsem ale žil v Itálii. Tato zkušenost mě natolik ovlivnila, že jsem nemohl odolat bližšímu objevování světa vína. Na pivo jsem rozhodně nezanevřel a piji ho i nadále. Nicméně postupem času jsem, ovlivněn právě vinnou kulturou, začal více hledět na kvalitu, pestrost a zajímavost. Chci vědět, co piji, kde to vzniká a co to obsahuje. Pivo mi tedy stále chutná, ale už ne lecjaké, jsem vybíravější.
Obecně se traduje, že Češi jsou spíše pivaři než milovníci vína. Brzdí to vinnou kulturu?
Vůbec ne. Pivo patří k naší kultuře jako velké historické bohatství. Dnes je i v této oblasti obrovská pestrost, spousta různých stylů a malých pivovarů. Pivní i vinnou kulturu vidím v Česku velmi optimisticky. Obě se zlepšují. Pro stále více lidí je důležité dobře pít s vědomím, že není pivo jako pivo a víno jako víno.
Jaký typ vína máme my Češi nejraději?
Většina Čechů má ráda trošku zbytkového cukru, takže převážně bílá, polosuchá. Bílá vína jsou srozumitelnější. Navíc jsme v oblasti s významnou produkcí a dlouholetou tradicí takových vín. Já osobně rád kombinuji a střídám, abych se vyhnul jednotvárnosti. Záleží na příležitosti, náladě a samozřejmě i na jídle. Nicméně typický milovník vína se časem většinou propije k červenému, a spíše suššímu vínu. Ani já nejsem v tomto ohledu výjimkou.
Co vás na vínu nejvíc baví?
Ve světě kolem vína nikdy není nuda. Je pestrý, zajímavý, plný příležitostí potkat nové lidi. Stále je co objevovat, což mě na tom baví. Navíc mám možnost inspirovat zákazníky k tomu, co jsem sám vyzkoušel a zjistil, že je to skvělé.
Jan Pánek
|
A co třeba?
Momentálně se teď věnuji možnostem kombinování různých lahví pro degustace a sestavování setů. Na e-shopu je tak můžu nabízet již připravené, nebo sestavené na míru. Existují nevyčerpatelné možnosti kombinací. Zajímavé je třeba ochutnat tři styly šampaňského od jednoho vinaře nebo naopak vyzkoušet bublinky ze tří různých zemí. Jedinečný zážitek je takzvaná vertikální degustace.
Co to je vertikální degustace?
Je to ochutnání více různých ročníků jednoho vína z jednoho vinařství. Porovnáte, jak se může víno ze stejných vinic a stejné odrůdy lišit podle různých let sklizně a také podle stáří, tedy stupně nazrálosti. Každý rok je totiž trochu jiné počasí a úroda.
Vraťme se ke zmíněné Itálii, kde jste poprvé do světa vína nahlédl. Jak to vlastně tenkrát bylo?
Jakožto absolvent Fakulty elektrotechnické na ČVUT jsem tehdy ještě pracoval v průmyslové firmě, ale shodou okolností ve vinařské oblasti. Taky jsem působil jako dobrovolník u záchranky. Právě tam jsem se potkal s velmi zajímavým inovativním vinařem, který mi ukázal svět vína. Objevil jsem jeho kouzlo a vše kolem vína mi přišlo nesmírně zajímavé. Když pak přišel čas na kariérní změnu, využil jsem nabyté znalosti a po návratu do Čech jsem se začal vínu věnovat naplno.
Takže jste hned začal ve víně podnikat?
Kdepak, ještě jsem několik let sbíral zkušenosti. Absolvoval jsem sommelierský kurz ve Valticích a pracoval jsem jako nákupčí pro jednoho z velkých dodavatelů vína do gastronomie. Díky tomu jsem si mohl rozšiřovat obzory. Nápad prodávat archivní přišel, když jsem řešil, čím obdarovat kamaráda ke čtyřicátinám. Vsadil jsem na čtyřicetileté víno a ten dárek měl úspěch. Řekl jsem si tedy, že vyzkouším, jestli se budou archivní vína prodávat.
Jak jste to testoval?
Nejprve jsem nakoupil několik lahví a zkusil jsem je nabídnout přes internetovou inzerci. Rychle se po nich zaprášilo. To pro mne bylo impulsem poohlédnout se po dalších lahvích a rozjet s nimi obchod.
Co takový rozjezd obnášel na samém začátku?
Samozřejmě bylo potřeba spustit e-shopový prodej a také naskladnit vína. To byl rok 2015, kdy jsem začal klasicky se skladem u nás doma v obýváku. Ze začátku to na pár desítek lahví stačilo. Ale poté, co business rostl a začali jsme mít skladem vyšší desítky lahví, které se překlopily do první stovky, pronajal jsem si malý prostor vedle ve skladu. Ale i to nám začalo být po několika měsících malé. Dnes už máme profesionální skladovací prostory, kde se víno má jako v bavlnce. Nicméně díky nárůstu prodejů v posledním roce začínáme pomalu i zde narážet na limity, i tento prostor už začíná být malý.
Jaké byly vstupní investice do vašeho podnikání?
Bylo to něco kolem tři sta tisíc. Vrátily se mi do roka.
Je součástí vašeho skladu také prodejna?
Nejsou to klasické reprezentační prostory, jsme e-shop, kde prodeje probíhají na dálku. Ale stává se, že zákazníci na koupi spěchají a nechtějí čekat na dopravu, radši se zastaví osobně. To samozřejmě možné je. Zásilku připravíme a předáme na místě, ale do skladu nikoho nezveme. Prostor archivu je koncipován tak, aby byl hlavně funkční, není uzpůsoben pro návštěvníky.
Z jakých koutů světa pochází vína, která nabízíte?
V naší nabídce máme převážně vinařské země, tedy Itálii, Španělsko a samozřejmě Francii. Občas se podaří do nabídky přidat i další země, jako třeba Německo, ale zásoby starších ročníků archivních vín jsou spíše v těch velkých vinařských velmocech. Také ale rozšiřujeme portfolio moravských vinařství.
Mohou moravská vína archivní vína konkurovat těm světovým?
Vinaři z velkých vinařských zemí mají obrovské zkušenosti prověřené staletími. Jsou si vědomi skutečnosti, že velkým vínům je dobré dát čas k rozvinutí jejich plného potenciálu a na trh je uvádějí až po několika letech. U nás se v 90. letech všechno rodilo nanovo a tato kultura archivování vína teprve vzniká. Nicméně, jsem velmi rád, že vinaři si to uvědomují a vnímám v tomto ohledu velmi pozitivní trend. Tuzemští vinaři čím dál větší část produkce, v zásadě tu nejkvalitnější, dávají na trh až po několika letech od sklizně. Ale abych odpověděl na otázku, tak ano. I mezi moravskými archivními víny jsou špičkové kousky.
Shání se kvalitní archivní vína těžko?
Hledání archivních vín se s trochou nadsázky dá přirovnat k hledání jehly v kupce sena. Nejraději nakupuji vína přímo u vinařů, ale ti jich mají ve vinařstvích většinou málo, zejména těch starších ročníků. Zvláště pak lahví, které jsou v dobré kondici a zajímavé. Když už je mají, pak v osobním archivu a otevírají je jenom při degustacích a zvláštních příležitostech.
Hrají v tom nějakou roli i staré omšelé lahve?
Staré lahve jsou opravdu unikátní, jsou to velmi raritní kousky a já jsem strašně rád, že spoustu z nich máme v naší nabídce. Archivní vína se dají sehnat také v různých sbírkách u nadšenců, kteří se archivováním zabývali a rozhodli se sbírku prodat. Pravidelně také navštěvuji vinařské regiony, vína přechutnávám a snažím se najít neobjevené skvosty, aby nabídka byla co nejzajímavější.
Kolik lidí je nyní ve vašem týmu a jaký máte obrat?
Náš roční obrat je necelých dvacet milionů korun. Nejužší tým tvoří tři lidé, ale máme řadu externích spolupracovníků, specialistů ve svém oboru. Profesí i v online byznysu je mnoho a tím, že spolupracuji s řadou lidí, daří se nám držet profesionalitu a neustále se zlepšujeme. Od začátku mi pomáhala radami manželka Gábina a stále její rady oceňuji. Zejména když dělám důležitá marketingová nebo strategická rozhodnutí. Velkou oporou, která je s námi také téměř od počátku, je kolegyně Veronika, která má na starosti expedice, aby všechno běželo hladce a zákazníci byli spokojení.
Jak do vašeho podnikání zasáhla pandemie covidu?
Jako mnoha jiným online obchodům, i nám v té době několikanásobně narostly prodeje. V rámci pandemického období si čím dál více lidí uvědomovalo, že nakupování online je vhodná příležitost, která nemá limity. Nemá otevírací dobu, můžu se inspirovat a nakupovat, kdykoliv si zamanu. Věřím tomu, že už to jinak nebude a svět digitálu a jeho role bude narůstat. Je na každém z nás, aby tyto nástroje uměl používat ke svému nejlepšímu užitku a vybalancovat si to s klasickým kontaktním životem.
Sotva jsme se z covidu trochu oklepali, přišla další složitá situace v podobě války na Ukrajině. Její vinou naopak mnoho obchodníků hlásí pokles tržeb. Tyká se to i vás?
Od 24. února, kdy válka začala, jsme zaznamenali strmý pád na českém, slovenském i polském trhu. Okamžitě jsme měli o padesát procent nižší prodeje. Tento stav trval do 5. března, kdy se začaly prodeje postupně navyšovat. Nyní vidíme pokles o zhruba třicet procent oproti stejnému období v loňském roce.
Jsou na tom hůře i ostatní vinaři? Nabízí se totiž vysvětlení, že lidé kupují víc, aby zapili žal.
Když se bavím s kolegy z jiných e-shopů, také zaznamenali v souvislosti s válkou výrazný pokles. Minulé jaro bylo naopak celkově pro e-shopy hodně silné. V době lockdownu, tedy během března až května 2021, se jednalo o jedny z nejsilnějších měsíců. Leden a únor 2022 se vyvíjel podobně jako rok 2021. Ale v současné situaci odhaduji, že v následujících měsících se nákupní nálada příliš nezlepší a nepodaří se tak udržet tržby na úrovni roku 2021.
Co je podle vás důležité, aby se firmě dařilo i v náročných obdobích?Dlouhodobě se řídím heslem, že v byznysu přežijí jen ti nejlepší. A být mezi nejlepšími znamená neustále se zlepšovat, inovovat, a to jak po technologické stránce, tak v oblasti organizace a kvalifikace lidí. Jak firma roste, je potřeba vše zefektivňovat a nebát se investicí například do nástrojů a systémů, které mohou automatizovat rutinní úkony.
Ceny archivních vín nejsou zrovna nízké. Vyčetl vám to už někdo?
I na takové názory někdy narážíme, například na sociálních sítích. Na druhou stranu jsem se mnohdy setkal i s tím, že někteří zákazníci jsou cenou překvapení, protože by čekali, že takové víno bude stát ještě mnohem více. Pokud zakoupíte archivní víno například k 50. výročí, tak takových vín se dochovalo relativně málo a tomu odpovídá i cena. Nicméně, takové víno nekupujeme každý rok, často se na něj skládá několik přátel či rodina, potom ta cena není tak nepřístupná, jak by se některým mohlo zdát.
Od čeho se vlastně cena archivního vína odvíjí?
Především od stáří, značky, druhu vína, ale například i jeho vizuálního stavu. Nemalý vliv má i situace na trhu. Obecně se dá říci, že čím starší víno, tím vyšší je cena. Dnes mají největší obchodní potenciál vína z Bordeaux. Během posledních pár let ceny takových vín ještě vzrostly, někde až dvojnásobně. Ceny vína od exkluzivních vinařů rostou do astronomických výšin.
Víno na e-shopu nelze ochutnat, nekupuje tak vlastně zákazník „zajíce v pytli“?
E-shopy s vínem lidé v dnešní covidové době využívají mnohem víc. Není to ale jen proto, že si na to zvykli během pandemie. Poskytují totiž nesrovnatelně širší nabídku zboží. Například u nás dostanete vína všech ročníků až po 80 let staré lahve. Objednané zboží máte pak doma už za dva dny, ať bydlíte kdekoliv po republice. Navíc si můžete přečíst hodnocení ostatních, takže podle mého názoru máte víc informací a větší jistotu než při nákupu „naživo“.
Jak je to s investičním vínem? Vyplatí se koupit nějakou hodně starou lahev a potom ji za pár let prodat se ziskem?
Obvykle pokud někdo chce investovat, kupují se prestižní vína od věhlasných vinařů, například z oblasti Bordeaux. Ale kupovat starý ročník za účelem investice, to se příliš nedělá. Vína jako investice se většinou kupují mladá a na trh se pouštějí až po archivaci, tedy po deseti nebo patnácti letech. Je-li skladováno ve vhodných podmínkách, může kvalitní víno zráním získat na ceně. Plně se tak rozvine jeho potenciál.
Co se týče vašeho byznysu na Slovensku a v Polsku, koordinujete je z Čech, nebo máte v těchto zemích spolupracovníky?
Začali jsme a vyrostli jsme v Česku a máme tu tedy i hlavní tým spolupracovníků. Česko je super e-shopová velmoc a je zde tedy mnoho odborníků a možnosti se inspirovat. Ale samozřejmě na každém trhu pracuji i s lokálními spolupracovníky. Pokud chce člověk být úspěšný na jiném trhu, tak to bez lokální znalosti a tamních lidí nejde.
Jaké máte podnikatelské plány do budoucna?
Během několika dalších let bych chtěl, abychom se stali nejoblíbenějším prodejcem archivních vín v Evropě. Na tom už tvrdě pracujeme.
