Plody obrovské snahy čínské vlády podpořit za každou cenu domácí ekonomiku začínají být nyní jasně viditelné. Čínu jakoby krize vůbec nezasáhla a ta již koncem minulého roku opět rostla meziročně o více než 10%.
Čínská ekonomika se nyní přehřívá
Strmý růst však nese svá rizika, která nyní vyplouvají na povrch. Čínská ekonomika se začíná přehřívat a místo obav z pomalého růstu nyní čínskou vládu začínají sužovat obavy z příliš rychlého růstu. O tom leccos vypovídají i výsledky z minulého týdne, kdy Čína zveřejnila údaje o zahraničním obchodě a růstu cen.
Čínský export a import v únoru rostly meziročně o 45%, což je výsledek, který výrazně překonal i ty největší optimisty. Již ze začátku roku tak začíná být zřejmé, že plán čínské vlády, který počítal s letošním růstem exportu o osm procent, bude pravděpodobně výrazně překročen.
Nebezpečně začínají růst ceny
Důkazem postupného přehřívání je také vývoj cen, které začínají nebezpečně rychle stoupat. Jen v únoru se index spotřebitelských cen (CPI) meziročně zvyšoval o 2,7 %, což je o více než procento vyšší tempo růstu než v lednu. Překvapivě vysokému růstu přitom pomohly zejména ceny potravin, které rostly meziročně o 6,2%. To sice mají z části na svědomí oslavy nového lunárního roku, i tak ale v posledních měsících CPI nečekaně prudce zrychluje, když ještě loni v říjnu klesal o 0,5%.
Potvrzením toho, že je tlak na růst cen vysoký, jsou navíc i ceny výrobců, které se v únoru zvyšovaly dokonce o 5,4%. Potenciál k dalšímu růstu spotřebitelských cen je tedy značný.
Čínské banky půjčily až třikrát více úvěrů
Zdrojem tlaku na růst cen je zejména úvěrová expanze, kterou na příkaz vlády rozpoutaly v minulém roce čínské banky. Ty rozpůjčovaly až třikrát více úvěrů než v roce 2008 a tyto nově vytvořené peníze nyní začínají po přifouknutí bubliny na akciovém a realitním trhu prosakovat i do cen spotřebitelského zboží.
Není proto náhodou, že investory v poslední době začínají znervózňovat spekulace ohledně toho, jak se Čína postaví k případnému ochlazování ekonomiky. To by mohlo mít totiž nepříjemný dopad nejen na Čínu samotnou, ale i na trhy (zejména komoditní), které z jejího prudkého růstu dokázaly v minulých měsících velmi těžit.
Vláda půjčování komerčních bank brzdí
Již koncem minulého roku Čínská vláda rozhodla, že letos komerční banky rozpůjčují zhruba o čtvrtinu úvěrů méně než v roce 2009. Čínská centrální banka zároveň dvakrát po sobě zvýšila povinné minimální rezervy a začíná pozvolna zvyšovat také krátkodobé úrokové sazby.
S nápadem jak začít bojovat s přehřátou ekonomikou přišel v minulém týdnu poprvé oficiálně i šéf čínské centrální banky Zhou Xiaochuan. Ten připustil, že by Čína mohla v budoucnu opustit režim fixního kurzu navázaného na americký dolar. K tomu přistoupila v polovině roku 2008, kdy se rozhodla pomoci domácím exportérům tlumit dopady klesající zahraniční poptávky. Indicií potvrzujících, že to Čína s ochlazování ekonomiky myslí skutečně vážně, tedy přibývá.
Utahování úvěrových kohoutků může být problematické
Kombinace těchto dvou opatření ale do budoucna může mít na čínskou ekonomiku neblahý dopad. Dřívější rozvolnění úvěrových standardů a laxní úvěrová politika vedly k masivní investiční aktivitě a vytvoření přílišné závislosti firem na levných a snadno dostupných úvěrech.
Pokud komerční banky nyní začnou utahovat své kohoutky, řada firem se může rychle dostat do problémů. Mezi prvními by to přitom mohli být právě exportéři, které bude společně s nižší dostupností úvěrů dusit také sílící domácí měna.
S tím, jak Čína zrychluje, proto investoři stále více znervózňují. To je patrné i na čínských akciích, které jsou nyní o osm procent levnější než začátkem tohoto roku.
I do nadcházejících týdnů tedy lze očekávat, že by zprávy z Číny na trhy mohly působit spíše negativně. Jakkoli totiž tyto zprávy budou vypovídat o síle čínského růstu, budou zároveň připomínkou toho, že za svou expanzi Čína bude muset v budoucnu teprve zaplatit.
