Spočítejte si cenu pojištění majetkuVyužijte zdarma online kalkulačku a srovnavač nejvýhodnějších nabídek na trhu. |
Zatímco průměrné roční pojistné na jednoho obyvatele zemí Evropské unie činilo v roce 2015 podle dat Insurance Europe (evropská pojišťovací a zjišťovací asociace) 2 209 eur, tedy přes 57 tisíc korun, v případě Čechů dosahovalo pouze 492 eur, necelých 13 tisíc korun.
Zajímavá jsou i další srovnání. Současný přístup české populace k pojištění je přesně opačný, než tomu je v zemích západní Evropy. Lidé stále více preferují pojištění majetku než pojištění sebe sama. Češi ve většině případů raději pojistí domácnost, nemovitost nebo auto než závažná zdravotní životní rizika, která jim mohou zabránit ve vydělávání peněz a přivést je do finančně velmi obtížných situací.
Kdy a jak sjednat životní pojištění, aby mělo smysl |
„Dalším problém je, že lidé často do pojištění nedají tolik peněz, kolik by bylo potřeba, a tak mají velmi nízko nastavené pojistné krytí. Ve chvílích, kdy se jim pak skutečně něco stane, nedostanou od pojišťovny nic nebo velmi málo,“ vysvětluje specialista životního pojištění společnosti Partners Pavel Krejčík.
Závažná onemocnění, invalidita nebo smrt jsou přitom těmi největšími riziky, na něž je podle analytiků při sjednávání pojistky třeba myslet. Právě ty totiž obvykle značí ztrátu zaměstnání a výpadek pravidelného příjmu.
Průzkum: lidé s nízkým příjmem nejsou pojištěni
Podle průzkumu agentury STEM/MARK zhruba polovina Čechů nemá životní pojištění, přičemž výrazně častěji nejsou pojištěni lidé s nižšími příjmy. Značný počet Čechů hlavní smysl životního pojištění ani nezná. Zhruba čtvrtina lidí neví, jaká nejvýznamnější rizika krytá životním pojištěním ohrožují jejich výdělky.
Nejvyšší podíl nepojištěných (59 %) je mezi lidmi s příjmy do 20 tisíc korun měsíčně. Případné hrozby si nejméně uvědomují mladí muži s nízkým vzděláním a nízkým příjmem. Jednu životní pojistku má uzavřeno 46 procent Čechů a více smluv má pouze sedm lidí ze sta.
„Neživotní pojištění loni rostlo a koresponduje se slibným vývojem HDP, což je nejpoužívanější ukazatel hodnocení ekonomické kondice. V tomto ohledu se Česká republika může směle srovnat i s vyspělými evropskými ekonomikami s výjimkou oblasti soukromého zdravotního pojištění, jehož rozvoj u nás zatím není nijak podporován,“ říká analytik České asociace pojišťoven Jaroslav Urban. Dodává, že opačně je tomu ale v případě životního pojištění, které navzdory HDP nadále klesá. V mezinárodním srovnání je tento vývoj výjimečný.
Životní pojištění jako první
V případě životního pojištění určují finální cenu pojistky požadavky klienta na rozsah krytí. Ze zkušeností finančních poradců vyplývá, že lidé v České republice jsou ochotni dát do svého životního pojištění většinou od pětistovky do dvou tisíc korun měsíčně. Více jsou ochotni zaplatit lidé v Praze a velkých městech, méně lidé v regionech.
„Problémem je, že mnoho lidí stále neví, co má požadovat od svého životního pojištění. Přeceňují se krátkodobá zdravotní rizika a podceňují se dlouhodobá rizika. Lidé mají pocit, že pojišťovna má plnit za každou drobnost, jinak je to špatná pojistka. Opak je však pravdou, pojistka má zafungovat při vážných problémech. Na ty krátkodobé by měla lidem sloužit jejich vlastní finanční rezerva,“ vysvětluje Pavel Krejčík.
Kvalitní životní pojistka by měla krýt zejména dlouhodobé a trvalé zdravotní komplikace. Invaliditu způsobenou úrazem či nemocí, trvalé následky vážných úrazů a poté podle individuální finanční situace pracovní neschopnost a smrt. A nejde jen o rizika, na která je pojistná smlouva zaměřena, ale i o výši pojistných částek.
Optimálně nastavené životní pojištění by mělo podle analytiků činit přibližně pět procent čistého příjmů pojištěnce. Pak lze pojistit alespoň základní rizika na odpovídající pojistné částky. Životní pojištění má pojištěnci a jeho rodině zachovat úroveň životního standardu v případě, že se mu něco stane.
