Ještě než budete řešit, jak správně sestavit portfolio a jestli se vrhnout do obchodování na burze, nebo raději svěřit peníze fondům, je na místě připomenout si základní pojmy.
Ivestovat můžete i s 200 Kč měsíčně |
Spořením se obvykle rozumí střádání peněz v těch nejbezpečnějších nástrojích, jako jsou stavební spoření či penzijní připojištění. Investovat naopak znamená podstoupit nějaké riziko. I když různí vykukové se vás budou s železnou pravidelností snažit přesvědčit o opaku, absolutně garantovaná investice neexistuje.
Ano, do jisté míry jde o slovíčkaření. Ale jen do jisté míry. Stále znovu se objevují případy napálených klientů, kteří léta žijí v dojmu, že bezpečně spoří pro svoje děti, aby poté zjistili, že mají předražené investiční životní pojištění či nějakou vysoce spekulativní investici.
Nepřehlédněte |
Stát sice udělal sám trochu guláš v pojmech, když novou variantu třetího penzijního pilíře spuštěnou v roce 2013 nazval doplňkovým penzijním spořením, ale to je teď vedlejší.
Proč je důležité oba pojmy odlišovat? Protože pak nebudete překvapení, když se investiční riziko najednou z abstraktní poučky psané drobným písmem stane realitou.
I poměrně konzervativní investice může zakolísat. Na začátku letošního roku akciové trhy padaly. S nimi se svezly i různé opatrné fondy, které mají v akciích například jen 20 % portfolia. Zakolísaly tedy o jednotky procent. Přesto se nemálo jejich klientů vyděsilo a ptalo se „co s tím mám udělat, než přijdu o všechno“.
Ztráta pochopitelně není nic příjemného, i když je dočasná a „papírová“. Výzkumy na pomezí psychologie a ekonomie už dávno přesvědčivě ukázaly, že ztráty ve skutečnosti lidi bolí výrazně víc, než by je potěšil stejně velký zisk. Míra této bolesti se samozřejmě dá dost těžko změřit a je individuální.
TEST: |
Každý bankéř či investiční poradce vám sice dá vyplnit dotazník, jehož výsledkem bude, že jste „konzervativní“, „vyvážený“ či „dynamický“ klient. To jsou ale nutně zjednodušující škatulky. Ne vždy vypovídají o tom, jak se investor skutečně zachová, když dojde na lámání chleba.
Před každou investicí se zkuste sami sebe zeptat, jak moc vás případná ztráta bude bolet. Není nic špatného na tom říct si, že to není nic pro vás. Je to lepší varianta než investovat, vyděsit se, a pak prodávat se ztrátou v nejméně vhodném okamžiku.
Kdy se tedy můžete ze střadatele stát investorem? V první řadě je nutné mít dostatečnou likvidní rezervu pro nečekané výdaje. Je nesmysl investovat do akcií, pokud byste je museli prodávat kvůli rozbitému autu. Další klíčový faktor je dostatečně dlouhý horizont. Na 2-3 roky má smysl zaparkovat peníze v bance, na 20-30 let při spoření na penzi by to naopak byla velká chyba.
S délkou investičního horizontu se totiž mění i význam slova „konzervativní“. Konzervovat znamená něco uchovat, v tomto případě kupní sílu peněz. To ale bezrizikové nástroje dlouhodobě horko těžko dokážou.
Pokud při prvním větším poklesu vašeho portfolia dokážete udržet nervy na uzdě a dodržet plán, který jste si původně vytyčili, máte jako investor z poloviny vyhráno. Jak správně portfolio nastavit, to už je téma na další pokračování Školy pro investory.
