Podle investičního stratéga společnosti Conseq Michala Stupavského je zvlášť dnes dobré vědět, že pokud má někdo volnou hotovost a bude ji držet na účtu v bance, inflace bude reálnou hodnotu těchto úspor v čase velice silně snižovat, či dokonce přímo likvidovat. „Aktuální průměrná globální míra inflace přitom činí 3,6 procenta,“ upozorňuje stratég.
Před rizikem inflace varuje i předseda Asociace pro kapitálový trh ČR Martin Řezáč.
„S ohledem na inflaci jsou peníze ve slamníku či na běžném účtu jistou prohrou v boji o uchování reálné kupní síly peněžních prostředků. Naopak s investováním existuje reálná šance se s tím poprat. A to platí i navzdory současným valuacím finančních aktiv,“ říká.
Podobně to vidí i investiční stratég skupiny Partners Martin Mašát, který přidává ale už i konkrétní radu: „V případě investic je vhodné vybrat ty, které mají sílu ochránit peníze před inflací nebo mají dlouhodobě zhodnocení nad úrovní inflace. Což jsou v první řadě akcie.“
Do čeho investovat
Vůbec nejsnazší forma, jak investovat peníze na finančních trzích, je prostřednictvím podílových fondů. V nich sice bude hodnota zainvestovaných peněz kolísat, ale investor má peníze kdykoli k dispozici. A pokud investuje pravidelně, nic se nestane, ani když investování přeruší.
„Pravidelné investování navíc minimalizují riziko nesprávného načasování investice,“ upřesňuje Martin Řezáč.
Poté, kdy se investor rozhodně investovat, je potřeba, aby si nastavil své investiční portfolio s ohledem na konkrétní investiční horizont. To je, jak dlouho bude investovat, jak dlouho bude moci dávat peníze do investování či je držet zainvestované, aniž by mu chyběly jinde.
„Přitom platí, že čím delší investiční horizont investor má, tím větší podíl úspor by měl mít zainvestováno v rizikovějších investičních aktivech v čele s akciemi, které v dlouhém časovém období přinášely nadstandardní zhodnocení,“ vysvětluje Michal Stupavský.
Spočítejte si, kolik z úspor ukrojí inflace |
Zároveň dodává, že na dluhopisy se v dnešní době žádný investor spoléhat nemůže, neboť aktuálně průměrný globální dluhopisový výnos do doby splatnosti podle agentury Bloomberg činí nominálně pouze 1,1 procenta. Reálně po odečtení globální inflace dokonce -2,5 procenta. Investováním do dluhopisů tak podle jeho názoru žádný investor v následujících letech rozhodně „nezbohatne“.
S tím nesouhlasí i Martin Mašát. Ten tvrdí, že dluhopisy patří do každého portfolia, ať už jako jeho konzervativní část či protiváha volatilním akciím nebo jako likvidní rezerva, která se s nízkým rizikem zhodnocuje. Stejně tak dluhopisové fondy mají podle jeho zkušeností dost nízkorizikových nástrojů, pomocí kterých lze lokální inflaci dlouhodobě pokrýt.
Své k tomu říká i Martin Řezáč, který ve svých úvahách také zaměřuje na riziko inflace a státní dluhopisy by spíše nahradil dluhopisy korporátními.
„S ohledem na očekávanou inflaci není možné poskládat portfolio jinak, než s určitým podílem akciových titulů, korporátních dluhopisů, nemovitostní složky a jiných alternativ,“ říká s dovětkem, že lidé by v případě „jiných alternativ“ měli být obezřetní před investicemi do kryptoměn.
Kryptoměny jako bezpečnou investici pak zcela vylučuje Martin Mašát. Ale nezmiňuje pouze kryptoměny jako rizikovou investici. Lidé by se podle jeho slov měli mít na pozoru před všemi takzvaně „jednoduchými recepty, jak se zajistit.“
„Zde bych dával pozor na investice například do zlata, které sice může pokrýt inflaci, ale ne tu českou. A dále v prostředí posilují koruny bude cena zlata v koruně klesat,“ vysvětluje, aniž by ale principiálně odmítal zlato jako doplněk a součást investičního portfolia.
Jaký výnos mohou přinést teď investice
Analytici při současném vývoji očekávají na dlouhém investičním horizontu u akcií průměrné roční zhodnocení kolem šesti procent. U dluhopisů by to mohlo být pouze kolem 1,0-1,5 procenta. Asociace penzijních společností před několika dny překvapila, když odhadla letošní zhodnocení dynamických účastnických fondů (ty investují hlavně do akcií, pozn. red.] až na 20 procent. Vycházela přitom z jejich pětiprocentního růstu v letošním prvním čtvrtletí.
„U nemovitostí předpokládám, že i nadále by měly investorům přinášet nominální zhodnocení mírně nad inflaci,“ tvrdí Michal Stupavský. A to při současně odhadovaném zhodnocení pět až šest procent za rok.
Martin Mašát v souvislosti s nemovitostmi pak upozorňuje na možnost investovat do nemovitostních fondů. I zde se dá investovat už od pár stokorun ročně. Podle něj si ale je třeba uvědomit, že v případě nemovitostních fondů jde vždy o nelikvidní, a tedy dlouhodobější investice, delší než u akcií. A také, že i nemovitosti se mohou potýkat s výkyvy svých cen, které mohou v určitá období zhoršit výkonnost fondů.
Na druhou stranu hlavní částí výnosu nemovitostních fondů je nájemné, jehož výhodou je, že může zohledňovat inflaci. O inflaci totiž každoročně rostou nájmy v nemovitostech v portfoliích těchto fondů. Stále však platí, že mezi faktory ovlivňující výkonnost nemovitostních fondů je nelikvidita nemovitostí (nedají se snadno převést na peníze), vývoj jejich cen a obecná úroveň nájemného.
