Pan Tomáš si patnáct let platil 500 korun měsíčně do životní pojistky. Později mu na smlouvu přispíval také zaměstnavatel. Před třemi lety však přišel o práci, a proto převedl pojištění do stavu bez placení pojistného. Po čase na pojistku zapomněl a vzpomněl si, až když ho navštívil finanční poradce. Ten zjistil, že pojistná smlouva před pár měsíci skončila tzv. dožitím, protože Tomášovi již bylo 60 let a pojištění bylo sjednáno právě do tohoto věku.
Tomáš však žádnou informaci od pojišťovny nedostal a sám pojišťovnu o plnění nežádal. Předpokládal, že až mu nějaký nárok na plnění vznikne, ozve se mu pojišťovna sama.
Je třeba být aktivní a o výplatu požádat
Hledáte kvalitní životní pojištění? Nezávazně vám poradíme. |
Tomáš na základě nové informace začal být aktivní a poslal pojišťovně žádost o výplatu plnění. Za dva týdny mu pojišťovna připsala téměř 120 tisíc korun. Vše tedy dobře dopadlo. Kdyby však měl od pojišťovny informaci o vzniku nároku na plnění, řešil by své problémy spojené se ztrátou zaměstnání jinak. Pojišťovně by poslal žádost o plnění dříve a nemusel by si brát ani půjčku, kterou řešil obtížné období po dobu své nezaměstnanosti.
Takzvané pojištění na dožití je druh životního pojištění, který zahrnuje výplatu pojistného plnění v případě, že pojištěný dosáhne věku uvedeného ve smlouvě. Mnoho klientů má doma právě takové zapomenuté smlouvy životního pojištění, které uzavírali kdysi dávno a doba jejich trvání již uplynula.
Někteří lidé však stále očekávají v souvislosti s dožitím pojistné smlouvy aktivní kroky ze strany pojišťovny. Jsou na to zvyklí z minulosti, kdy je pojišťovací agent doma navštívil, vyplatil peníze a současně nabídl nové pojištění. Ovšem jak ukazuje případ pana Tomáše, praxe dnes bývá jiná.
Dušan Šídlo
 |
Některé pojišťovny předpokládají v nastavených postupech pro dožití pojistné smlouvy aktivní krok ze strany pojistníka, resp. oprávněné osoby, která oznámí vznik pojistné události a zažádá si o výplatu plnění. Vychází to ze skutečnosti, že likvidace pojistné události a výplata pojistného plnění je podmíněna podle současné i předchozí právní úpravy oznámením škodné události oprávněnou osobou (pojistníkem, pojištěným či osobou s právním zájmem na pojistném plnění).
ČNB očekává aktivitu pojišťoven
Česká národní banka k této problematice zastává poměrně jasné stanovisko. Na svém webu mimo jiné uvádí: „Pojišťovna je povinna jednat kvalifikovaně, čestně, spravedlivě a v nejlepším zájmu zákazníka. Jednání v nejlepším zájmu zákazníka v sobě obnáší povinnost pojišťovny upozornit zákazníka na jeho právo požádat si o pojistné plnění při dožití se určitého věku nebo dne určeného v pojistné smlouvě jako konec pojištění… ČNB očekává, že pojistník bude prokazatelně informován o právu na pojistné plnění v důsledku dožití pojistné smlouvy…“
Ten, kdo se nechce spoléhat, že se pojišťovny touto praxí stoprocentně řídí, by se měl raději ještě dnes podívat, zda mu v šuplíku neleží smlouva, u které má nárok na výplatu peněžních prostředků z titulu dožití dohodnuté doby pojištění.
Zánik životního pojištění z důvodu úmrtí
Pojišťovny nejsou detektivní kanceláře, které by evidovaly, kdo a kdy zemřel. A tedy i při úmrtí pojištěného klienta se musí oprávněné osoby o plnění u pojišťovny přihlásit. Oprávněnými osobami jsou ty, které nebožtík uvedl do pojistné smlouvy.
Pokud nikoho neuvedl, je dobré vědět, že pojistné plnění za smrt nenáleží do dědictví, ale nárok vzniká přímo z pojistné smlouvy, bez ohledu na výsledek dědického řízení. Plněno tak může být například i osobě, která dědictví odmítla. V první linii jde veškeré plnění manželovi či manželce pozůstalé osoby. Pokud neměl pojištěný manžela ani manželku, jsou na řadě děti. Dále potom rodiče a není-li jich, nabývají tohoto práva dědicové pojištěného.
Zánik majetkového pojištění z důvodu úmrtí
Setkáváme se rovněž s případy, kdy dědicové pokračují v placení pojištění majetku původně sjednané na osobu, která již zemřela. Tuto skutečnost, v rozporu s podmínkami pojistné smlouvy, neoznámí pojišťovně a považují sjednané pojištění i nadále za platné. V případě pojistné události je pak pojišťovna oprávněna nevyplatit žádné plnění, právě vzhledem k tomu, že smrtí dřívějšího pojistníka došlo k zániku původní smlouvy.
Děje se tak v případě starších smluv, teprve novější smlouvy nezanikají automaticky smrtí, ale až okamžikem oznámení úmrtí pojišťovně. Nemůže tak nastat situace, že dům shoří dříve, než skončí dědické řízení, a pojišťovna nic nezaplatí.
Ve všech výše uvedených případech nicméně platí, že aktivní přístup pojištěných či jejich blízkých v komunikaci s pojišťovnou je předpokladem k vyplacení peněz, na které mají nárok.
