Patnáct let od krize v roce 2008 opět plní novinové titulky zprávy o krachujících bankách. Nicméně strach je špatný rádce a zpravidla na něm vydělává někdo jiný než ten, kdo mu podlehne.
Rozhodně nenastal čas utíkat do banky a vybírat peníze z účtů a ukládat je doma do matrací, zlata nebo kryptoměn. Bankovní vklady jsou až do výše
100 000 eur, tedy aktuálně asi 2,4 milionu korun, ze zákona pojištěny.
Jak takové pojištění zafungovalo v praxi, jsme viděli loni po krachu i v Česku působící Sberbank. Klienti, kteří se vešli do pojištěním krytého limitu, dostali po pár dnech peníze bez problémů vyplaceny díky Garančnímu systému finančního trhu.
Pojistný limit 100 000 eur platí pro jednoho vkladatele u jedné banky (nebo družstevní záložny). Máte-li tedy u jedné banky účtů více, a to i různých typů (běžný, spořicí, termínovaný vklad…), částky se sčítají. Máte-li účty u více bank, limit platí pro každou banku zvlášť, což je tedy řešení pro ty, kteří mají „problém“, kam s větším množstvím peněz, aby byly zcela v bezpečí.
Řetězec skandálů
Druhý důvod, proč se neuchylovat hned k apokalyptickým scénářům, je, že tuzemské banky vycházejí z pravidelných zátěžových testů jako zdravé a stabilní domy se ziskovým hospodařením. Jistě není v bankovním světě v Evropě všechno zalité sluncem (třeba zrovna na slunném jihu), ale přeci jen jsme i z hlediska regulace podstatně jinde než před 15 lety.
Záchrana historického rozměru. Banka UBS převezme rivala Credit Suisse |
Credit Suisse za sebou měla v posledních letech bohatou historii skandálů a špatných rozhodnutí, které torpédovaly její stabilitu a spolu s ní mizely i peníze vkladatelů, kteří je převáděli jinam.
Zákonitě se nyní vyrojila řada článků věštících kolaps finančního systému či „alespoň“ blížící se burzovní krach. Roky mě naučily, že všechny tyto analýzy a predikce je potřeba brát s velkou rezervou.
I třeba akcie nešťastné Silicon Valley Bank byly v případě řady analytiků ze slovutných finančních domů jasný tipem ke koupi i těsně před jejím krachem. Lidi čtou rádi o katastrofách, takže článek o budoucím kolapsu bude jistě čtenější než článek, který se snaží dívat na věci střízlivým pohledem.
Bruslení na tenkém ledě
Zcela pochopitelně způsobilo dění okolo bank turbulence na finančních trzích. Ty zde byly vždy a vždycky budou. Viděli jsme poklesy (i vzestupy) o desítky procent v rozmezí jen pár hodin. Určitě na tom někteří obchodníci pohádkově vydělali. Ale měl by se do takových obchodů pouštět běžný investor? Odpověď asi tušíte. Je to velmi tenký led, na kterém je už spousta děr po předchozích méně šťastných bruslařích.
Jak s tím tedy má běžný investor naložit? Všechny podobné články ignorovat. Je to víc byznys než realita. Důležité je soustředit se na dlouhodobý cíl, který mám, a nenechat se podobným děním svést ze své cesty. Tedy ideálně nezpanikařit a se ztrátou investici neprodat, byť každý budeme mít cíl jinde a v průběhu času se nám bude měnit.
Příležitost nakoupit se slevou
Například mně bude ani ne za rok 60. Nepotřebuji objevit akcie příštího Microsoftu, Tesly nebo Apple. Je mi celkem jedno, jestli se moje investice za 10 let ztrojnásobí. Chci mít pravidelný příjem z dividend.
Už dnes mám z akcií stejný měsíční příjem jako výsluhu za službu v armádě. Pokles mi dá příležitosti přikoupit se slevou další akcie vyplácející dividendy a zvýšit si dividendový příjem. Jsem ale opatrný, takže bych rozhodně nenakupoval za všechno, co mám k dispozici.
Václav Pech
|
Jinak je na tom mladík kolem 20 až 30 let. Jeho cíl bude jiný. On by rád nový Microsoft mezi akciemi objevil. Jeho cílem je z malého portfolia, které nejspíš má, udělat velké portfolio, a když se mu to povede, soustředit se na vybudování pasivního příjmu.
I jemu může být jedno, jestli akcie spadnou o dalších 20 procent. Malé portfolio znamená malou průběžnou ztrátu a větší šanci na nízkých cenách vybudovat velké portfolio. To, na co se má soustředit, je, aby vydělal dostatek peněz, které bude moct v případě propadu poslat na trh.
Více škody než užitku
Ať už patříte do jakékoliv skupiny, čtení apokalyptických článků vám přinese víc škody než užitku. Poučení a vzkaz ze Švýcarska je jasný: zásadní je diverzifikace – rozložení investice. Když máte například prostřednictvím fondu peníze rozložené mezi akcie 500 firem, krach jedné z nich s vaším portfoliem tolik nezamává.
Když máte ve stejně velkém portfoliu firem deset a jedna zkrachuje (nebo její cena spadne přes noc na zlomek předchozí ceny, jako se stalo v případě Credit Suisse), máte vážný problém.
Trhy jako celek se z podobných zakolísání vždycky vzpamatovaly, některé firmy při tom bohužel zůstanou na odpis. Cíl je mít investici rozloženou tak, aby vás pád pár jednotlivců nemusel trápit a mohli se naopak rozhlížet po dalších příležitostech, když trhy přechodně klesnou.
