Při prvních stavebních výkopech se ukázalo, že na pozemku je doslova gigantická skládka. Bagr s dosahem tři metry do hloubky se neprokopal na dno. Chemické rozbory potvrdily, že žít na takovém pozemku by bylo extrémně zdraví ohrožující.
„Pozemek jsme koupili od developera, který na daném místě prodával víc pozemků,“ vzpomíná pan Sviták a dodává: „Za pozemek jsme zaplatili 2,1 milionu korun včetně daně z přidané hodnoty. Kdybychom věděli, co se skrývá pod povrchem, nedali bychom za něj ani korunu.“
KOMENTÁŘ: Nejlepší investice jsou dnes pozemky |
Podle něj další problém vyvstal, když jim developer nechtěl vrátit peníze za pozemek s tím, že o skládce nevěděl. A že prodával v dobré víře. Situaci komplikovalo i to, že pozemek rodina Svitákových pořídila na hypotéku, ale pozemek už nechtěla.
„Následoval extrémně těžký boj pozemek vrátit zpět, protože banka se nechtěla vzdát zástavy, dokud nebude mít peníze zpět, ale prodávající nechtěl dát peníze zpět, dokud nezanikne zástava,“ popisuje tehdejší obtížnou situaci finanční poradce Partners Ondřej Šťastný.
Banka vyšla rodině vstříc
Podle Ondřeje Šťastného Československá obchodní banka (ČSOB), u níž si Svitákovi sjednali hypotéku, se vůči nim zachovala velice solidně.
„Na základě chemických rozborů půdy z pozemku zcela akceptovala, že klient ve stavbě nebude pokračovat a že vina není na jeho straně, proto neměla problém smlouvu o hypotečním úvěru zrušit bez jakékoliv sankce za nedočerpání,“ vysvětluje Šťastný.
Jak ale dodává pan Sviták, o poznání horší jednání bylo s developerem, který vyinkasoval peníze. Vrátit je nechtěl. Svitákovi mu proto pohrozili soudem.„Teprve pak souhlasil alespoň s tou variantou, že vrátí peníze, pokud banka vystaví závazné prohlášení, že se po vrácení peněz vzdá zástavy,“ vzpomíná pan Sviták.
A protože se ČSOB zachovala proklientsky, prohlášení vystavila a zbytek procesu už proběhl podle domluvy. Bez finančních ztrát se to ale, jak říká Ondřej Šťastný, i tak neobešlo.
„Celé se to dělo v době, kdy nemovitosti měsíc co měsíc rostly na ceně. A zrovna tak stoupaly i úrokové sazby u hypoték, takže než klient celý ten svůj problém vyřešil a našel novou nemovitost ke koupi, kupoval už podstatně dráž a zároveň na to bral i dražší úvěr,“ říká finanční poradce.
Hypoteční trh mírně ožívá. Do dalšího boomu má ale i tak daleko |
Pozemek stál i rok nervů
Když pan Sviták vzpomíná na tahanice o pozemek, ještě dnes mu je, jak říká, špatně od žaludku. Dokonce v té době přemýšleli i o tom, že by pozemek nechali od odpadu vyčistit, ale oslovená firma jim náklady na to nacenila ještě výš, než pozemek stál. Argumentovala dekontaminací půdy i návozem nové.
„Řešením se tak ukázalo jen jednání s developerem. Nevěřil jsem, že by o problému nevěděl. A ten slyšel hlavně na to, že ho zažalujeme a rozmázneme v médiích. Toho se bál. My jsme díky němu ztratili skoro rok času a měli jsme jen nervy. A i když to nakonec dobře dopadlo, další hypotéka se nám prodražila o bezmála 200 tisíc korun,“ říká pan Sviták.
Své k tomu podotýká i Šťastný. Podle něj dnes každému z klientů doporučuje před koupí si pořádně zjistit skutečný stav pozemku a do smlouvy o koupi dát odstavec o tom, že pokud se na pozemku objeví vada takových rozměrů, že znemožní nebo významně prodraží stavbu, je prodávající povinen pozemek převzít zpět i vrátit peníze.
