Před sto lety se říkávalo: „Co Rieger pro národ český, to Zátka pro Čechy budějovické.“ Politik August Zátka stál třeba u založení městského pivovaru nebo továrny na smaltované nádobí. Budějovičtí obyvatelé milovali i jeho otce Hynka, podnikatele a politika. Když v březnu 1886 zemřel, vyrazilo do ulic 12 tisíc lidí se slzami v očích.
Při procházce Českými Budějovicemi dodnes na Zátky narazíte téměř na každém kroku. Zátkovo nábřeží, Zátkův dům. „Nevím o jiném rodu, který by takto poznamenal celé město,“ tvrdí Leoš Nikrmajer, historik Jihočeského muzea.
Historie rodu sahá do 17. století, kdy se v pramenech objevuje usedlost U Zátků v Kamenném Újezdě. Později rodina přesídlila do Velešína. Tam přišel na svět v roce 1808 Hynek. Jeho matka Markéta přiměla muže Matouše, aby se přestěhovali v roce 1813 do Budějovic, kde chtěli dětem poskytnout vyšší vzdělání.
Profil rodu Zátků
|
Zabydleli se poblíž hlavního náměstí, kde si zařídili obchod s obilím. Hynek vystudoval gymnázium a začal pracovat jako státní úředník. Později neúspěšně žádal i o povolení soukromě studovat práva, nakonec se soustředil na podnikání. Využil výhodné polohy Budějovic, založil obchod se solí, zemědělskými plodinami a sádrou, věnoval se i produktům z mouky.
V Březí u Boršova nad Vltavou vybudoval v roce 1869 první strojní mlýn na jihu Čech. Zakoupil několik usedlostí ve vesnici Libníč, kde vytvořil rodinný velkostatek. „Chtěl zde dolovat tuhu a zavést vodovod, ale ani jedno se pro nezájem místních obyvatel neuskutečnilo,“ líčí Šárka Vošická v diplomové práci o rodině Zátků, kterou obhájila na Jihočeské univerzitě.
Od mládí se u něj projevovalo národní cítění. Stál u zrodu českého spolku Slovanské lípy, budějovické Záložny, dvakrát byl zvolen předsedou Obchodní a živnostenské komory. Jeho majetek a vliv stále rostl. S manželkou Terezií měl devět dětí.
Nejznámějším je August (1847-1935), který po boku otce začal organizovat český život ve městě. Brzy ho předčil svými řečnickými schopnostmi a začal obsazovat vlivné funkce. V Krajinské ulici otevřel advokátní kancelář, stal se zemským poslancem, okresním i obecním zastupitelem, starostou českobudějovické Záložny.
Výhra nad Němci ve volbách
Na vrcholu sil byl August Zátka v roce 1906, kdy díky němu Češi poprvé vyhráli obecní volby nad Němci. Po ohlášení výsledků přišel pod jeho okna dvacetitisícový lampionový průvod.
Po jeho 80. narozeninách mu na rodném domě odhalili pamětní desku s bustou. Ta je na rozdíl od pomníku dnes opět na svém místě. Šestimetrová socha byla odhalena v září roku 1936 před radnicí. Vydržela tam však jen do obsazení Němci v roce 1939 a brzy byla roztavena. Díky Klubu přátel Českých Budějovic se na radniční nádvoří alespoň podařil vrátit po roce 1989 dvoutřetinový bronzový odlitek.
Další tři synové Hynka Zátky se věnovali podnikání. Nejstarší Ferdinand (1845-1901) založil v Budějovicích akciový cukrovar a sám řídil pekařství. Cukrovaru se však moc nedařilo, a tak Ferdinand zakotvil v Praze, kde založil potravinářský podnik s dlouhým názvem: Firma Dr. F. Zátka, továrna na cikorii a fíkovou kávu, největší rakouská továrna na vodu sodovou, továrna na víno šampaňské a na hořčici. Brzy se jeho podnik stal největším výrobcem sodovek v celém rakouskouherském mocnářství.
Ferdinand byl podnikatelským vzorem pro své mladší bratry Vlastimila (1851-1907) a Dobroslava (1859-1946). Ti vybudovali u mlýna v Boršově průmyslový podnik, který dal základy firmě Bratři Zátkové Monopol. Zahájili výrobu sodovek a limonád, roku 1884 rozšířili podnik o první továrnu ve střední Evropě na těstoviny, nudle a makarony.
„Velkovýrobou se jim podařilo ovládnout trh v celém mocnářství a exportovali i do mnoha dalších zemí,“ popisuje publicista Jan A. Novák. Začátky strojové výroby byly těžké. Hospodyně byly zvyklé připravovat si domácí těstoviny. Zátkové je museli přesvědčit, že nudle vyráběné průmyslově jsou neméně kvalitní.
V roce 1915 boršovský mlýn vyhořel a na jeho místě vyrostl nový, největší na jihu Čech. Byl modernizovaný o nové stroje na praní a sušení obilí. Během první světové války byla těstárna mimo provoz. Po obnovení podnikatelské sítě se za první republiky staly Zátkovy těstoviny opět pojmem mezi hospodyněmi.
Nacisté i komunisté zabavili jmění
V roce 1939 Němci zkonfiskovali veškerý majetek Zátků a potravinářskou výrobu nahradili vojenskou. Původní majitelé se do mlýna po válce vrátili jen na krátkou dobu. Po únoru 1948 firmu zestátnili komunisté. Zpět ji Zátkovi získali v roce 1994. Dnes jsou Zátkovy těstoviny součástí společnosti Europasta SE.
Kněžna z rodu Zátků: Němci u nás rabovali tři dny, zkázu dokončili komunisté |
Další významnou osobností byl syn Augusta Zátky Vlastislav (1887-1964), který proslul jako politik, kulturní mecenáš a sběratel umění. Zasloužil se o opravu Samsonovy kašny a vydláždění hlavního náměstí v Budějovicích. V roce 1937 zde vítal Edvarda Beneše s jeho chotí. Za okupace mu německé úřady zabavily jmění ve prospěch říše a vyhostily ho z města. Podobný scénář se opakoval i v roce 1949.
Nesmazatelnou stopu zanechal v jižních Čechách také Miroslav Zátka (1890-1980), syn Dobroslava. Roku 1931 se rozhodl pro stavbu reprezentativní vily na Husově třídě. Do dvou let tam vyrostla výrazná dvoupatrová funkcionalistická stavba. Luxusního sídla si však Zátka užíval jen do vypuknutí druhé světové války. Po roce 1948 musel vilu opustit, dožil v bytě svých rodičů ve Skuherského ulici.
Potomci slavných osobností rodu Zátků dodnes žijí v České republice i ve Švýcarsku.
