Pojmy „třídění“ a „recyklace“ se často zaměňují, ale zdaleka nejde o totéž. Zejména slovo recyklace je vnímáno rozdílně. Někdo si myslí, že recykluje doma, když vhodí kelímek od jogurtu do žluté popelnice. To je ale pouze proces třídění, kterým vše začíná.
I legislativa dodnes kladla rovnítko mezi recyklaci, tedy technologický proces přeměny druhotné suroviny na nový produkt, a třídění, což je odnášení (zejména obalových) odpadů do barevných popelnic a sběrných dvorů. Čísla už ovšem dále neukazují, kolik vytříděného odpadu se reálně využívá. Nová legislativa už ale bude požadovat ve vykazování přesnější přístup.
Každý rok se v Česku vyprodukuje více než milion tun obalových odpadů. V roce 2019 to bylo přesně 1 334 427 tun skla, plastů, papíru, kovů nebo dřeva. Nejlépe se daří vybrat zpět papír a sklo, hůře jsou na tom plasty a kovy. Například hliníkových plechovek se vytřídí jen asi 28 procent především z důvodu malého množství sběrných míst. Podle výzkumu STEM Mark z listopadu 2019 více než polovina lidí v ČR ani netuší, kam má plechovky odnášet.
KVÍZ: Jste odborníkem na třídění a recyklaci? |
Plechovky jsou přitom stále oblíbenější a výrobci každý rok produkují více nápojů v tomto lehkém a odolném obalu. Za posledních deset let se jejich prodej dokonce více než ztrojnásobil. Výroba „panenského“ hliníku je ale energeticky velmi náročná a extrémně zatěžuje životní prostředí. Recyklací materiálu je možné ušetřit přes 90 procent energie a vody. Bohužel v ČR se vytřídí jen 3 plechovky z 10 a nejsou data o tom, kolik z těch vytříděných se reálně zrecykluje.
Víme, že ztráta velmi cenného materiálu z nevytříděných nápojových plechovek v ČR např. v roce 2019 dosáhla přes 7 800 tun hliníku. Z toho by šlo vyrobit víc než 300 milionů nových plechovek. Na tento problém dlouhodobě upozorňuje iniciativa Zálohujme.cz.
Mattoni se nevzdává. Stále usiluje o systém zálohovaných PET láhví v Česku |
„Je naprosto nezbytné, abychom v Česku zvýšili míru třídění a recyklace nápojových plechovek. Řada odborných studií a také praktické zkušenosti ze zahraničí ukazují, že cestou by mohlo být jejich zálohování,“ říká Andrea Brožová, mluvčí iniciativy Zálohujme.cz.
A když jsme u nápojových obalů, podívejme se i na PET láhve, ty jsou totiž také vyrobené z cenného a zároveň snadno recyklovatelného materiálu. Stejně jako hliník, i PET lze za určitých podmínek recyklovat stále dokola. S tříděním PET láhví jsou na tom Češi poměrně dobře, do žlutých popelnic odnesou něco mezi 70 a 80 procent petek. I tak ale ČR každý rok přijde o minimálně 10 240 tun PET materiálu, což odpovídá množství zhruba 250 milionů PET láhví..
A kde takové petky končí? Nejčastěji na skládkách, ve spalovnách a často také odhozené venku. „Až 100 milionů PET láhví a plechovek skončí každý rok v české přírodě a na ulicích měst. Část z nich uklidí místní samospráva, část dobrovolníci, část zůstane a desítky až stovky let se rozkládá,“ doplňuje Andrea Brožová a dodává, že v zemích, kde funguje systém vratných záloh na nápojové obaly (nejen vratné sklo, ale i PET láhve a plechovky) se jich vrátí zpět k dalšímu využití i více než 90 procent..
